| 1. | Baník Kamenný Újezd | ||||
| 2. | Bohemia Kaznějov | ||||
| 3. | Sokol Plasy | ||||
| 4. | OLYMPIE KOŽLANY | ||||
| 5. | Jiskra Křelovice | ||||
| 6. | Sokol Dolní Bělá | ||||
| 7. | Slovan Blatnice | ||||
| 8. | Slavoj Žihle | ||||
| 9. | TJ Tlučná B | ||||
| 10. | Slavia Vejprnice B | ||||
| 11. | Baník Líně | ||||
| 12. | Sokol Kozolupy | ||||
| 13. | Slávia Úněšov | ||||
| 14. | Sokol Hunčice | ||||
| OLYMPIE KOŽLANY - Slávia Úněšov | 1:2 (0:0) | 3:1 (1:0) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Slovan Blatnice | 0:3 (0:1) | 4:1 (0:0) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Jiskra Křelovice | 5:2 (2:1) | 0:4 (0:3) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Slavoj Žihle | 3:3 (1:2) | 4:2 (1:0) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Bohemia Kaznějov | 2:3 (2:1) | 2:2 (1:1) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Slavia Vejprnice "B" | 2:2 (2:0) | 3:3 (1:2) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - TJ Tlučná "B" | 4:4 (2:1) | 2:0 (0:0) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Baník Kamenný Újezd | 2:1 (0:1) | 0:2 (0:2) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Sokol Plasy | 2:5 (0:1) | 3:1 (2:1) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Sokol Kozolupy | 3:0 (1:0) | 5:3 (2:0) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Sokol Hunčice | 1:2 (0:1) | 5:0 (4:0) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Sokol Dolní Bělá | 4:2 (4:2) | 2:2 (2:1) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Baník Líně | 2:5 (1:2) | 2:0 (2:0) | |
Olympie Kožlany – Slávia Úněšov 1 : 2 (0 : 0)
Polcar - Koura - Vlček, Švamberg, Štrunc - Hora, Rocskár, Kotěšovec 
, Reiprich - Klaus, Kožíšek
V úvodním utkání jsme přivítali staronového účastníka soutěže, přičemž jsme se museli vyrovnat s absencí několika hráčů základu - J.Palšoviče (práce), J.Šnajdra (dobíhající trest z minulé sezóny), V.Lehnera a M.Kulhánka (oba zdravotní důvody).
Bohužel v první půli se opakoval scénář z pouťového utkání, kdy jsme často zbytečně ztráceli míč a nabízeli tak soupeři možnost přitlačit nás na svou polovinu. Postupně se hra lepšila, dobrými kombinacemi hlavně po krajích jsme se dostávali do blízkosti branky hostů, ale zakončení bylo nedůrazné a nepřesné, což platilo i pro řadu přímých kopů v okolí vápna. Na úněšovském mužstvu bylo až příliš znát, že si přijelo pro bod, a tak i přes dvě spíše náhodné šance hostů, které pohotově zlikvidoval Z.Polcar, do poločasu branka nepadla.
Úvod druhé půle jsme doslova prospali, nebyli jsme schopni dostat se na útočnou polovinu a často hasili nebezpečí před vlastní brankou. Bohužel právě když jsme trochu zvedali hlavu, přišla jedna z mála povedených akcí soupeře, který pěknou přihrávku za obranu využil k přečíslení a skórování do prázdné branky. Nezbývalo nám než vrhnout vše do útoku, ale po povedené ráně z 20 metrů přišla druhá studená sprcha. V závěrečné hře vabank sice snížil pohotovým volejem J.Kotěšovec, ale na vyrovnání už nám čas nezbyl, takže hned v prvním domácím zápase jsme utrpěli nepříjemnou bodovou ztrátu.
Slovan Blatnice – Olympie Kožlany 3 : 0 (1 : 0)
Polcar - Koura - Lehner, Švamberg, Štrunc - Reiprich, Rocskár (Feix), Šnajdr, Kotěšovec - Kožíšek, Hora (Hurt)
Domácí byli na perfektním trávníku od úvodu aktivnější, ovšem ani naše mužstvo nezůstávalo pozadu. Náznaky šancí se rodily na obou stranách, ty soupeřovy však byly nebezpečnější, přestože jeho zakončení bylo hodně nepřesné. Na naší straně stojí za zmínku závar po rohovém kopu, kdy brankář sestřelil k zakončení se chystajícího V.Lehnera, (rozhodčího tento zákrok nechal chladným), a střela Z.Kožíška z hranice vápna, kterou brankář reflexivně vyrazil. Postupně nás bohužel blatničtí svou rychlostí a důrazem začali přehrávat a těsně před půlí šli z velmi přísné penalty po zákroku J.Koury do vedení.
A brzy po přestávce bylo hůř. Centrovaný míč do našeho vápna propadl až na soupeřova hráče, od něhož se odrazil přesně k tyči. Definitivu pak dal výsledku po 10 minutách další nešťastný gól, když si centr před branku srazil do vlastní sítě tísněný R.Rocskár. Přestože se pak utkání vlastně jen dohrávalo, viděli diváci ještě řadu šancí na obou stranách. J.Šnajdr nejprve ztroskotal na brankáři a pak mířil po rohu hlavou nad, stejně si po chvíli vedl J.Kotěšovec. A když ani domácí nebyli úspěšní, skóre se už nezměnilo.
Olympie Kožlany – Jiskra Křelovice 5 : 2 (2 : 1)
Polcar - Koura - Lehner, Švamberg, Štrunc (65') - Vlček, Rocskár, Šnajdr (Hora), Reiprich - Kožíšek (Hurt), Kotěšovec (Klaus)
Určená taktika velela na soupeř vlétnout a pokud možno vstřelit rychle uklidňující gól. A skoro byla úspěšná, ovšem osamocený J.Šnajdr ztroskotal na křelovickém brankáři. Bohužel vzápětí udeřilo na druhé straně, když padající list z přímého kopu z dobrých 30 metrů zapadl k překvapení všech (a nejvíce Z.Polcara) přímo pod břevno. Naštěstí hned po minutě své úvodní zaváhání napravil J.Šnajdr a střelou k tyči srovnal. Od té chvíle jsme převzali iniciativu, ovládli střed pole a soupeřovým ne zrovna nejrychlejším obráncům dělali starosti. Po jednom z jejich zaváhání utekl J.Šnajdr a mazáckým přehozením brankáře nás poslal do vedení. A mohlo být veseleji, kdyby po rozebrání soupeře ve vápně nepálil J.Kotěšovec z 10 metrů zbrkle vedle. Takto jsme naopak mohli děkovat dobře postavené konstrukci naší branky, že hosté z přímého kopu nevyrovnali. V závěru poločasu jsme jim nabídli přímých kopů z nebezpečné vzdálenosti několik, naštěstí se skóre neměnilo.
Po přestávce se obraz hry nezměnil, a když po rohovém kopu dovršil J.Šnajdr hlavou hattrick a Z.Kožíšek proměnil po faulu na Z.Reipricha penaltu, vypadalo to na poklidně dohrávaný zápas. Pak se ale nechal zbytečně vyloučit L.Štrunc a hosté najednou vycítili jakous-takous šanci ještě utkání zdramatizovat. Trochu nás přitlačili, ale zapomínali na zadní vrátka, což po brejku potrestal Z.Kožíšek. Přesto jsme se až do závěru hlavně bránili, snaha soupeře pak byla odměněna snížením z penalty po zákroku Z.Reipricha v nastaveném čase.
Olympie Kožlany – Slavoj Žihle 3 : 3 (1 : 2)
Palšovič - Koura - Lehner, Švamberg, Štrunc (Hora) - Reiprich, Rocskár, Šnajdr , Kotěšovec - Klaus , Kožíšek (Polcar)
V úvodu utkání nás dost pozměněné mužstvo soupeře přehrávalo a dostalo pod tlak, což jsme mu usnadnili nedostatečným pohybem, nepřesnostmi a zbrklostí v rozehrávce. Paradoxně když jsme hru vyrovnali, doslova jsme Žihli darovali vedoucí gól, když se po nedorozumění s brankářem odrazil centrovaný míč od dezorientovaného J.Švamberga přímo před útočníka hostů, který skóroval do opuštěné branky. Po této sprše jsme nabídli hostům několik nebezpečných standardek, i my jsme několikrát nebezpečně hlavičkovali, síť se ale nakonec vlnila i podruhé za naším gólmanem, když svou (několikátou) hrubku v rozehrávce „vyřešil“ L.Štrunc faulem ve vápně, z čehož rezultovala penalta. Naštěstí jsme téměř vzápětí snížili, když právě L.Štrunc zabojoval a přesným centrem vyzval ke skórování R.Klause.
Po přestávce jsme byli lepší a odvážnější, soupeři jakoby docházel dech a výsledkem bylo vyrovnání, když se po rychlé akci dostal za záda obránců J.Šnajdr a nezaváhal. Navíc byl za řečnění vyloučen jeden ze soupeřů. Oslabené hosty jsme v této fázi zápasu zatlačili a po několika šancích dokonal obrat svou druhou trefou R.Klaus po důrazném průniku V.Lehnera do vápna. Bohužel to probudilo soupeře, i v deseti nás přitlačil a nakonec jsme nezabránili vyrovnání. Nakonec jsme mohli i prohrát, ale nejprve se po tečované ráně blýskl J.Palšovič, a pak za něj zaskočil na brankové čáře hlavičkující J.Koura. Vzhledem k tomu je konečná remíza asi spravedlivá.
Bohemia Kaznějov – Olympie Kožlany 3 : 2 (1 : 2)
Palšovič - Koura - Reiprich, Švamberg, Lehner (Hora) - Polcar (Štrunc), Rocskár, Šnajdr, Kotěšovec (Hurt) - Klaus , Kožíšek
Na hřišti loňského účastníka I.B třídy, v jehož dresu nastoupil i „náš“ V.Kratochvíl, jsme začali nebojácně a záhy jsme byli odměněni, když úspěšné napadání R.Rocskára přetavil v povedenou střelu k tyči R.Klaus. A když po chvíli po standardce dorazil přihrávku J.Šnajdra do prázdné branky Z.Kožíšek, byli domácí hodně opaření. Jejich stereotypní nakopávání na dlouhé útočníky se nám dařilo většinou pokrýt, a když už přecejen míč zamířil za záda našeho brankáře, zaskočil na brankové čáře J.Koura nebo J.Švamberg. Jen jednou jsme zaspali při pasu za obranu a hned jsme byli potrestáni gólem na 1:2. V závěru poločasu mohl zvýšit vedení Z.Kožíšek, ovšem v jasné pozici zaváhal, což nás nakonec hodně mrzelo.
Po přestávce totiž soupeř postupně stupňoval svůj tlak, přičemž hrozil stále hlavně po centrech ze standardních situací. Naše aktivita postupně opadala a my jsme se zaměřili především na bránění výsledku. Bohužel právě standardní situace se nám nakonec staly osudnými. Po jedné z nich zhruba čtvrthodinu po přestávce sice nejprve J.Švamberg opět vykopl míč z brankové čáry, aby vzápětí odražený míč putoval z kopačky V.Kratochvíla do zad Z.Reipricha a mimo dosah J.Palšoviče. A pro změnu po rohu domácí dovršili čtvrthodinu před koncem obrat skóre, když se k nim v našem vápně odrážel míč tak dlouho, až jej se štěstím uklidili do sítě. V závěru jsme vrhli všechny síly do útoku, ale jedinou šancí byla tvrdá střela J.Šnajdra těsně nad, takže jsme i přes slibný začátek nakonec odjeli z Kaznějova s prázdnýma rukama.
Olympie Kožlany – Slavia Vejprnice "B" 2 : 2 (2 : 0)
Palšovič (90') - Koura - Vlček, Švamberg, Lehner - Reiprich (Hurt), Rocskár, Šnajdr , Kotěšovec (Polcar) - Klaus (Hora), Kožíšek
Další zbytečná domácí ztráta, kdy jsme o dvougólový náskok přišli přesto, že jsme dali 5 gólů a soupeř neměl za celý zápas větší šanci.
V úvodu utkání jsme nechali hosty hrát, takže se často obrana měla co ohánět. Postupně jsme ale začali lépe napadat rozehrávku soupeře, z čehož jsme nakonec vytěžili vedení po nádherném průniku J.Šnajdra korunovaného chytrým přehozením brankáře. A když tentýž hráč po ideální přihrávce Z.Kožíška tvrdou střelou pod břevno zvýšil na 2:0, vypadalo to na pohodový zápas. V této fázi nám moc nevadilo, že další gól po přímém kopu J.Švamberga rozhodčí neuznal, když srážku brankáře s vlastním spoluhráčem vyhodnotil jako náš faul!!! V závěru se ještě dostal sám před branku Z.Kožíšek, ale vejprnický gólman byl úspěšnější.
Po přestávce jsme byli dále lepší, ale jako blesk z čistého nebe přišla hrubka J.Koury, který se neatakován při odkopu trefil do ruky a soupeř z penalty snížil. Najednou jsme se začali strachovat o výsledek, přesto jsme měli řadu šancí na zvýšení náskoku, navíc soupeř po vyloučení dohrával v deseti. Ale když ani zcela osamocený Z.Reiprich z malého vápna brankáře nepřekonal, přišel krutý trest, když nepříliš prudká střela z 20 metrů zapadla k tyči naší branky. S remízou jsme se spokojit nechtěli, vrhli všechny síly do útoku, ale to už začal úřadovat rozhodčí Šimek, který nejprve po skrumáži „sežral“ neatakovanému brankáři bolestivý výkřik a následný gól neuznal, stejně vyhodnotil i další podobnou situaci. Vrcholem pak bylo vyloučení J.Palšoviče v poslední minutě za údajné hraní rukou mimo vápno, což však viděl snad jen sudí. Nařízený přímý kop z hranice vápna naštěstí vejprničtí neproměnili a vzápětí raději rozhodčí utkání ukončil.
TJ Tlučná "B" – Olympie Kožlany 4 : 4 (1 : 2)
Polcar - Koura - Štrunc, Švamberg, Lehner - Hora (Hurt), Kotěšovec , Šnajdr , Vlček - Klaus, Kožíšek
I počtvrté za sebou jsme sahali po vítězství, i počtvrté za sebou jsme o něj přišli, když jsme alespoň bod zachraňovali v samém závěru utkání.
Hned v úvodu jsme si situaci značně zkomplikovali, když V.Hora srazil centrovaný míč za záda zbytečně vyběhnuvšího Z.Polcara, který musel nahradit potrestaného J.Palšoviče. Naštěstí jsme se rychle oklepali, soupeře přehrávali a logickým vyústěním bylo vyrovnání z kopačky J.Šnajdra, který si zaběhl za obranu na kolmý pas J.Kotěšovce. Z pokračujícího tlaku jsme pak vytěžili ještě řadu dalších šancí, v síti ale skončila už jen hlavička V.Lehnera po rohovém kopu J.Kotěšovce. Domácí prakticky žádnou příležitost neměli.
Po přestávce se nám dařilo hlídat si vedení a když se krásně trefil z přímého kopu Z.Kožíšek, vypadalo to hodně nadějně. Soupeř však za této situace logicky vsadil vše na ofenzívu a naše mužstvo bohužel nebylo schopno zareagovat. Najednou jsme nepodrželi míč, pořádně si nepřihráli. A když se k tomu přidaly chyby v obraně, bylo zle. L.Štrunc dvakrát nepohlídal přihrávku za obranu a bylo vyrovnáno. V této fázi utkání jsme se do blízkosti tlučenské branky dostávali sporadicky jen po individuálních akcích, které ale k úspěchu nevedly. Pět minut před koncem pak domácí svůj obrat dokonali, když jsme po další zbytečné ztrátě míče na polovině hřiště a následné rychlé akci nechali zcela osamoceného útočníka hlavičkovat z malého vápna. Naštěstí hned po rozehrání využil nekoncentrovanosti soupeře J.Kotěšovec, naběhl si na dlouhý pas a křižnou střelou nasměroval zápas ke konečné remíze.
Olympie Kožlany – Baník Kamenný Újezd 2 : 1 (0 : 1)
Palšovič - Švamberg - Štrunc, Klaus, Lehner - Vlček, Rocskár , Šnajdr , Koura - Kožíšek (Hora), Kotěšovec
Několika přesuny v sestavě jsme chtěli omezit množství inkasovaných branek z posledních utkání a rovněž eliminovat očekávanou hru soupeře založenou na výškové převaze v útoku. Podle předpokladů od úvodu hosté spoléhali na dlouhé nákopy a standardní situace, my jsme se snažili hrát spíše po stranách a po zemi. Zpočátku jsme se dostali pod mírný tlak, přežili jsme několik nebezpečných střel (jednou z pomocí tyče), ale pak naše záloha začala přehrávat stejnou řadu soupeře a hra se vyrovnala. Naše šance však končily vesměs nedůraznou střelbou, naopak standardky Kameňáku byly všechny velice nebezpečné. J.Palšovič se měl při centrech co ohánět, jednou z brankové čáry odvracel J.Švamberg, jednou zvonilo břevno, ale nakonec přecejen udeřilo, když další hlavičku z malého vápna už náš stoper přes veškerou snahu vykopnout nedokázal.
V druhé půli se obraz hry nezměnil. Přestože se hosté už dopředu tolik netlačili, stále se bojovalo o každý metr hřiště a šancí příliš nebylo. A když čtvrthodinu před koncem skončila tvrdá dalekonosná střela R.Klause jen na břevně, vypadalo to, že ani ten kousek štěstí nám není přán. Přesto jsme neskládali zbraně a nakonec se dočkali 10 minut před koncem, kdy míč z rohového kopu propadl až k nekrytému R.Rocskárovi, který z úhlu hlavou vyrovnal. Vzápětí J.Kotěšovec vystihl rozehrávku obránců a J.Šnajdr jeho pas přetavil ve vedoucí branku. Ve zbytku utkání už jsme si vydřené vítězství vzít nenechali a podruhé tak mohli slavit 3 body.
Sokol Plasy – Olympie Kožlany 5 : 2 (1 : 0)
Palšovič - Švamberg - Štrunc, Klaus, Koura - Hora, Rocskár , Šnajdr , Vlček - Kožíšek, Kotěšovec (Polcar)
Povzbuzeni výhrou v minulém kole jsme si v téměř totožné sestavě na Plasy věřili. Bohužel na hřišti to tak optimisticky nevypadalo. Domácí byli živější, častěji se dostávali na dostřel naší branky a nakonec šli také do vedení, když nepříliš prudká hlavička po rohu skončila za zkoprnělým J.Palšovičem. Paradoxně tomu předcházela tutovka Z.Kožíška, který osamocen nevyzrál na plaského gólmana. Až inkasovaná branka nás trochu probrala, najednou jsme byli aktivnější, žádnou z nadějných akcí jsme ale v gól přetavit nedokázali.
Po přestávce jsme chtěli pokračovat v aktivní hře, ale bohužel se zřejmě začal projevovat fakt, že někteří hráči přehnali páteční předzápasové "soustředění". Nestačili jsem pokrývat střed hřiště, odkud přicházely do odkryté obrany smrtící brejky. A když ani náš brankář neměl zrovna svůj den, navýšili domácí brzy své vedení na 3:0. Až pak jsme se konečně prosadili i my, když akci Z.Kožíška dovršil J.Šnajdr. Chvíli to vypadalo, že bychom se mohli chytit, ale minela J.Palšoviče. který doslova nahrál soupeři na gól, nás srazila zpět. R.Rocskár pak sice opět vykřesal jiskru naděje, když ukázal útočníkům, jak si počínat sám proti brankáři, ale plaský střední záložník vzápětí využil dostatku prostoru na vápně a zvýšil na 5:2. V závěru mohl ještě střídající Z.Polcar korigovat z penalty po ruce ve vápně, míč však skončil na tyči.
Olympie Kožlany – Sokol Kozolupy 3 : 0 (1 : 0)
Palšovič - Koura - Lehner, Klaus, Švamberg - Štrunc (Hora), Rocskár, Šnajdr , Vlček - Kožíšek (Feix), Polcar (Kotěšovec)
Zápas o 6 bodů mezi sousedy z chvostu tabulky jsme zvládli, navíc poprvé s čistým kontem, a trochu tak napravili neúspěch z minulého týdne.
Opět jsme na několika postech pozměnili sestavu a především v obraně se to vyplatilo. Zpočátku sice hosté, kteří jinak spoléhali hlavně na dlouhé nákopy, několikrát využili našeho nedůsledného pokrytí středu hřiště k rychlému průniku k naší brance, ale střely většinou končily na tělech našich obránců. Na druhé straně se zastřeloval především J.Šnajdr, ovšem zatím neměl srovnaná mířidla. Největší nebezpečí z naší strany znamenaly rohové kopy a následné závary a tak jsme šli i do vedení. V.Lehner hlavičkoval, obránce vykopával z brankové čáry, ale dorážka Z.Polcara už skončila pod víkem. Vzápětí mohl stejný hráč přidat s podobné situace druhý gól, jeho tvrdá rána však trefila překvapeného gólmana.
Po přestávce jsme pokračovali v zodpovědném výkonu, vepředu se dařilo podržet míč a tu a tam i ohrozit soupeřovu branku. S přibývajícím časem se Kozolupy logicky stále více tlačily dopředu, vynutily si mírnou převahu, ale naše obrana v čele s brankářem pracovala spolehlivě a žádné velké nebezpečí nepřipustila. A tak zhruba 10 minut před koncem přišla pojistka, když po vyšachování hostující obrany chladnokrevně skóroval Z.Kožíšek. V poklidném závěru utkání pak ještě pečetil naše vítězství bombou z přímého kopu J.Šnajdr.
Sokol Hunčice – Olympie Kožlany 2 : 1 (0 : 0)
Palšovič - Koura - Štrunc, Klaus, Švamberg - Vlček, Rocskár, Šnajdr (80'), Kotěšovec - Kožíšek, Polcar (Hora)
V Hunčicích jsme si proti aktuálně poslednímu celku tabulky věřili a doufali v první vítězství z venku.
Utkání se v první půli vyvíjelo celkem podle očekávání. Domácí na nerovném hřišti tradičně spoléhali na tvrdou a jednoduchou hru, my jsme se snažili kombinovat a hodně střílet. Výsledkem byla optická převaha hunčických, z níž rezultovalo několik nebezpečných šancí, ovšem J.Palšovič nás držel (dvakrát s pomocí tyče). Ani jeho kolega se nenudil a několikrát musel likvidovat pokusy naší ofenzívy. Nicméně do přestávky diváci gól neviděli.
Po pauze jsme bohužel domácím nabídli několik laciných standardních situací, na což jsme nakonec doplatili, když nás nejprve zachránilo břevno, po chvíli už ale z totožné situace Hunčice hlavou skórovaly. Naše odpověď přišla rychle, když po kombinaci kolem vápna nepříliš povedenou střelu R.Rocskára tečoval do sítě Z.Polcar. Z.Kožíškovi pak rozhodčí kvůli domnělému ofsajdu upřel vedoucí branku a utkání směřovalo k remíze. Bohužel zhruba čtvrthodinu před koncem jsme po rohu nebyli před brankou dostatečně důrazní a přestože náš brankář dělal, co mohl, a míč asi třikrát putoval po brankové čáře od jedné tyče k druhé, nedokázali jsme ho dostat do bezpečí a domácí ho dotlačili do sítě. Ve zbývajícím čase jsme se tlačili za vyrovnáním, byli lepší, ale hunčické držel nad vodou brankář. Zlikvidoval nájezd J.Šnajdra a v posledních minutách, kdy už byl náš střelec po vyloučení ve sprchách, vytlačil na tyč i přímý kop J.Švamberga, čímž zpečetil naši porážku.
Olympie Kožlany – Sokol Dolní Bělá 4 : 2 (4 : 2)
Palšovič - Koura - Štrunc, Klaus, Švamberg - Vlček (Feix), Rocskár , Šnajdr , Kotěšovec (D.Macák) - Kožíšek (Hurt), Polcar (Štrunc)
Na měkkém terénu jsme s nováčkem soutěže sehráli podařenou partii. Od začátku chtěla obě mužstva hrát fotbal a nechybělo ani koření v podobě branek. Brzy se prosadil R.Rocskár, který byl nejprve vytlačen ze střelecké pozice, ale pak obloučkem téměř z brankové čáry překvapil soupeřova brankáře. Když o několik minut z totožné pozice skóroval J.Šnajdr, vypadalo to na střelecké hody. Ovšem hosté nerezignovali a vzápětí po průniku středem naší obrany snížili. Od další pohromy nás spolehlivými zákroky po nebezpečných střelách uchránil J.Palšovič, takže nakonec udeřilo na druhé straně, kdy špatně vyběhnutého brankáře překonal hlavou Z.Polcar. Místo naší pojistky však přišlo opět snížení po nedůsledném pokrytí dolnobělského útočníka v našem vápně. Naštěstí těsně před přestávkou využil centru R.Klause ke vstřelení čtvrté branky opět J.Šnajdr.
Kdo po pauze čekal další brankové hody, musel být zklamán. Na rozbitém terénu jsme zpevnili obranu a hosté se před naši branku dostávali jen sporadicky, a to vesměs po standardkách. Největší šanci po nepřehledném závaru vyřešil ve spolupráci s obětavými obránci náš brankář. My jsme naopak mohli hrát na brejky, ale žádný z nich se neujal. Paradoxně největší šance měli všichni tři střídající dorostenci, ale T.Hurta vychytal gólman, D.Macák byl při dorážce nedůrazný a T.Feixe připravil o šanci obětavý skluz obránce.
Baník Líně – Olympie Kožlany 5 : 2 (2 : 1)
Polcar - Koura - Reiprich (Hurt), Švamberg, Štrunc - Hora, Rocskár, Klaus , Vlček (D.Macák) - Kožíšek, Kotěšovec
Na závěr podzimní části došlo paradoxně na souboj 2. a 3. nejlepšího útoku a zároveň dvou nejhorších obran soutěže. Bohužel my jsme se museli obejít bez sloužícího J.Palšoviče, nemocného J.Šnajdra a pingpongáře V.Lehnera, což nakonec byly příliš citelné ztráty.
Hned od úvodu utkání naše obrana nechávala šikovným útočníkům příliš prostoru a zákonitě přišel trest, když se nepovedená střela odrazila od kolena jednoho z nich (mezi třemi našimi hráči) do sítě. To nás trochu nakoplo, snažili jsme se útočit po stranách širokého hřiště, ovšem chyběla přesná finální přihrávka. A tak domácí znovu využili naší nedůslednosti ve vápně k navýšení vedení. Ve zbytku poločasu už jsme i díky zákrokům Z.Polcara neinkasovali, naopak chvíli před přestávkou po pěkné individuální akci snížil R.Klaus.
V druhé půli jsme se snažili využít průchodnosti líňské obrany k vyrovnání, bohužel nás zmrazila branka z přímého kopu. Díky hrubce soupeřova brankáře, který si srazil do sítě přímý kop J.Kotěšovce, jsme opět snížili, ale narozdíl od naší ofenzívy stejná řada Líní využila den otevřených dveří v naší obraně k navýšení skóre. Nejprve totálně zaspal Z.Reiprich a osamocený hráč ve vápně snadno zvýšil na 4:2, aby v závěru oba útočníci při naší hře vabank poněkolikáté vyšachovali defenzívu a zpečetili výsledek. Dlužno podotknout, že řadu šancí ještě skvěle vychytal Z.Polcar. Na druhé straně stojí za zmínku jen střela R.Klause, která však skončila na tyči.
Olympie Kožlany – Slovan Blatnice 4 : 1 (0 : 0)
Kraus - V.Kulhánek - Švamberg, Klaus , Lehner - Reiprich (Hurt), Rocskár, Koura, Štrunc (Hora) - Kožíšek, Kotěšovec (Šnajdr)
V naší kabině se před utkáním tísnilo 17 hráčů, takže bylo z čeho vybírat. V úvodu utkání se na našem výkonu projevovalo, že absolvujeme jarní premiéru. Díky našim nepřesnostem měl soupeř více ze hry, snažil se střílet, leč bez efektu. Ale když jsme přežili nebezpečnou hlavičku po standardce, začalo se blýskat i na druhé straně. Ve velkých šancích mířili nepřesně Z.Kožíšek a L.Štrunc, dvě slabé dorážky soupeř vykopával z prázdné branky. A když V.Kraus vychytal jedinou gólovku hostů, šlo se do kabin za bezbrankového stavu.
Změna obrazu hry přišla 10 minut po přestávce s příchodem lehce nemocného J.Šnajdra. Najednou se blatnická obrana měla co ohánět, soupeře jsme začali přehrávat a přišly i branky. Do vedení nás dostal Z.Reiprich, který se nejlépe zorientoval při závaru ve vápně. Vzápětí se po rohu otřáslo břevno za naším brankářem, ovšem klid nám dal po individuální akci a střele z vápna R.Klaus. Soupeř reagoval nasazením v podzimním utkání nejnebezpečnějšího hráče, který se také záhy dostal do největší šance hostů, jeho samostatný nájezd však náš gólman zlikvidoval. A když během několika minut L.Štrunc a opět Z.Reiprich zvýšili na 4:0, bylo jasné, že důležité 3 body zůstanou doma. Nic na tom v závěru nezměnil ani čestný úspěch soupeře po nedůslednosti v našem vápně.
Jiskra Křelovice – Olympie Kožlany 4 : 0 (3 : 0)
Kraus - Švamberg - Vališ (Hurt), Klaus, Lehner - Reiprich, Rocskár (Polcar), Koura, Hora - Šnajdr, Kotěšovec
Počasí bylo asi to jediné, co se v Křelovicích dalo považovat za příjemné. Bohužel se opět ukázalo, že na křelovické louce hrát neumíme. Snažili jsme se kombinovat, ale to terén nedovoloval, takže našich nepřesností domácí využívali k trvalému tlaku. Ze hry sice branku nedali, ale sestřelili nás ze standardních situací. Nejprve roh, nedůraz ve vápně - 1:0. Vzápětí přímý kop odražený od břevna na hlavu soupeře, opět naše nedůrazné pokrytí střelce - 2:0. A do třetice centr z přímého kopu a totální nepokrytí nabíhajícího hráče, který opět hlavou zvýšil na 3:0. Navíc za našim brankářem několikrát zaduněly tyče. Na druhé straně stojí za zmínku snad jen několik rohů s nepřesným zakončením a náběh J.Šnajdra, jehož střelu brankář vytěsnil na roh.
Vzhledem k poločasovému skóre jsme už neměli co ztratit. Najednou jsme ale dostali křelovické pod tlak, ovšem ani ty nejslibnější akce jsme nedotáhli do konce. A tak udeřilo na druhé straně, když přímý kop z poloviny hřiště náš brankář podcenil a míč skončil až v síti. O výsledku bylo rozhodnuto, přesto jsme několikrát zahrozili rovněž hlavně ze standardek. Nejslibněji vypadaly dva "slepené" přímé kopy J.Švamberga, které však domácí gólman bravurně zneškodnil, přičemž ani dorážky se mezi tyče nevešly. I proto jsme nakonec podruhé v letošním ročníku vyšli střelecky naprázdno.
15. 4. 2009 - dohrávka XIV. kola
Slávia Úněšov – Olympie Kožlany 1 : 3 (0 : 1)
Kraus - Švamberg - Vališ, Klaus, Lehner - Reiprich , Rocskár (Kožíšek), Koura , Hora - Šnajdr (Hurt), Kotěšovec (Polcar)
Příjemný středeční podvečer jsme využili k dohrávce odloženého utkání na drnovišti v Úněšově. Věděli jsme, že soupeřovi kvůli trestům chybí několik hráčů a že zatím nebodoval, a proto jsme věřili v bodový zisk. V úvodu jsme se však dostali pod tlak, který ještě umocňoval rozhodčí svými často úzkostlivými výroky v náš neprospěch. Domácí však byli s koncovkou na štíru. Postupně jsme začali přebírat iniciativu my, svým napadáním a průniky po křídlech jsme úněšovským dělali velké problémy. Několik nadějných šancí zůstalo i díky terénu nevyužito, ale pak se po závaru přecejen prosadil J.Kotěšovec.
Po přestávce jsme chtěli pokračovat v aktivní hře, ovšem brzy bylo naopak vyrovnáno, když J.Koura vložil nohu do prudké přihrávky podél vápna a poslal míč obloučkem přes bezmocného V.Krause. Několik minut jsme byli v útlumu, V.Hora dokonce vykopával míč z prázdné branky, ale soupeři rychle docházely síly a naše mužstvo definitivně převzalo iniciativu. Výsledkem však byl zpočátku jen festival zahozených tutovek. Svá sóla neproměnili J.Šnajdr, Z.Kožíšek ani J.Koura, naštěstí nás posledně jmenovaný přecejen poslal do vedení. A když Z.Reiprich proměnil penaltu za sražení J.Šnajdra, bylo rozhodnuto o našem prvním letošním vítězství ze soupeřových hřišť.
Slavoj Žihle – Olympie Kožlany 2 : 4 (0 : 1)
Kraus - Švamberg - Vališ, Klaus , Lehner - Reiprich, Šnajdr (Polcar), Koura, Hora - Kožíšek (Feix), Kotěšovec (Štrunc)
K třetímu venkovnímu utkání během 8 dnů jsme vyrazili do Žihle, kde se vzhledem k postavení mužstev v tabulce hrálo o 6 bodů. V úvodu jsme měli problémy s rychlostí míče na mokré umělce, ale konečně se dal hrát fotbal! První poločas byl z obou stran opatrný, přesto jsme se prosazovali do koncovky častěji, ikdyž jsme často uvízli v ofsajdu. Odměnou za aktivitu nám pak byl vedoucí gól z hlavy Z.Kožíška po rohovém kopu. Na druhé straně naše obrana fungovala téměř bezchybně a pustila domácí k jediné nebezpečné střele, která se otřela o tyč.
Po přestávce se bohužel opakoval scénář z Úněšova. Přestože jsme chtěli být i nadále aktivní, zmrazila nás vyrovnávací branka z přímého kopu skrz děravou zeď. Soupeř nás pak několik minut přehrával, nejistý V.Kraus si po rohu dokonce skoro dal vlastní gól, ale svou druhou brankou žihelské zchladil na penaltě zapomenutý Z.Kožíšek. Ovšem vzápětí přišla další chyba našeho gólmana, který pustil relativně lehkou střelu doprostřed branky a bylo opět vyrovnáno. S blížícím se závěrem se hra uklidnila a zápas směřoval k remíze. Jiného názoru byl však Z.Kožíšek, který 10 minut před koncem po ideálním pasu Z.Reipricha završil svůj hattrick. A když vzápětí přidal pojistku R.Klaus po důrazném napadání střídající dvojice Z.Polcar - L.Štrunc, bylo rozhodnuto.
Olympie Kožlany – Bohemia Kaznějov 2 : 2 (1 : 1)
Kozler - Švamberg - Hurt, Klaus, Reiprich - Hora, Polcar (D.Macák), Koura (F.Drda), Štrunc - Kožíšek, Kotěšovec
Za předchozí vítězství jsme tvrdě zaplatili v podobě zranění několika hráčů základní sestavy. K dlouhodobým marodům J.Palšovičovi a J.Vlčkovi přibyli v Úněšově R.Rocskár s kolenem, v Žihli J.Šnajdr se zlomenou zánártní kůstkou, V.Lehner se zády a R.Vališ s kotníkem (přičemž snad jedině u posledně jmenovaného existuje šance na brzký návrat). Proti vedoucímu mužstvu tak dostali příležitost všichni dosavadní náhradníci a řada dorostenců včetně čerstvě 16-tiletého O.Kozlera v brance.
Od prvních minut však tento fakt vůbec nebyl znát. Lépe jsme se pohybovali a nutili hosty k pouhému nakopávání na vysoké útočníky, kteří se však do koncovky příliš neprosazovali. Za svou aktivitu jsme byli odměněni vedoucí brankou J.Kotěšovce. Vzápětí sice přišel faul J.Švamberga ve vápně, penaltu ovšem debutant v naší brance bravurním zákrokem zneškodnil! Bohužel sudí dal po několika minutách soupeři příležitost k opravě, když odpískal spornou ruku J.Koury. Tentokrát byl již střelec úspěšný. Další gól už do přestávky nepadl, bohužel právě J.Koura rozšířil marodku (pohmožděný nárt a opět berle).
Po pauze se obraz hry nezměnil, ikdyž soupeř zlepšil mezihru a připravil nám několik závarů. S přibývajícími minutami některým našim hráčům docházely síly, ovšem vzpruhou byla vedoucí branka, když vyraženou hlavičku V.Hory po rohu uklidil do sítě L.Štrunc. A mohlo být ještě veseleji, kdyby tvrdá střela Z.Kožíška neskončila na tyči. Takto vrhli hosté všechny síly do útoku a naše mladá sestava odolávala často jen za cenu odkopů. Když už to vypadalo, že vítězství uhájíme, přišla bohužel v první minutě nastavení snad jediná podařená křídelní akce Kaznějova a vyrovnávací gól z hlavy nekrytého útočníka.
Slavia Vejprnice "B" – Olympie Kožlany 3 : 3 (2 : 1)
Kraus - Švamberg - Vališ, Hurt (Hora), Lehner - Reiprich, Polcar, Klaus , Štrunc - Kožíšek , Kotěšovec
Ve Vejprnicích se do sestavy vrátili oba krajní obránci, i proto jsme věřili v další body. Bohužel úvod utkání jsme doslova prospali. Nechávali jsme domácím příliš prostoru a ti toho využívali k nebezpečným nájezdům. A když si nikým neatakovaný V.Kraus srazil centr z nulového úhlu do vlastní sítě a po chvíli pustil i lehkou hlavičku po rohovém kopu, nevypadalo to s námi dobře. Naštěstí jsme postupně trochu zlepšili pohyb i mezihru a odměnou byl po vyšachování obrany kontaktní gól Z.Kožíška. Ještě před přestávkou jsme přeskupili řady, hra začala mít hlavu a patu, ale do kabin jsme šli s jednobrankovým mankem.
V druhé půli vejprnickým znatelně ubývaly síly, ovšem o to více zdržovali hru, nutno říci že za okatého nezájmu sudího. Naše mužstvo se hnalo za vyrovnáním, ale přišel šok v podobě třetí branky v naší síti, když náš gólman lacino inkasoval opět téměř z nulového úhlu! Naštěstí jsme ani za této situace nerezignovali, vrhli všechny síly do útoku a vyplatilo se. Tradičně důrazný L.Štrunc brzy snížil, a přestože se neujal lob unikajícího Z.Reipricha, nakonec několik minut před koncem vyrovnal po rohu tvrdou střelou R.Klaus. Snaha o vstřelení vítězné branky už vyšla naprázdno, ale vzhledem k průběhu utkání musíme být rádi za bod.
Olympie Kožlany – TJ Tlučná "B" 2 : 0 (0 : 0)
Kozler - V.Kulhánek - Švamberg, Klaus (Hurt), Lehner - Hora, Polcar, Kotěšovec , Reiprich - Kožíšek, Štrunc
Proti dosud nejlepšímu týmu jara jsme vyběhli ve stejné sestavě, která před týdnem dokázala v závěru vybojovat bod. Ovšem v úvodu jsme soupeři přenechali střed hřiště a dostali se tak pod tlak. Obrana ale naštěstí fungovala spolehlivě, útočníci se prakticky k ničemu nedostali, a tak byl náš brankář téměř bez práce. S přibývajícími minutami jsme se začali osmělovat i směrem dopředu, ale dost často naše akce končily ofsajdem nebo nedůrazným zakončením. V největší šanci se ocitl Z.Reiprich, jehož dorážku zblízka po centru L.Štrunce zablokoval dotírající obránce.
Po přestávce jsme stále více získávali navrch, byli jsme nebezpečnější, ale branka ne a ne přijít. Hosté se také nevzdávali, několikrát naše obrana zasahovala na poslední chvíli, ale nakonec padla vedoucí branka do tlučenské sítě. Z.Polcar zahrával přímý kop a odražený míč uklidil do sítě Z.Reiprich. Gól pro nás znamenal impuls, soupeře naopak trochu srazil. Za zvýšením náskoku se probíjel V.Hora, ovšem penaltu po jeho podražení rozhodčí nepískal. Hlavička T.Hurta mířila těsně vedle. Na druhé straně se snad jedinou větší šanci hosté promarnili ukvapeným nepřesným zakončením brejku dva na dva. Definitivu tak našemu vítězství dal v závěru J.Kotěšovec, který prošel obranou až před brankáře a nekompromisně poslal míč od břevna do sítě.
Baník Kamenný Újezd – Olympie Kožlany 2 : 0 (2 : 0)
Kozler - Polcar - Lehner, Hurt, Reiprich (Zahejský) - Hora, Kotěšovec, Koura (F.Drda), D.Macák - Kožíšek, Štrunc
Pokud jsem si mysleli, že marodka nemůže být plnější než před utkáním s Kaznějovem, šeredně jsme se mýlili. Ke stávajícím marodům totiž minulý týden přibyli R.Klaus s kotníkem a J.Švamberg se zlomeným malíčkem na noze. V.Kulhánek navíc ulehl s teplotou. Suma sumárum - 8 hráčů základní sestavy!!! Museli tak nastoupit nedoléčený J.Koura, více či méně nemocní Z.Reiprich a J.Kotěšovec a řada kluků z dorostu …
Logicky si mnohem zkušenější lídr soutěže vytvořil optickou převahu, kombinací po stranách a řadou centrů se dostával do blízkosti naší branky, ale dlouho se i díky nepřesné finální fázi do nebezpečnější šance nedostával. Bohužel k vedoucí brance jsme mu pomohli vlastní chybou, když Z.Polcar při odkopu minul míč a domácí útočník si se štěstím poradil. Po 10 minutách navíc sudí věnoval Kameňáku po herecké etudě ve vápně penaltu a bylo to 2:0. Vedení soupeře ukolébalo a najednou jsme se přes jeho nedůraznou obranu začali prosazovat. Bohužel snížení odmítl Z.Kožíšek, který po akci Z.Reipricha poslal míč snad z metru vysoko nad prázdnou branku, a vzápětí J.Kotěšovec trefil z úhlu pouze břevno.
Po přestávce jsme hráli zcela vyrovnanou partii, náš brankář neměl téměř žádnou práci, ale chybělo nám více důrazu v koncovce. S přibývajícími minutami jsme soupeře dokonce začali přehrávat, byli nebezpečnější, zpřesnili i střelbu, ale domácí brankář za svá záda žádný míč nepustil. A když v závěru v nadějné pozici minul hlavou T.Hurt a povedený přímý kop Z.Kožíška brankář výborným zákrokem vyrazil, skóre se již nezměnilo.
Olympie Kožlany – Sokol Plasy 3 : 1 (2 : 1)
Kozler - Polcar - Lehner, Švamberg, Reiprich - Hora, Kotěšovec, Koura, Štrunc - Kožíšek, Šnajdr
Skládání sestavy na derby bylo opět malým dobrodružstvím. Zranění tentokrát vyřadilo i některé dorostence, takže v kabině sedělo 12 lidí, z nichž polovina hlásila zdravotní trable nebo nastupovala s nedoléčeným zraněním. I proto jsme zpočátku hráli opatrně a nabuzení hosté si vytvořili optický tlak. O co nebezpečnější byli v útoku, a to větší problémy však měli v obraně. Nejprve sice O.Kozler zachránil svou svatyni odvážným pádem pod nohy osamoceného útočníka, ale vzápětí drze pronikl do vápna V.Hora, jehož zpětnou přihrávku zúročil J.Šnajdr ve vedoucí branku. Podobná situace nastala o pár minut později - náš gólman vytěsnil nebezpečnou střelu na tyč, aby vzápětí na druhé straně Z.Kožíšek vyslal za obranu opět J.Šnajdra, který chladnokrevně zvýšil na 2:0. Soupeř pak ještě přidal a ikdyž pro zranění přišel o nejnebezpečnějšího útočníka, často jsme míč jen odkopávali a při několika střelách jsme měli štěstí. Přesto jsme nezabránili snížení po střele z 10 metrů do šibenice.
Po přestávce se obraz hry nezměnil. Plasy bušily do naší obrany a my jsme se snažili o přidání pojistky z nějakého brejku. A opět jsme byli úspěšnější. Nejprve sice branku Z.Kožíška zmařil sporný ofsajd, ovšem hned vzápětí si na dlouhý pas naběhl L.Štrunc a přeloboval plaského brankáře. Ve zbytku zápasu jsme se soustředili opět hlavně na defenzívu a když jsme přežili dvě nebo tři tutovky stále nervóznějších hostů (jednou opět s pomocí tyče), mohli jsme slavit velice důležité a cenné vítězství.
Sokol Kozolupy – Olympie Kožlany 3 : 5 (0 : 2)
Kozler - Polcar - Lehner, Švamberg, Reiprich - Hora, Kotěšovec, Koura, Štrunc - Kožíšek , Šnajdr (Feix)
Domácím bojujícím o záchranu šlo o hodně, takže se od začátku tlačili dopředu, ovšem jejich stereotypní nákopy jsme si většinou pohlídali. Naopak naše útočné duo řádně provětrávalo nejistou obranu soupeře. A po několika nepřesných pokusech a břevnu Z.Kožíška bylo nakonec úspěšné, když se z vápna přesně k tyči trefil J.Šnajdr. Netrvalo dlouho a prosadil se i Z.Kožíšek, který po pasu J.Šnajdra a podklouznutí svého hlídače využil samostatný únik. Domácí se z tohoto direktu postupně vzpamatovávali, ale nebezpečný přímý kop bravurní robinzonádou zlikvidoval O.Kozler, po průniku kozolupských do našeho vápna zaskočil na brankové čáře Z.Reiprich a i další šance se nám podařilo ustát.
A i po přestávce nám vše hrálo do karet. Z.Kožíšek totiž záhy svým typickým způsobem, tj. bombou pod břevno, proměnil přímý kop z 25 metrů, a když završil svůj hattrick poté, co naši útočníci využili nezájmu obránců ve vápně, vypadalo to na pohodový závěr. Zvýšit ještě mohl po rohu zcela osamocený V.Lehner, jeho hlavičku však brankář vytěsnil nad. Pak si ale vybral slabší chvilku náš gólman, kterému relativně lehká střela prošla mezi nohama, vzápětí za něj propadl centr z přímého kopu, a když 5 minut před koncem nájezd vyburcovaných domácích skončil třetí brankou, najednou bylo zle. Soupeř nám ale závěr usnadnil, když při výkopu od brány nepochopitelně nahrál na vápno L.Štruncovi, který chladnokrevně rozhodl.
Olympie Kožlany – Sokol Hunčice 5 : 0 (4 : 0)
Kozler (57') - Polcar - Lehner, Švamberg, Vališ - Hora, Reiprich , Koura , Štrunc (D.Macák) - Kožíšek (Hurt), Šnajdr
Hostům jedině vítězství ponechávalo teoretickou naději na záchranu, ovšem už fakt, že nastoupilo jen 10 hráčů, kteří čekali na opozdivšího se brankáře, hovořilo za vše.
Hned v úvodu jsme několikrát vyzkoušeli náhradního "brankáře", J.Koura dokonce trefil tyč, ale pak nás z tempa dostala pomalá hra soupeře plná zdržování. Dokonce jsme pustili Hunčice do dvou nebezpečných šancí, naštěstí bez gólového efektu. Pak jsme se opět probudili a když už se hostující brankář chystal na hřiště, přišla akce J.Koury a Z.Reipricha, kterou prvně jmenovaný zakončil do prázdné branky. A aniž by si nastoupivší gólman sáhl na balón, musel vzápětí lovit míč hned dvakrát po snadných brankách J.Šnajdra. Ani za tohoto stavu nebyl soupeř schopen nějak zvýšit tempo, takže se na jeho branku hrnula jedna akce za druhou, ale další gól přišel až z penalty L.Štrunce po faulu na aktivního Z.Reipricha.
Druhá půle se hrála už víceméně z povinnosti. Bohužel v 57. min. po hrubce Z.Polcara O.Kozler lehce fauloval unikajícího útočníka, sudí zákrok sice vytáhl z vápna, ale našeho brankáře přísně vyloučil. Do branky musel "za trest" právě náš stoper, ovšem na obraz hry nemělo naše oslabení žádný vliv. Brzy zvýšil na 5:0 Z.Reiprich a vzápětí zařídil i další penaltu, kterou však smolař utkání Z.Polcar neproměnil. I přes řadu dalších šancí se už skóre nezměnilo a pro odevzdaného soupeře tak byl pětigólový příděl ještě milosrdný.
Sokol Dolní Bělá – Olympie Kožlany 2 : 2 (1 : 2)
Kozler - Polcar - Lehner, Švamberg, Vališ - Hora, Reiprich , Koura, Štrunc - Kožíšek (Hurt), Šnajdr (Feix)
Na malém hrbolatém hřišti jsme nesehráli příliš povedený zápas. Vzhledem ke kvalitě terénu jsme chtěli především vzadu hrát jednoduše, ovšem obrana se často právě díky zbytečné "tvořivosti" dostávala do potíží, až nakonec soupeř trestal, když útočník obral o míč kličkujícího Z.Polcara, obehrál O.Kozlera a skóroval do prázdné branky. Inkasovaný gól nás trochu probral a během 10 minut se nám podařilo skóre otočit, když se po průnicích do vápna trefili J.Šnajdr a Z.Reiprich. Navíc oba naši střelci orazítkovali i břevno, přičemž při střele J.Šnajdra se vyznamenal domácí brankář. Soupeř se rychle oklepal a před naší brankou bylo často rušno, ale i díky notné dávce štěstí (V.Lehner vykopával dokonce míč s prázdné branky) se vyrovnání nekonalo.
V druhé půli jsme postupně přestali ve středu zálohy stíhat pohyblivé domácí hráče, vepředu jsme se kromě několika ojedinělých náznaků šancí do ničeho nedostali, a tak jsme se soustředili především na bránění svého vedení. A protože tentokrát jak obrana, tak brankář přílišnou jistotou neoplývali, mohli jsme děkovat především nemohoucnosti soupeře, že výsledek neotočil. Podařilo se mu pouze vyrovnat, když po centru na zadní tyč zapomenutý útočník v poklidu hlavičkoval do odkryté branky. V samotném závěru nám ještě rozhodčí zřejmě odpustil penaltu po zákroku J.Koury, na druhé straně mířil nepřesně střídající T.Feix, a tak nakonec utkání skončilo dělbou bodů.
Olympie Kožlany – Baník Líně 2 : 0 (2 : 0)
Kozler - Švamberg - Lehner , Koura, Vališ - Hora (Feix), Reiprich (Polcar), Kotěšovec (Hurt), Štrunc - Kožíšek (Macák), Šnajdr
V derniéře jsme přivítali možnou baráží ohrožené Líně a samozřejmě jsme se s fanoušky chtěli rozloučit vítězstvím a potvrzením své jarní pozice.
Ovšem úvod utkání tomu nenapovídal. Na obou stranách hra neměla příliš vysoké tempo. Líně hrozily přímočarými průniky středem hřiště a střelami z dálky, naše hra byla založena na křídelních akcích a centrech před branku. Nakonec jsme slavili úspěch my. Poté, co nás zachránilo břevno, se po přesném centru prosadil volejem z malého vápna J.Šnajdr. Zvýšit mohl po chvíli J.Koura, který ale ve vyložené šanci trefil brankáře. Jak takové situace řešit mu vzápětí ukázal V.Lehner, jehož střela zapadla přesně pod víko. Do kabin jsme tak odcházeli s dvoubrankovým vedením.
Po přestávce byl zpočátku soupeř aktivnější, některým našim hráčům jakoby docházely síly, soupeř toho ale naštěstí nevyužil. Změny v naší sestavě přinesly trochu oživení, přišly šance i před brankou hostů, ale J.Kotěšovec a Z.Reiprich poslali míč zblízka vysoko nad, T.Feix mířil z úhlu do tyče a ani další příležitosti gólem neskončily. I přes ne zcela přesvědčivý výkon jsme tak mohli slavit úspěšné završení sezóny a konečné čtvrté místo.
