| 1. | Sokol Plasy | ||||
| 2. | OLYMPIE KOŽLANY | ||||
| 3. | Sokol Dolní Bělá | ||||
| 4. | Sázavan Bezvěrov | ||||
| 5. | Sokol Kozolupy | ||||
| 6. | Baník Líně | ||||
| 7. | Slávia Úněšov | ||||
| 8. | ZKZ Horní Bříza B | ||||
| 9. | Bohemia Kaznějov | ||||
| 10. | Slavia Vejprnice B | ||||
| 11. | Jiskra Křelovice | ||||
| 12. | KZJ SK Všeruby | ||||
| 13. | DIOSS Nýřany B | ||||
| 14. | Sparta Sulkov | ||||
| OLYMPIE KOŽLANY - Slávia Úněšov | 6:0 (3:0) | 3:3 (1:2) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Sokol Plasy | 2:3 (2:2) | 1:2 (0:1) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Sparta Sulkov | 7:3 (2:1) | 3:0 (2:0) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Sokol Kozolupy | 2:1 (0:1) | 0:1 (0:0) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Bohemia Kaznějov | 2:0 (1:0) | 2:2 (1:2) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - KZJ SK Všeruby | 2:1 (1:1) | 2:1 (1:0) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Sázavan Bezvěrov | 4:2 (3:2) | 4:1 (1:0) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Baník Líně | 6:2 (3:2) | 4:0 (3:0) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Jiskra Křelovice | 3:1 (1:1) | 4:0 (1:0) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - DIOSS Nýřany "B" | 5:2 (3:0) | 5:2 (1:2) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Slavia Vejprnice "B" | 1:0 (1:0) | 2:2 (0:1) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Sokol Dolní Bělá | 3:3 (1:2) | 0:2 (0:1) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - ZKZ Horní Bříza "B" | 3:1 (1:1) | 4:0 (2:0) | |
21. 8. 2010 - I. kolo
Olympie Kožlany – Slávia Úněšov 6 : 0 (3 : 0)
Kozler - Švamberg - Vlček, Kotěšovec (84. Polcar), Hurt - Hora , Šnajdr
, Klaus, Koura - Štrunc
, Šimek
(77. Macák)
Vstup do nové sezóny jsme nakonec absolvovali na svém (ikdyž místy hodně měkkém) hřišti, kde jsme přivítali po roce se do okresního přeboru vracející nevyzpytatelný Úněšov.
V první půli byli hosté fotbalovější. Nabízený prostor ve středu pole využívali ke kombinacím, které často dovedli až do zakončení, naštěstí všechny střely končily spolehlivě v rukou našeho brankáře nebo mimo branku. Ovšem úněšovská obrana hořela. Naše útočná dvojice jí svým pohybem a důrazem dělala velké problémy a výsledkem byla řada brejkových situací a hlavně 3 góly. Především Š.Šimek řádil - už v 5. min. využil černé práce L.Štrunce a sám před brankářem nezaváhal. O 5 minut později pak po pasu za obranu vyzval ke skórování do prázdné branky V.Horu a svůj poločasový účet završil ve 22. min. úspěšným samostatným nájezdem. Soupeř se nevzdával, ale když už v závěru poločasu míč po rohu mířil do naší sítě, zaskočil na brankové čáře J.Vlček.
Po přestávce jsme hned ve 47. min. utnuli jakoukoliv snahu hostů o zvrat čtvrtou brankou L.Štrunce a náskok jsme si v poklidu hlídali. Úněšov sice hrát nepřestal, ale když už se dostal za naši obranu, stál mu v cestě spolehlivý O.Kozler. Naopak další branky padly na druhé straně - v 70. min. se svým typickým způsobem ve vápně prosadil J.Šnajdr a o 2 minuty později hattrick zkompletoval Š.Šimek. Navíc se ještě dvakrát otřásla konstrukce úněšovské branky. Závěr utkání se už nesl v očekávání závěrečného hvizdu, po kterém jsme si mohli připsat důležité 3 body.
Sokol Plasy – Olympie Kožlany 3 : 2 (2 : 2)
Kozler - Švamberg (cca 60') - Hurt, Vlček, Lehner (Lepka) - Hora, Šimek, Kotěšovec (Šiler), Koura - Polcar (Macák), Šnajdr
Na hřišti ambiciózních Plas, které v minulém kole uštědřily sedmigólový debakl z I.B třídy sestoupivšímu Sulkovu, jsme sehráli zcela rovnocennou partii se smolným koncem.
Do utkání jsme vstoupili soustředěně a celkem v pohodě otupili očekávaný nápor domácích. Ti se v úvodu tlačili dopředu, i díky našim nepřesnostem měli optickou převahu, ale kromě několika střel z větší vzdálenosti nebezpeční nebyli. Postupně se uchylovali především k dlouhým nákopům na rychlé útočníky, kteří ale byli pokryti. My jsme trpělivě čekali na soupeřovy chyby, které skutečně přišly a nám přinesly díky pohotovým dorážkám J.Šnajdra dvoubrankové vedení. Bohužel jsme plaským těsně před přestávkou doslova darovali vyrovnání. Nejprve po našem nedůrazu na vápně pronikl hráč soupeře do vápna a bodlem překonal našeho gólmana a hned po rozehrání přišel o míč V.Lehner a po rychlé akci opět skončil míč v naší síti.
Jak špatně pro nás skončila první půle, tak začala půle druhá. Brzy totiž přišel dlouhý nákop do našeho vápna a odražený míč poslali domácí povedenou střelou z hranice šestnáctky přesně k tyči. Navíc byl po čtvrthodině po celkem nevinném kontaktu se soupeřem vyloučen J.Švamberg, takže před námi stál těžký úkol. Ovšem paradoxně jsme v deseti byli nebezpečnější, bohužel J.Šnajdr trefil v dobré pozici bezmocného brankáře a stažení Š.Šimka sudí jako penaltové neposoudil. Domácí se tak i přes několik dobrých příležitostí o výsledek až do závěrečného hvizdu strachovali, ale nakonec 3 body uhájili.
Olympie Kožlany – Sparta Sulkov 7 : 3 (2 : 1)
Kozler - Hurt - Zahejský (Lepka), Vlček , Štrunc - Hora
, Šimek
, Kotěšovec
, Macák - Polcar (Feix), Šnajdr
Bez několika zkušených hráčů jsme na těžkém terénu nastoupili v hodně omlazené sestavě, především v obraně. Nakonec jsme ale utkání zvládli a především díky J.Šnajdrovi, který měl prsty hned v šesti gólech (!!!), jsme soupeře jasně přestříleli.
První poločas byl z naší strany hodně rozháraný, naopak mladá sulkovská sestava se dobrou kombinací ve středu hřiště často dostávala na dostřel. Naše obranná řada sice dlouho odolávala, ale nakonec po nedůrazu na malém vápně přecejen kapitulovala. V tuto chvíli byl soupeř na koni a naše situace nevypadala dobře. Naštěstí se potvrdily zprávy o propustnosti hostující obrany, kterou začalo zle provětrávat především duo J.Šnajdr a Š.Šimek. Ti také zařídili vyrovnání, když první nahrával a druhý nadvakrát prostřelil brankáře. A když další milimetrový pas J.Šnajdra zužitkoval V.Hora, šli jsme do kabin s těsným vedením.
Po přestávce všechny snahy hostů rázně utnul svým hattrickem neudržitelný J.Šnajdr. Nejprve hlavou využil přesný centr Š.Šimka, a pak předvedl dva své typické průniky do vápna s nekompromisním zakončením. Soupeř mezitím sice skóroval z přímého kopu, ale to už jsme se vezli na vítězné vlně, kterou podpořili J.Kotěšovec přímo z rohu a J.Vlček dorážkou hlavičky V.Hory. Poslední slovo si sice z dalšího přímého kopu vzali sulkovští, to ale naši radost z vítězství nezkalilo.
Olympie Kožlany – Sokol Kozolupy 2 : 1 (0 : 1)
Kozler - Švamberg - Lehner, Koura , Lepka (Klaus) - Hora (Kotěšovec), Šimek, Vlček (Polcar), Macák (Šiler) - Štrunc, Šnajdr
Od úvodního hvizdu se rozpoutala urputná bitva o každý metr hřiště. Opticky jsme sice měli mírnou převahu, ale hosté dobře bránili a příliš nám toho nedovolili. Přesto jsme se do několika příležitostí dostali, ovšem většinou jsme zakončovali nepřesně. Soupeř se k naší brance dostával sporadicky, ale o to byly jeho akce nebezpečnější. A nakonec se mu podařilo skórovat, když po nákopu do vápna dostal kozolupský útočník příliš prostoru na malém vápně. Nás inkasovaná branka srazila, naopak hosté se uklidnili a několikrát nám hlavně po standardkách zle zatopili. Naštěstí jsme do přestávky odolali.
Start do druhého poločasu nám vyšel dokonale. Hned při prvním útoku se dostal za obranu J.Vlček a jeho přesný centr uklidil do sítě hlavou J.Šnajdr. Kozolupští znervózněli a stále více diskutovali s rozhodčím, v čemž je hodně podporovala i jejich lavička. Ovšem ve hře nepolevili a obě mužstva se snažila strhnout zápas na svou stranu. Nakonec se Štěstěna přiklonila k nám, když se zhruba v polovině druhé půle po rychlé křídelní akci trefil z vápna J.Koura. Hosté vrhli všechny síly do útoku, několikrát se musel blýsknout O.Kozler, ale když jsme v posledních minutách přežili i nebezpečnou hlavičku z malého vápna, taktickým závěrem jsme si už vydřené vítězství pohlídali.
Bohemia Kaznějov – Olympie Kožlany 0 : 2 (0 : 1)
Kozler - Švamberg - Hurt, Vlček, Lehner - Hora, Kotěšovec (Macák), Šimek , Koura - Štrunc
, Šnajdr
Protože jsme Kaznějov od jeho sestupu do okresního přeboru před dvěma lety nedokázali porazit, cíl byl jasný (zvlášť když soupeř zatím letos nevyhrál) - konečně získat 3 body.
Od úvodního hvizdu jsme soustředěným výkonem šli za svým cílem. Kombinacemi po stranách jsme si vytvořili převahu, ovšem naše útoky často končily (dle očekávání) zdviženým praporkem domácího pomezního. Vedoucí branku nám tak nabídla kaznějovská obrana sama - L.Štrunc svým důrazem vybojoval míč pro J.Šnajdra a sám pak brankářem vyražený míč dopravil do sítě. Domácí spoléhali na dlouhé nákopy, ale naše defenzíva důrazné a rychlé útočníky do šance nepustila. Největší nebezpečí pro naši branku znamenaly tradičně standardky, po nichž to v našem vápně občas pěkně hořelo. Kritická situace přišla zhruba po půlhodině hry, kdy T.Hurt zbytečně fauloval pronikajícího soupeře a kopala se penalta. Ovšem O.Kozler ji bravurně zneškodnil a obrana si poradila i s následnými závary.
Po přestávce jsme očekávaný kaznějovský nápor otupili zodpovědnou a přesnou hrou ve středu hřiště a soupeře jsme prakticky do ničeho nepustili. Někteří domácí hráči nepříznivý vývoj nesli těžce, rozhodčí jim slovní výlevy dlouho toleroval, ale nakonec jejich nervozita vyústila ve vyloučení jednoho z útočníků po strkanici s J.Šnajdrem. To hodně ulevilo naší obraně a šance se tak rodily výhradně před domácí brankou. Pojistka dlouho nepřicházela, až se nakonec přecejen 10 minut před koncem trefil po přečíslení obrany Š.Šimek. To byla pro kaznějovské hráče poslední kapka a ve zbývajícím čase si vykoledovali další dvě vyloučení.
Olympie Kožlany – KZJ SK Všeruby 2 : 1 (1 : 1)
Kozler - Švamberg - Hurt, Klaus, Lehner - Hora, Kotěšovec, Šimek, Koura (Kožíšek) - Štrunc (Šiler), Šnajdr
Vytrvalý déšť od ranních hodin naštěstí ovlivnil terén méně, než se čekalo, přesto utkání slibovalo bojovný a rychlý fotbal. Obě mužstva se snažila hrát po zemi a často střílet, ovšem vyložených šancí se urodilo pomálu. Na naší straně měl na noze největší možnost J.Kotěšovec, jeho střelu z několika metrů ale brankář zlikvidoval a dorážku z velkého úhlu namířil L.Štrunc do tyče. Na druhé straně jsme si oddechli po centru za obranu, kdy všerubský útočník z malého vápna v těžké pozici poslal míč vysoko nad. A tak když to nešlo ze hry, pomohla nám standardka - po rohu se trefil hlavou L.Štrunc. Bohužel když už jsme se viděli v kabinách, neuhlídali jsme dlouhý nákop soupeře, po němž se hostující útočník dostal neatakován do vápna a zamířil přesně k tyči.
Po přestávce už na hřišti místy stála voda, což hodně ztěžovalo kombinaci, přesto se nám dařilo soupeře přehrávat především po stranách. Ovšem k vedoucí (a nakonec i vítězné) brance nám opět pomohla standardka, když se z přímého kopu z 25 metrů nechytatelně opřel do míče J.Šnajdr. I přes několik dalších možností jsme třetí branku nepřidali (ikdyž bomba J.Kotěšovce ze vzduchu po gólu volala), takže jsme až do konce úspěšně hájili těsné vedení.
Sázavan Bezvěrov – Olympie Kožlany 2 : 4 (2 : 3)
Kozler - Švamberg - Hurt, Klaus , Lehner - Hora, Vlček, Šimek
(cca 35'), Koura - Štrunc (Šiler), Šnajdr
Po Kaznějovu jsme i v Bezvěrově chtěli srovnat účty (za dva loňské pětigólové debakly).
Na novém pažitu nebyla od úvodního hvizdu nouze o zajímavé momenty. Akce se rychle přelévaly ze strany na stranu a brzy přišly i branky. Do vedení šli domácí, když jsme nezachytili rychlý brejk zakončený přečíslením a snadnou střelou. Po několika minutách ale přišlo srovnání, když Š.Šimek proměnil přísnou penaltu po ruce nastřelené z přímého kopu. Ovšem pak jsme několikrát faulovali před vápnem, až nás soupeř potrestal tečovanou střelou z přímého kopu. Poté začal úřadovat přísně (ale přesně) pískající rozhodčí. Nejprve po 20 minutách neváhal po několika kosách na J.Šnajdra vyloučit bezvěrovského obránce, aby po chvíli stejně ocenil i Š.Šimka. Nám se pak podařil ještě do přestávky skvělý obrat. Ze skrumáže před brankou nejprve důrazný R.Klaus šťastně vyrovnal, a vzápětí vyslal přesným pasem J.Šnajdra, který protrhl svou dosavadní střeleckou (a ofsajdovou) smůlu.
Po pauze jakoby domácím trochu začal docházet dech a hrozili hlavně ze standardek. My jsme se snažili kombinací držet míč, na což reagoval soupeř zvýšenou tvrdostí, někdy až na hraně únosnosti. Jako na zavolanou tak přišla pojišťovací branka po dalším úspěšném brejku J.Šnajdra. Brzy se totiž během pár minut vykartoval další bezvěrovský obránce, a když byl na půlce stažen unikající J.Vlček, dohrávali domácí v osmi. Ve zbývajícím čase jsme mohli několikrát zvýšit, ale šance jsme řešili zbrkle a nepřesně. Ani Bezvěrov zbraně nesložil, i v oslabení naši obranu zle provětrával, ale O.Kozler nás podržel a skóre se už nezměnilo.
Olympie Kožlany – Baník Líně 6 : 2 (3 : 2)
Kozler - Švamberg - Hurt, Vlček (Klaus), Lehner - Hora, Kotěšovec
(Macák), Šimek, Koura - Šiler
(Polcar), Šnajdr
(Štrunc)
Před početnou návštěvou podpořenou neúnavně povzbuzujícími členy Fan clubu skupiny Kreyson jsme začátek utkání doslova prospali. Přestože jsme se cíleně připravovali na běhavé střední záložníky soupeře, nechávali jsme jim příliš prostoru k útočným manévrům. Logickým vyústěním tak byla brzká vedoucí branka Líní po kompletním vyšachování naší obrany. J.Šiler sice svým premiérovým gólem po pohotovém voleji brzy srovnal, ale záhy jsme po dalším nedůrazu před vápnem opět inkasovali. Až po této brance jsme ve snaze eliminovat tlak soupeře přeskupili řady a přidali na pohybu a důrazu. Hra se vyrovnala a do přestávky jsme dokázali vývoj utkání otočit ve svůj prospěch. Nejprve vyrovnal po samostatném úniku J.Šnajdr a těsně před závěrečným hvizdem se pohotovou střelou z vápna prosadil za obránci pozapomenutý V.Lehner.
Po pauze už jsme převzali otěže utkání do svých rukou, ikdyž hosté rozhodně nic nevzdávali a stále kousali. Ale když se po centru J.Kotěšovce prosadil ve vápně podruhé V.Lehner a po střele Š.Šimka přidal svou druhou branku i důrazný J.Šiler, Líně postupně rezignovaly. Sice jsme jim nabídli několik standardek v nebezpečné blízkosti naší branky, ale míče létaly vesměs mimo tyče. A tak definitivní tečku obstaral na druhé straně J.Kotěšovec proměněnou penaltou za faul na pronikajícího J.Šnajdra.
Jiskra Křelovice – Olympie Kožlany 1 : 3 (1 : 1)
Kozler - Švamberg - Lehner, Vlček, Lepka - Hora, Klaus (Polcar), Koura - Kotěšovec (Štrunc
), Šimek, Šnajdr
(Macák)
V neoblíbených Křelovicích jsme chtěli ukončit černou sérii, vždyť bod jsme odsud odvezli naposledy na jaře 2007 a vítězství dokonce ještě o 9 let dříve!!!
Za vytrvalého deště, který paradoxně hřišti spíše pomohl, jsme začali netypicky se třemi útočníky a v úvodu jsme byli nebezpečnější. Tečovaný centr J.Koury ještě skončil na břevně, ale po 10 minutách osamocený J.Šnajdr dotlačil z malého vápna do sítě ideální přihrávku Š.Šimka. Domácí hráči na to reagovali zvýšenou agresivitou, my jsme se pomalu přizpůsobovali jejich nakopávané a navíc jsme soupeři nabídli řadu standardek v blízkosti vápna. Výsledkem nakonec bylo vyrovnání, když po rohovém kopu hlavičkující hráč zboural vše, co mu stálo v cestě, a míč nezachytil ani O.Kozler, ani na brankové čáře J.Koura.
Po přestávce oživil hru L.Štrunc, domácí obrana najednou neměla čas na rozehrávku a naše rychlé výpady řešila často jen ostrými fauly. Bohužel sudí kartami šetřil, takže na hřišti plály emoce. Naštěstí přišla z naší strany ta nejlepší odpověď, když jeden ze zmíněných zákroků potrestal z přímého kopu J.Švamberg. Soupeř pak logicky vrhl všechny síly do útoku, navíc sudí začal podléhat fanatickým reakcím pralidí za klandrem (vrcholem byla situace, kdy poslal J.Šnajdra pro zakopnutý míč na přilehlé pole, přičemž nechal pokračovat ve hře), ale naše obrana odolávala a O.Kozler nám svými zákroky dával klid. A když pak jeden z brejků vyšperkoval Š.Šimek přihrávkou před branku na volného L.Štrunce, který nezaváhal, bylo jasné, že je křelovický syndrom zlomen a další 3 body jsou doma.
Olympie Kožlany – DIOSS Nýřany "B" 5 : 2 (3 : 0)
Kozler (Polcar) - Švamberg (72') - Lehner, Vlček, Hurt - Hora , Šimek (Kotěšovec), Koura - Šiler
, Klaus, Šnajdr
V dnešním utkání jsme si nepřipouštěli nic jiného než vítězství a první poločas podle toho vypadal. Vytvořili jsme si optickou převahu a soupeře prakticky k ničemu nepouštěli. Výjimkou byl brejk, po němž zcela volný hráč na malém vápně taktak nedosáhl na centr za obranu. To na druhé straně byl mnohem živěji. Nýřanský brankář musel vytáhnout skvělé zákroky po pokusech V.Hory, Š.Šimek trefil tyč, ale dorážka J.Šnajdra po necelé půlhodině hry už skončila v síti. Po 10 minutách si stejně vedl J.Šiler a těsně před pauzou si za obranou mazácky poradil opět J.Šnajdr.
Po přestávce jsme pod dojmem vysokého vedení trochu polevili, hosté se najednou častěji dostávali k naší brance a i díky našemu nedůrazu vznikaly ve vápně nebezpečné závary. Komplikace začaly poté, co inkasoval O.Kozler při odvážném zákroku ránu do hlavy a po několika minutách musel střídat. Z.Polcar si ani nestačil sáhnout na míč a už ho v 68. min. lovil ze sítě po tvrdé střele z vápna. Pět minut nato chyboval na půlce J.Švamberg a byl po následném faulu vyloučen. Soupeř vzápětí využil zmatků v našem vápně k dalšímu snížení a s námi to najednou vypadalo všelijak. Navíc rozhodčí neviděl branku V.Lehnera, kdy hostující obránce vykopával míč nejméně půl metru zpoza brankové čáry. Klid nám naštěstí brzy vrátil J.Šnajdr, jehož individuální akce přes několik obránců byla ukázková. Definitivně pak naše vítězství pojistil pět minut před koncem důrazný V.Hora. V samotném závěru mohli nýřanští ještě korigovat výsledek z penalty po ruce V.Lehnera, ale míč poslali vysoko nad.
Slavia Vejprnice "B" – Olympie Kožlany 0 : 1 (0 : 1)
Kozler - Švamberg - Lehner, Vlček, Hurt (Kotěšovec) - Hora, Šimek , Klaus, Koura - Štrunc (Šiler), Šnajdr
Do utkání jsme nastupovali s vědomím, že případné vítězství nás posune do čela tabulky, ale dlouhodobá bilance z vejprnického hřiště byla varující - nikdy jsme tu zatím nevyhráli.
Úvod nám vyšel skvěle. Po několika zástřelech se ze skrumáže prosadil tečovanou střelou Š.Šimek. Bohužel nás ale branka spíše ukolébala, přestali jsme běhat, přenechali střed hřiště soupeři a ten začal zlobit. Naštěstí obrana důrazné útočníky do ničeho vážnějšího nepouštěla a diváci tak viděli hlavně boj s mnoha nepřesnostmi, přičemž vzruch před branky přinášely především standardní situace.
Po přestávce se obraz hry příliš nezměnil. Naše hra stále postrádala důraz i více přesnosti, takže měli domácí optickou převahu, která ale končila na našem vápně. S přibývajícím časem vejprničtí hru otevřeli, což nám dávalo prostor k brejkům, které však naši útočníci nedokázali přetavit v pojišťovací gól. A tak se zřejmě rozhodující okamžik odehrál před naší brankou. Ve skrumáži totiž klepl míč do ruky J.Vlčka a sudí nařídil hodně přísnou penaltu. Domácím se k její exekuci vůbec nechtělo a asi věděli proč. Se slabou a nepříliš umístěnou střelou si totiž O.Kozler s přehledem poradil! Nervózní zbytek utkání pak přinesl už jen marnou snahu Vejprnic o vyrovnání a neproměněnou tutovku J.Šnajdra v samotném závěru.
Olympie Kožlany – Sokol Dolní Bělá 3 : 3 (1 : 2)
Kozler - Švamberg - Lehner, Klaus , Hurt (Štrunc) - Hora (Šiler), Vlček
, Koura, Kotěšovec - Šimek, Šnajdr
V posledním podzimním domácím utkání jsme přivítali třetí mužstvo tabulky a diváci byli až do samotného závěru svědky dramatických brankových dostihů.
S úvodním hvizdem se rozpršelo a vlhký terén nahrával rychlým kombinacím, což zpočátku více vyhovovalo běhavějším hostům, kteří se hlavně z levé strany dostávali k nebezpečným centrům před branku. A po jedné takové akci šli také do vedení po pohotové střele špatně pokrytého útočníka. Naše odpověď na sebe nenechala dlouho čekat, když se po centru Š.Šimka z přímého kopu hlavou prosadil R.Klaus. V této fázi utkání jsme převzali iniciativu, hosté spíše jen nakopávali míče na rychlé útočníky, ale právě při odvracení jednoho z těchto pasů nastřelil J.Švamberg atakujícího útočníka, který se tak dostal sám před O.Kozlera a s přehledem skóroval.
Brzy po přestávce ale R.Klaus vydláždil ideální uličku za obranu pro J.Šnajdra a bylo opět srovnáno. I nadále jsme se snažili být aktivní, ale ani Dolní Bělá nevynechala jedinou možnost k protiútoku. A nakonec šla i do třetice do vedení, když opět po centru zleva volný útočník završil svůj hattrick. S přibývajícím časem se v honbě za vyrovnáním stále více našich hráčů zapojovalo do ofenzivy, náš tlak sílil, soupeřova obrana v čele s brankářem, který famózním zákrokem zneškodnil i tutovku J.Koury, však dlouho odolávala. Ale nakonec jsme se dočkali, když se ze závaru v poslední minutě prosadil J.Vlček. A mohli jsme dokonce i vyhrát! Hned po rozehrání totiž doslova namazal hostující brankář na vápno J.Šnajdrovi, ten ale trefil snad jedinou část branky, kterou brankář stihl pokrýt.
ZKZ Horní Bříza "B" – Olympie Kožlany 1 : 3 (1 : 1)
Kozler - Švamberg - Štrunc (Hurt), Klaus (Hora), Lehner - Polcar, Koura, Kotěšovec (Kožíšek), Macák (Šiler) - Šimek (75') , Šnajdr
K závěrečnému podzimnímu utkání jsme za téměř letního počasí nastoupili na hodně měkkém hřišti nevyzpytatelného béčka Horní Břízy.
Stejně jako před týdnem nám začátek utkání utekl. Domácí se do nás pustili bez servítek, svým pohybem a tlakem do vápna nám dělali hodně starostí a nakonec svou aktivitu korunovali brankou, když si útočník zaběhl za naši obranu na přetažený centr a chytrým obloučkem nedal O.Kozlerovi šanci. Nám v této fázi utkání vázla kombinace, nedokázali jsme udržet míč, ale soupeř toho naštěstí ke zvýšení svého náskoku nevyužil i proto, že hned dvakrát za našeho gólmana zaskočil na brankové čáře J.Koura. Zhruba po 20 minutách se naše hra zlepšila a hned přišlo vyrovnání, když Š.Šimek sice nejprve minul před prázdnou brankou centr J.Šnajdra, ale vzápětí v identické situaci nezaváhal. Zbytek první půle přinesl spíše boj bez větších šancí než pohlednou hru, přičemž my jsme se cítili trochu poškozeni po dvou nepotrestaných zákrocích na naše útočníky uvnitř vápna.
Po přestávce domácí chtěli častou střelbou využít toho, že jsme hráli proti nízko položenému ostrému slunci, ale po několika nepřesných pokusech jejich iniciativa opadla a otěže utkání jsme definitivně přebrali my. Několik náznaků šancí zůstalo nedotaženo, jednou zazvonila po střele J.Šnajdra tyč, ale nakonec se náš střelec 20 minut před koncem prosadil a poslal nás do vedení. Situaci nám však po dalších 5 minutách zkomplikoval Š.Šimek, který neadekvátně projevil nesouhlas s výroky rozhodčího a byl vyloučen. Soupeř vrhl všechny síly do útoku, vytvořil si tlak, ale jeho akce většinou končily na hranici vápna. Prostor v otevřené hornobřízské obraně nám umožňoval chodit do brejků a po jednom z nich J.Šnajdr doslova ukličkoval brankáře a pečetil naše vítězství.
Slávia Úněšov – Olympie Kožlany 3 : 3 (2 : 1)
Kozler - Švamberg - Hurt (Štrunc), Klaus (cca 80'), Koura - Hora, Vlček, Kotěšovec (Polcar
), Macák - Kožíšek, Šnajdr
K jarní premiéře jsme cestovali na horkou úněšovskou půdu bez R.Vališe, potrestaného Š.Šimka a zraněných V.Lehnera a L.Franka. Navíc si při rozcvičce O.Kozler pochroumal prst, takže byla otázka, jak se s tím vším vyrovnáme.
Domácí na nás v úvodu vlétli a svým pohybem a přesnými pasy za obranu nám dělali veliké problémy. Hned při první akci se po střetu J.Švamberga s důrazným útočníkem marně dožadovali penalty, ovšem po chvíli už udeřilo. Centr z rohu O.Kozler kryl, chtěl si s míčem klepnout o zem, ten se ale od nerovného povrchu odrazil přímo na kopačku domácího hráče, pro něhož nebylo problémem zblízka zavěsit. Je třeba podotknout, že jsme se do této chvíle prakticky nedostali na polovinu soupeře ... Další rána na sebe nenechala dlouho čekat. Nákop, špatná domluva mezi T.Hurtem a J.Švambergem a najednou se řítil útočník sám na našeho brankáře, při kličce projevil hodně hereckého nadání, ale rozhodčí tentokrát s penaltou neváhal - 2:0. Až pak jsme začali trochu hrát a zpět do hry nás dostala branka J.Šnajdra po precizně zahraném nepřímém kopu po dost přísně posouzené malé domů. Vyrovnání měli na hlavě J.Kotěšovec a Z.Kožíšek, oba ale branku těsně minuli. Soupeř postupně přitvrdil, nebezpečné skluzy nebyly výjimkou, na což ještě před pauzou doplatil zraněním T.Hurt.
Po přestávce se fotbal ze hřiště začal vytrácet. Množství faulů a rozhodčím tolerované neustálé diskuse (ze strany domácích i dost vulgární) hru rozkouskovaly. Přesto jsme byli aktivnější, bohužel nás srazila zbytečná třetí branka, kdy se po neadresném centru ze strany nedohodli O.Kozler s J.Švambergem a nechali míč doskákat do sítě. Kontaktní gól po tvrdé střele R.Klause nás opět povzbudil, soupeř však neváhal používat při bránění zákeřné zákroky včetně loktů v obličeji, což naši hráči těžce nesli a sami se často zbytečnými fauly připravovali o šance. Nakonec si úněšovští přecejen 10 minut před koncem vykoledovali červenou kartu, ovšem rozhodčí ji rychle vykompenzoval a poslal za řečnění do sprch i R.Klause. Přesto jsme zbytek utkání zcela ovládli a výsledkem byla vyrovnávací branka střídajícího Z.Polcara. J.Koura měl pak ještě dvakrát na noze vítězství, ale body se nakonec dělily.
Olympie Kožlany – Sokol Plasy 1 : 2 (0 : 1)
Palšovič - Švamberg - Vališ, Klaus (Štrunc), Lehner - Hora, Šnajdr, Vlček, Koura - Kotěšovec (Polcar), Kožíšek
V domácí premiéře nás čekal hned souboj o čelo tabulky. Plasy na nás od začátku vyrukovaly s důrazným napadáním, což nám dělalo velké problémy. Často jsme ztráceli míč a pouštěli tak soupeře do nebezpečných přímočarých akcí, které pak obrana mnohokrát hasila na poslední chvíli. Kdoví, jak by se utkání vyvíjelo, kdyby Z.Kožíšek po ojedinělé akci tváří v tvář brankáři místo nahrávky na obsazeného J.Šnajdra sám skóroval. Takto šli do vedení hosté - právě po zbytečné ztrátě míče na naší polovině přišel brejk a osamocený útočník pohodlně překonal bezmocného J.Palšoviče. Bohužel ani inkasovaná branka nás ke zlepšení nevyburcovala - chyběl pohyb, přesná kombinace i jakákoliv střelba.
Po bouřce v kabině jsme do druhé půle vstoupili přecejen aktivněji. Měli jsme více míč na kopačkách, začali jsme využívat kraje hřiště, ovšem do větší šance nás soupeř nepustil. Přesto jsme se dočkali vyrovnání, když J.Koura zakroutil míč z přímého kopu mimo brankářův dosah. V tu chvíli jsme byli na koni, ale po několika minutách přišla studená sprcha - centr z přímého kopu posunul plaský hráč v souboji s naším brankářem do sítě. Zbytek utkání se pak nesl ve znamení naší úporné snahy o vyrovnání, hostující obranu jsme často přinutili řešit problémy jen za cenu dlouhých odkopů, ale když faul na J.Šnajdra ve vápně nechal rozhodčího v klidu, neujala se řada závarů po standardkách a v největší šanci střílel J.Šnajdr těsně nad, přenechali jsme soupeři nejen 3 body, ale i první místo v tabulce.
Sparta Sulkov – Olympie Kožlany 0 : 3 (0 : 2)
Polcar - Švamberg - Vališ, Koura, Lehner - Hora , Kotěšovec (Klaus), Vlček, Štrunc (Macák) - Kožíšek (Hurt), Šnajdr
Na hřišti posledního celku tabulky se při absenci obou gólmanů postavil do branky Z.Polcar, jehož sebevědomí vystihla nejlépe hláška: "Hlavně je nenechte vystřelit." V první půli se to dařilo. Kromě úvodního zmatku na našem vápně jsme měli hru pod kontrolu, naší obraně se celkem dařilo pokrývat rychlé výpady soupeře, a když po přesném centru J.Kotěšovce a vzápětí tvrdou střelou z 20 metrů vsítil J.Šnajdr dvě rychlé branky, vypadalo to na pohodový zápas. Bohužel vedení nás asi trochu ukolébalo, třetí pojistku jsme i přes několik dalších šancí nepřidali, což nechávalo domácí ve hře.
Po přestávce se naše hra zhoršila. Chyběl lepší pohyb a přesnější kombinace, nedařilo se nám déle podržet míč na vlastních kopačkách a sulkovští tak měli opticky více ze hry. Hrozili především dlouhými nákopy na hbité útočníky a standardními situacemi, srážela je však naprosto bezzubá koncovka. Největší nebezpečí tak znamenal polocentr, po němž se míč snesl na břevno, a prudká střela po odvráceném rohu, která ale skončila vysoko nad. S blížícím se závěrem jsme přecejen občas zahrozili i my a po jednom z rohů pečetil naše zasloužené, ikdyž trochu utrápené vítězství skákavou střelou V.Hora.
Sokol Kozolupy – Olympie Kožlany 1 : 0 (0 : 0)
Polcar - Švamberg - Lehner, Koura, Frank (90. Hurt) - Hora (6. Vlček), Šimek, Klaus, Kotěšovec (71. Štrunc) - Kožíšek, Šnajdr
I v Kozolupech jsme bohužel pokračovali v nevýrazných jarních výkonech. V úvodu jsme měli značné problémy uhlídat pasy za obranu, což se ale zlepšilo po brzkém vynuceném střídání V.Hory a přesunech v sestavě. Přesto nás především po stranách hřiště domácí přehrávali a dostávali se do blízkosti naší branky, naštěstí už obrana pracovala spolehlivě a nedovolila soupeři nebezpečně vystřelit. Jedinou výjimkou byla dorážka z malého vápna, která skončila na tyči. Na druhé straně naše ofenzíva hodně trpěla nepřesnostmi v rozehrávce, přesto jsme se dostali do několika šancí, ovšem J.Šnajdr po svém typickém průniku minul branku a pohotovou střelu Š.Šimka brankář reflexivně vyrazil mimo.
Po přestávce se obraz hry nezměnil. Obě mužstva se tlačila do útoku, ovšem obrany byly pevné. A když už se některý z útočníků dostal do šance, koncovka byla buď příliš komplikovaná nebo nepřesná. Na naší straně na sebe tradičně nejvíce upozorňoval J.Šnajdr, ovšem tentokrát mu nebylo přáno. A když utkání pomalu spělo ke spravedlivé bezbrankové remíze, nezachytili jsme v samotném závěru brejk přecejen aktivnějšího soupeře, po němž špatně obsazený útočník s přehledem překonal bezmocného Z.Polcara. V následném nastavení už si domácí tři body v poklidu pohlídali.
Olympie Kožlany – Bohemia Kaznějov 2 : 2 (1 : 2)
Palšovič - Švamberg (Polcar ) - Hurt, Vlček, Lehner - Vališ, Šimek, Klaus
, Koura - Kožíšek (Štrunc), Šnajdr
Ani napodruhé se nám nepodařilo doma naplno bodovat. Tvrdé a hrbolaté hřiště neumožňovalo souvislejší kombinaci, takže byl od úvodní minuty k vidění úporný boj s řadou soubojů. Bohužel rozhodčí tento trend nezachytil a brzy začaly plát emoce. Šancí se rodilo poskrovnu, bohužel ale především před naší brankou. Výjimkou byla tutovka J.Šnajdra, který z úhlu minul zívající branku. To J.Palšovič se na druhé straně musel ohánět víc, během první půle mu dokonce třikrát pomohlo břevno, ale když po dlouhém nákopu a špatném odskoku míče chyboval J.Švamberg, šli hosté po samostatném nájezdu pohodlně do vedení. Brzká reakce přišla po rohu a důrazné dorážce R.Klause, ale do kabin šli spokojenější kaznějovští, kteří rovněž zužitkovali rohový kop.
Po přestávce se naše hra trochu zlepšila, ale na dostřel jsme se dostávali hlavně při standardních situacích. Bohužel chybělo více důrazu a přesnosti. Standardky, kterých jsme hostům často zbytečnými zákroky nabízeli víc než dost, znamenaly hlavní nebezpečí i pro naši branku, naštěstí z nich už neudeřilo. Když pak minul z velice slibné pozice za obranou i J.Vlček, rozhodl se trenér posílit útok na úkor obrany a vyplatilo se. Střídající Z.Polcar totiž hned při svém prvním kontaktu s míčem deset minut před koncem hlavou vyrovnal. Zbytek utkání, kdy se obě mužstva snažila strhnout vítězství na svou stranu, přinesl opět hodně emocí, které rozhodčí vůbec nezvládal, a závěrečný hvizd byl pro všechny vysvobozením.
KZJ SK Všeruby – Olympie Kožlany 1 : 2 (0 : 1)
Palšovič - Švamberg - Hurt, Vlček, Lehner - Vališ, Šnajdr , Klaus (78. Štrunc), Koura
- Kotěšovec (67. Polcar), Šimek
Dnešní utkání nenabídlo příliš pohledný fotbal. Našemu mužstvu se v první půli jakoby nechtělo, příliš nefungovala spolupráce mezi jednotlivými řadami, čímž jsme přesněji hrajícím domácím umožnili získat herní převahu. Naštěstí byla všerubská ofenzíva bezzubá a většina akcí končila ještě před vápnem nebo hodně nepřesným zakončením. Přestože ani naše sporadické výpady neznamenaly pro soupeřovu branku větší nebezpečí, přecejen se nám podařilo jít ve 27. minutě do vedení, když J.Šnajdr pohotovou dorážkou potrestal minelu všerubské obrany.
Druhý poločas přinesl o něco více vzruchu. Obě mužstva trochu přitvrdila, hra se přelévala ze strany na stranu, ale šance přicházely především po standardních situacích. Tak přišel v 61. minutě i náš druhý gól - J.Koura se postavil k přímému kopu z 18 metrů a zamířil přesně. Domácí odpověděli z podobné situace, ovšem J.Palšovič vytáhl bravurní robinzonádu. Hůře se mu vedlo o několik minut později při rohovém kopu, kdy podběhl centr a míč zapadl přesně za zadní tyč - 1:2. Ve zbytku utkání jsme pak jen bránili své hubené vedení, hráčům viditelně ubývaly síly, ale pomohla nám soupeřova nedisciplinovanost, když se střelec jediné domácí branky nechal v 86. minutě po druhé žluté kartě vyloučit. Druhé jarní vítězství jsme si tak už v závěru vzít nenechali.
Olympie Kožlany – Sázavan Bezvěrov 4 : 1 (1 : 0)
Polcar - Švamberg - Hurt, Vlček , Lehner - Hora, Koura
, Klaus, Kotěšovec (Štrunc) - Kozler (Šnajdr
), Šimek
Pravidelný divák musel být při pohledu na nastupující mužstva mírně překvapen. Na naší straně místo chybějícího J.Palšoviče v brance útočník Z.Polcar. Naopak na hrotu brankář O.Kozler (ruka po zranění ještě není stoprocentní). A kanonýr J.Šnajdr na vlastní žádost jen na lavičce. Na bezvěrovské straně pak řada nám neznámých tváří, ale hlavně soupeř nastupuje pouze v deseti hráčích!
Kdo očekával lítý boj o čelo tabulky, musel být zklamán. Hosté od počátku dávali jasně najevo, že přijeli s cílem uhrát co nejpřijatelnější výsledek. Bohužel jsme se v úvodních minutách přizpůsobili zdržovací taktice soupeře, přesto jsme si vytvořili trvalou optickou převahu, ovšem dlouho naše akce končily nepřesnou finální přihrávkou. S blížící se přestávkou se naše hra lepšila a přišly i šance. V.Hora mířil hlavou v tutovce těsně vedle, po přesné hlavičce O.Kozlera zaskočil u tyčky za překonaného gólmana obránce, O.Kozler pak tváří v tvář brankáři rozezvučel břevno. Ujala se tak až přesná střela J.Koury z hranice vápna. Hosté se k naší brance dostávali sporadicky a spolehlivá obrana žádné nebezpečí nepřipustila.
Do druhé půle nastoupil J.Šnajdr a během několika minut dvěma pohotovými brankami utkání rozhodl. Zbývající půlhodina se už dohrávala zcela v naší režii a šlo jen o výši skóre. Šancí jsme měli na dva zápasy, jen Š.Šimek měl na noze hattrick, ale paradoxně skórovali z přímého kopu bezvěrovští. Poslední slovo si ale vzal J.Vlček, který po sražené střele hlavou prodloužil míč přes špatně vyběhnuvšího brankáře.
Dnešním pohodovým vítězstvím jsme se vrátili zpět na první příčku tabulky.
Baník Líně – Olympie Kožlany 0 : 4 (0 : 3)
Palšovič - Švamberg - Hurt, Kotěšovec, Lehner - Hora, Koura, Klaus (Polcar), Frank - Vališ
, Šimek
V úvodní desetiminutovce hrál hlavní roli na líňském pažitu Š.Šimek. Hned při první akci zápasu se dostal za domácí obranu, byl stažen, sudí se sice neodvážil vytasit jasnou červenou kartu, ale s nařízením penalty neváhal. Ovšem sám faulovaný poslal míč dva metry vedle ... Po chvíli spálil náš útočník další tutovku a vypadalo to na jeho trápení. Až do třetice mu to vyšlo, když zblízka využil nabídky V.Hory. A když se pak Š.Šimek opřel do míče z dvaceti metrů a gólman Líní kapituloval podruhé, naše mužstvo se uklidnilo, na širokém hřišti dobře kombinovalo a utkání kontrolovalo. Navíc jsme přidali třetí branku, když se po centru L.Franka trefil hlavou R.Klaus. Nervózní domácí se snažili spíše o individuální akce, které však vesměs končily ztrátou míče nebo nepřesným centrem. Nejnebezpečnější akci si schovali na samotný závěr poločasu, kdy po přetaženém centru trefili z voleje tyč a následné dvě dorážky musel hasit výbornými zákroky J.Palšovič.
Během přestávky sprchlo, na vlhkém terénu se hra zrychlila a domácí o poznání přitvrdili. Naopak našemu mužstvu začal chybět pohyb, tím pádem vázla kombinace a dostali jsme se pod tlak. Naštěstí byl soupeř na štíru s koncovkou a nám zatrnulo jen při další střele do tyče a při nebezpečné hlavičce těsně mimo. Ostatní nebezpečí naše defenzíva odvrátila nebo v poklidu pohlídal J.Palšovič. Naopak s blížícím se závěrem jsme hru dostali opět pod kontrolu a z rychlých brejků mohli přidat další branky. Ovšem ujal se pouze jeden, kdy po ideální přihrávce Š.Šimka pojistil naše vítězství snadnou dorážkou R.Vališ.
Olympie Kožlany – Jiskra Křelovice 4 : 0 (1 : 0)
Polcar - Švamberg - Hurt (50. Štrunc), Vlček, Lehner - Hora, Koura (80. Kozler), Kotěšovec, Frank - Vališ (55. Macák ), Šimek
Proti lehce omlazené křelovické jedenáctce jsme navázali na výkon z minulého týdne. Dařily se nám akce po stranách hřiště a několikrát jsme hostující obraně zamotali hlavu, ovšem koncovka byla slabší. V největší šanci se po kolmici J.Kotěšovce ocitl R.Vališ, jehož dloubnutí přes padajícího brankáře skončilo těsně vedle, nebezpečný byl také volej J.Švamberga. V této fázi utkání nás ale začal soupeř zlobit svým důrazem a navíc dostával i díky našim nepřesnostem příliš prostoru ve středu hřiště, odkud se k naší brance občas hrnuly nebezpečné ataky. Naštěstí ale přišla v 35. min. uklidňující branka v křelovické síti, když přízemní centr Š.Šimka tečoval obránce za záda bezmocného brankáře.
Brzy po přestávce mohl zvýšit naše vedení opět Š.Šimek, předvedl ale neuvěřitelnou věc. Tváří v tvář brankáři trefil tyč, sám si doběhl pro dorážku do zcela prázdné branky, ovšem při pokusu protrhnout z metru síť rozezvučel druhou tyč a v brance skončil sám. Tato šance nás mohla hodně mrzet, protože hned z protiútoku zvonila tyč i za Z.Polcarem a V.Lehner si odražený míč taktak nesrazil do vlastní branky. V následujících minutách jsme se pak dostali pod tlak, nebyli jsme schopni si kloudně nahrát a přidržet míč a po dvou střídáních navíc v našich řadách chvíli panoval zvláštní chaos. Hosté toho naštěstí k vyrovnání nevyužili. Naopak Š.Šimek napravil své zaváhání a po akci ze strany zvýšil v 75. min. na 2:0. To nás uklidnilo, najednou jsme hru opět dostali pod kontrolu a přidali rychle další góly. Dělovkou z vápna si v 77. min. připsal svou premiérovou "dospělou" branku D.Macák a vítězství (a svůj hattrick) pečetil o 5 minut později Š.Šimek, kterému v brejku dvou na jednoho připravil ideální pozici O.Kozler.
DIOSS Nýřany "B" – Olympie Kožlany 2 : 5 (2 : 1)
Kozler - Švamberg - Hurt (Šnajdr ), Vlček, Lehner - Hora, Kotěšovec (Polcar), Koura
, Frank (Macák) - Vališ, Šimek
(Štrunc)
Příjemné nedělní odpoledne nabídlo v Nýřanech dva zcela odlišné poločasy. Domácí byli od začátku se silným větrem v zádech nebezpečnější, hned při jejich první akci se vyznamenal pohotovým vyběhnutím O.Kozler. Náš profesorský přístup neměl šanci na úspěch, naopak svižná hra soupeře nám dělala veliké problémy a zákonitým vyústěním situace byla v 11. min. branka v naší síti po přesné hlavičce neobsazeného hráče. A ještě hůře bylo po další čtvrthodině, kdy po dlouhém nákopu pustil sudí dvoumetrový ofsajd a osamocený útočník nepohrdl - 2:0. Až tento stav nás probral, na hřiště přišel rekonvalescent J.Šnajdr a karta se začala obracet. Nýřany sice ještě tu a tam zahrozily ze standardek, ale když si v 38. min. po dlouhém pasu J.Kotěšovce vychutnal náš střelec stopera i brankáře a snížil, převzali jsme definitivně iniciativu. Blízko vyrovnání byl V.Hora, po centru Š.Šimka však mířil hlavou těsně vedle.
V druhém poločase domácí postupně fyzicky odpadli a na hřišti prakticky existovalo jen jedno mužstvo. Jedna akce za druhou se valila na nýřanskou branku a naše převaha se postupně promítla i do skóre. Vyrovnání přišlo v 62. min. po křídelní akci, kdy se podél hranice vápna postupně dostal míč až k volnému J.Šnajdrovi, který nezaváhal. Vedoucí branku nám pak o dvě minuty později daroval svou hrubkou soupeřův brankář, kterému vypadl lehký míč a důsledný J.Šnajdr zkompletoval hattrick. Velký obrat pak dovršili v 70. min. J.Koura dorážkou další nebezpečné střely J.Šnajdra a v 74. min. Š.Šimek přesnou střelou z 20 metrů přímo do šibenice.
Olympie Kožlany – Slavia Vejprnice "B" 2 : 2 (0 : 1)
Kozler - Švamberg (Hurt) - Lehner, Vlček, Vališ - Hora , Šimek, Koura, Frank - Štrunc (Polcar), Šnajdr
V dnešním utkání se potvrdilo, že fotbal nemá logiku. Dvě vlastní branky, drtivá převaha, vyložené šance na tři zápasy - a výsledkem jen vydřená remíza.
Po slavnostním úvodu, kdy novomanželé Šimkovi provedli úvodní výkop, jsme se museli rychle přeorientovat. Běhaví vejprničtí mladíci nás často přehrávali v záloze a několikrát se dostali i k zakončení. Ovšem branku jsme si nakonec dali sami - kolmici za obranu odvracel L.Frank na hranici vápna tak nešťastně, že míč zapadl přesně k tyči. A mohli být hůř, když se hostující útočník prosmýkl až před O.Kozlera, udělal mu kličku, ale situaci na brankové čáře zachránil J.Švamberg. V této fázi utkání jsme už přebírali iniciativu, ale tím také odstartovali festival neproměněných šancí. Řadu střel a centrů zblokovala obrana a co prošlo, likvidoval často s velkým štěstím brankář, nebo míče létaly těsně kolem branky.
Do druhé půle jsme šli s tím, že nastolený způsob hry musí přinést úspěch. Většinu času se také hra odehrávala na vejprnické polovině, ale paradoxně přišla další sprcha, když po ojedinělé akci skončil J.Švambergem tečovaný centr za zády překvapeného O.Kozlera. V této situaci nebylo na co čekat. Postupně jsme si vytvořili až drtivý tlak, jedna akce střídala druhou, většinou došlo i na přesné zakončení, ale soupeřův brankář nás přiváděl k šílenství. Zuby si na něm vylámali V.Hora, J.Šnajdr, L.Frank i namotivovaný Š.Šimek, zvonily tyče, ale branka byla zakletá. Nakonec snížil střelou z otočky J.Šnajdr. S blížícím se závěrem jsme v honu za vyrovnáním útočili až v 9 lidech, čehož hosté několikrát využili k brejku, ale pojistku naštěstí nepřidali. Naopak v samotném závěru se přecejen o vyrovnání postaral dorážkou do prázdné branky V.Hora. Do nastavení ještě přišel do útoku vysoký T.Hurt, paradoxně však více hrozili hosté, ovšem stav se už do konečného hvizdu nezměnil.
Sokol Dolní Bělá – Olympie Kožlany 2 : 0 (1 : 0)
Kozler - Švamberg - Lehner, Vlček, Vališ (Hurt) - Hora, Koura, Šimek, Frank (Kotěšovec) - Štrunc (Polcar), Šnajdr
Dnešní porážka pravděpodobně zhatila naši šanci na postup - ani ten největší optimista asi nečeká, že si Plasy, které nás svým vítězstvím o 2 body přeskočily, nechají své prvenství v posledním kole uniknout.
Přitom se v úvodu utkání zdálo, že nám na deštěm zkropeném pažitu vše hraje do karet. Nejprve jsme sice přežili velkou šanci soupeře, když útočník po náhodném odrazu míče sám na malém vápně mířil vedle, ale v 10. minutě se pak Š.Šimek prosmýkl kolem stopera, ten ho sestřelil a viděl červenou kartu. Bohužel převaha jednoho muže v poli nebyla v dalším průběhu vůbec znát. Sice jsme si vypracovali jakous-takous optickou převahu, ale pohybliví domácí nás do šancí nepouštěli a naopak nevynechali jedinou příležitost k útoku. A když pak po dlouhém prudkém nákopu neudržel O.Kozler míč a v souboji s důrazným útočníkem fauloval, přišla penalta a laciné vedení soupeře. Po této studené sprše jsme ve zbytku poločasu marně dobývali dolnobělskou branku, přičemž jediné dvě nadějné střely J.Šnajdra skvělými zákroky zlikvidoval soupeřův brankář.
Po přestávce se stalo to nejhorší, co se stát mohlo. Místo našeho náporu totiž přišla standardka domácích, nedorozumění v našem vápně a nešťastná druhá branka v naší síti. A to už bylo jasné, že potřetí za sebou se bude dvoubranková ztráta otáčet těžko. Opět jsme sice měli převahu, soupeři ale stačila pozorná defenzíva, z níž vyrážel k nebezpečným brejkům, při kterých se musel několikrát vytáhnout O.Kozler. Bohužel nám v koncovce opět chybělo trochu štěstí. Naše pokusy totiž stejně jako před týdnem vesměs končily na obráncích, někdy i na vlastních spoluhráčích, nebo jsme i v těch nejvyloženějších pozicích mířili mimo branku. A tak jsme podruhé v sezóně vyšli střelecky naprázdno a přišli o reálnou postupovou naději.
Olympie Kožlany – ZKZ Horní Bříza "B" 4 : 0 (2 : 0)
Kozler - Švamberg - Lehner, Vlček (Štrunc), Vališ - Hora , Koura, Kotěšovec (Polcar), Frank (Macák) - Šimek
(Hurt), Šnajdr
K poslednímu utkání sezóny k nám přijelo béčko Horní Břízy pouze v 10 lidech, takže naše vítězství bylo povinností. Od úvodního hvizdu jsme si také kombinační hrou vytvořili trvalou převahu a bylo jen otázkou času, kdy přijdou branky. Po několika slibných, ale nepřesných střelách se nakonec tečovaným pokusem prosadil Š.Šimek. A když po chvíli zvýšil přesnou střelou k tyči J.Šnajdr, bylo hotovo. Hosté sice tou dobou už hráli kompletní, ale směrem dopředu prakticky nic nevymysleli, snad jen s výjimkou několika ojedinělých centrů před branku.
Ve druhém poločase se obraz hry nezměnil. Hrálo se v klidu, my jsme útočili, soupeř se bránil a pokoušel se vyrážet do brejků. Po pohotovém voleji V.Hory se pak na hřiště postupně dostali všichni hráči z lavičky, kteří se většinou rychle adaptovali a byli u toho, když po individuálním úniku zpečetil naše vítězství Š.Šimek.
