| 1. | Tatran Třemošná |
|
|
|
|
| 2. | OLYMPIE KOŽLANY |
|
|
|
|
| 3. | TJ Nečtiny |
|
|
|
|
| 4. | TJ Heřmanova Huť |
|
|
|
|
| 5. | Slovan Blatnice |
|
|
|
|
| 6. | FK Ledce |
|
|
|
|
| 7. | Sázavan Bezvěrov |
|
|
|
|
| 8. | TJ Trnová |
|
|
|
|
| 9. | Slavia Vejprnice „B“ |
|
|
|
|
| 10. | Jiskra Křelovice |
|
|
|
|
| 11. | Sokol Dolní Bělá |
|
|
|
|
| 12. | Baník Zbůch |
|
|
|
|
| 13. | Sokol Mladotice |
|
|
|
|
| 14. | Sokol Manětín |
|
|
|
|
| OLYMPIE KOŽLANY - Sokol Manětín | 3:2 (1:1) | 4:2 (3:1) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Slovan Blatnice | 0:3 (0:3) | 2:1 (1:1) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Sokol Mladotice | 2:2 (1:1) - pen. 2:4 | 2:2 (1:1) - pen. 3:4 | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Sázavan Bezvěrov | 0:1 (0:0) | 2:1 (1:1) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - FK Ledce | 4:2 (3:2) | 1:4 (0:1) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Jiskra Křelovice | 4:4 (1:3) - pen. 4:1 | 0:0 (0:0) - pen. 4:2 | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Baník Zbůch | 1:4 (0:1) | 2:2 (0:1) - pen. 4:5 | |
| OLYMPIE KOŽLANY - TJ Nečtiny | 4:3 (3:3) | 4:1 (2:1) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - TJ Trnová | 3:0 (2:0) | 1:2 (0:0) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Tatran Třemošná | 4:1 (1:0) | 0:2 (0:2) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Sokol Dolní Bělá | 4:1 (2:1) | 3:2 (2:0) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Slavia Vejprnice "B" | 1:1 (1:0) - pen. 4:3 | 2:0 (1:0) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - TJ Heřmanova Huť | 0:1 (0:0) | 5:0 (1:0) | |
Olympie Kožlany - Sokol Manětín 3 : 2 (1 : 1)
Kozler - Vlček , J.Švamberg, Beneš, Herynk (Hromada
) - Koura - V.Švamberg, Šnajdr
, Hora, Štrunc - Kříž
Jak jsme v červnu končili, tak jsme v srpnu začínali - proti Manětínu. Po řadě omluvenek se nás sešlo jen 12, ale bylo to pořád o dva hráče více, než měl k dispozici soupeř. I přes početní převahu jsme začali ve stejném rozestavení jako minulý týden. Měli jsme více ze hry, ale před brankou jsme zbytečně vymýšleli a do vážnějších šancí se příliš nedostávali. Hosté se nikam nehnali, snažili se vyrážet do protiútoků a vše zakončovat. Naše obrana ale celkem fungovala a když se přidalo i štěstíčko, když jednu ze střel zastavilo břevno, a pak se prosadil hlavou J.Šnajdr, vypadalo to velmi dobře. Po několika minutách však M.Beneš trefil při odkopu napadajícího útočníka, ten vyrazil do samostatného brejku a chladnokrevně vyrovnal.
Po přestávce jsme přešli na ofenzivnější rozestavení, hosty jsme téměř nepustili z vlastní poloviny, ale nebyli jsme schopni prolomit jejich obranný val. Chyběl moment překvapení, přesnost i větší důraz. A pak přišel další blesk z čistého nebe, když jsme při ojedinělém kontru nepokryli z druhé vlny nabíhajícího záložníka, jehož střelu z vápna sice O.Kozler vyrazil, ale na dorážku dalšího volného hráče už byl krátký. Vzápětí kvůli zranění odstoupil manětínský útočník, takže jsme proti devíti vrhli vše do útoku a naštěstí brzy přišlo vyrovnání - střídající J.Hromada si zaběhl za obranu a gólmana pokořil jeslemi. Jestli Manětín doufal v remízu, nedočkal se. Náš pokračující tlak totiž 5 minut před koncem zužitkoval důrazný J.Vlček! Ve zbytku utkání už jsme soupeři nic nedovolili a mohli oslavit úspěšný vstup do sezóny.
Slovan Blatnice - Olympie Kožlany 3 : 0 (3 : 0)
Kozler - Frank, Koura, J.Švamberg, Kulhánek - Štrunc, V.Švamberg, Hora, Hromada (Denk) - Šnajdr (Beneš), Kříž
Před dlouhou cestou do Blatnic opět dorazilo několik omluvenek, hlavně od dorostenců kvůli jejich dopolednímu utkání. Změny se dotkly především defenzívy, přesto jsme chtěli pokračovat v praktikování zónového bránění. Bohužel ne všichni se s tím ztotožnili, což v tomto systému zavání katastrofou. Domácí záložníci měli směrem dopředu příliš prostoru a naše obranná čtyřka často s vypětím všech sil zachytávala náběhy pohyblivých útočníků a i O.Kozler se měl co ohánět. Směrem dopředu jsme byli téměř neškodní. Nedokázali jsme se vypořádat s důraznou obranou a buď jsme ztráceli míč daleko od domácí branky nebo jsme byli nedůrazní a nepřesní v koncovce. A tak přišel v závěru poločasu tvrdý trest. Během 10 minut nás soupeř třemi slepenými góly po nábězích za naši obrannou linii poslal do kolen.
Po přestávce jsme neměli co ztratit, změnili jsme obranné rozestavení a pokusili se s výsledkem ještě něco udělat. Domácí se už spíše soustředili na udržení výsledku, z čehož pramenila naše optická převaha, občas jsme předvedli zdařilou kombinaci, bohužel naše finální fáze byla málo nebezpečná a blatnická defenzíva neměla příliš práce. Šance přišly až v závěru, ale ani L.Frank, ani L.Štrunc zblízka branku netrefili. A protože soupeř neměl potřebu hnát se za dalšími góly, skóre se již do závěrečného hvizdu nezměnilo.
Olympie Kožlany - Sokol Mladotice 2 : 2 (1 : 1)
penalty 2 : 4
Kozler - J.Švamberg - Vlček, Koura, Kulhánek - Frank, Hora, Šnajdr (Kazda), Denk (Beneš) - V.Švamberg , Kříž
V loňské sezóně se nám Mladotice porazit nepodařilo, dnes jsme to chtěli napravit. Od úvodních minut jsme se snažili o přízemní kombinaci, hosté spoléhali na rychlý přechod do útoku, na výškovou převahu a zkušenost. My jsme se vrátili k osvědčenému systému obrany, přesto nám chvíli trvalo, než jsme se srovnali. Ale několik nebezpečných situací jsme přežili a postupně získali převahu. Přes řadu nepřesností jsme byli nebezpečnější a po zásluze šli do vedení, když si za obranu naběhl T.Kříž a pohotově skóroval. Bohužel soupeř brzy vyrovnal, když O.Kozler trochu podcenil střelu z uctivé vzdálenosti a nedokázal ji vytěsnit mimo tyče.
V druhé půli se obraz hry nezměnil. Bojovali jsme s mladotickou defenzívou, zároveň jsme se ale museli mít na pozoru před dlouhými nákopy a před standardkami. Rušněji bylo před hostující brankou, některé naše průniky řešil soupeř až na poslední chvíli. Pak ale přišla asi nejhezčí akce zápasu, když se po kombinaci na jeden dotek dostal za obranu T.Kříž a jeho ideální přihrávku uklidil do prázdné branky V.Švamberg. Bohužel ani tentokrát naše radost netrvala dlouho. Hosté po faulu na vlastním vápně rychle rozehráli snad o 10 metrů blíž naší brance, dlouhý nákop doputoval na útočníka vystaveného do ofsajdu, ovšem píšťalka se neozvala a proti samostatnému nájezdu neměl O.Kozler šanci. Do konce zápasu ještě nějaký čas zbýval, tlačili jsme, ale mladotický brankář míč snad přitahoval. A to i 10 minut před koncem, kdy vytěsnil na břevno střelu V.Hory z penalty nařízené za faul na M.Kulhánka. A tak došlo na penaltový rozstřel, který jsme (jako už obvykle) nezvládli ...
Olympie Kožlany - Sázavan Bezvěrov 0 : 1 (0 : 0)
Kozler - J.Švamberg - Beneš, Koura, Kulhánek - Štrunc, Hora, Šnajdr, Denk (Tupý) - V.Švamberg, Kříž
Bohužel se opakuje loňská historie, kdy jsme rovněž v úvodu sezóny doma klopýtali. Dle pokynů bezvěrovského trenéra bylo od začátku jasné, že hosté přijeli s jasnou taktikou - bránit, zdržovat, kouskovat. Spoléhali především na dlouhé nákopy, vyhrané hlavičky a náběhy za obranu. To se nám celkem dařilo eliminovat, snad jedinou výjimkou byla rychlá křídelní akce zakončená utajenou střelou do tyče. My jsme se na mokrém terénu prosazovali rychlou kombinací a pohybem, což na soupeřovu obranu platilo, takže jsme se několikrát dostali do nadějné pozice, ale ať už střílel J.Šnajdr, V.Švamberg nebo L.Štrunc, míče létaly těsně kolem tyčí.
Po přestávce jsme se snažili být ještě aktivnější a využít méně rozbitého terénu před brankou u kabin. Bohužel po hodině hry došlo k nepříjemné srážce T.Kříže s D.Denkem, což oba odnesli otřesem a druhý jmenovaný dokonce roztrženým obočím. A protože jsme měli na lavičce jen L.Tupého, dohrávali jsme utkání v 10 lidech. Přesto jsme byli dál aktivnější, bohužel osamocenému J.Šnajdrovi v útoku citelně chyběla podpora. Bezvěrov se ani v početní převaze nikam nehnal, vyčkával a evidentně by mu bezbranková remíza stačila. Ovšem štěstí se nakonec přiklonilo na jeho stranu, když asi 10 minut před koncem O.Kozler nedosáhl na míč po ojedinělém přímém kopu. Ve zbytku utkání už jsme nenašli zbraň na zataženou hostující obranu a přes veškerou snahu nám zbyly jen oči pro pláč ...
FK Ledce - Olympie Kožlany 2 : 4 (2 : 3)
Kozler - J.Švamberg - Vlček, Koura, Beneš - Štrunc , Hora
, Kulhánek, Denk (Herynk) - V.Švamberg
(Hurt), Kříž
První poločas na ledeckém pažitu probíhal téměř stejně jako při jarním utkání. My jsme opět totálně zaspali úvod. Nejprve J.Švamberg svým prvním kontaktem s míčem namazal domácím na brejk, který ještě brankou neskončil, ale druhou šanci po následném nepovedeném výkopu O.Kozlera už domácí využili. Rychlé ledecké kolmé akce nám dělaly dál značné problémy, často jsme je hasili na poslední chvíli i za cenu někdy přísných žlutých karet, ale postupně jsme se dostali do hry a brzy naštěstí přišla vyrovnávací branka, když se na vápně uvolnil V.Hora a parádní střelou vymetl šibenici. V dalších minutách jsme pak dali Ledcům lekci z produktivity - dvě ideální přihrávky za obranu pohotově využil V.Švamberg. Náš obrat soupeřův tlak trochu otupil, ale pak se domácí útočník šikovně obtočil ve vápně kolem J.Koury a po jeho následném pádu nařídil sudí penaltu, z níž Ledce snížily.
Do druhé půle jsme nastoupili v očekávání tradičního domácího náporu. Ten také přišel, ale naše zpevněná defenzíva nehodlala dopustit stejný kolaps jako na jaře, kdy nechala soupeře otočit skóre z 1:3 na 4:3. Bojovali jsme, snažili se napadat ledeckou rozehrávku už v zárodku a sami vyrážet do brejků. Divákům se musel fotbal líbit, akce střídala akci. A my jsme konečně měli taky trochu štěstí. O.Kozler už totiž míč za svá záda nepustil, ikdyž se při několika jedovkách zapotil a jednou mu dokonce pomohla tyč. A pojišťovací čtvrtý gól nám daroval soupeřův brankář, když při pokusu o rozehrávku podklouzl a trefil napadajícího L.Štrunce, od něhož se míč odrazil do prázdné branky. Dvougólové vedení nám dodalo klid, v závěru jsme už soupeře prakticky k ničemu nepustili a nakonec mohli slavit důležité 3 body.
Olympie Kožlany - Jiskra Křelovice 4 : 4 (1 : 3)
penalty 4 : 1
Kozler - J.Švamberg - Beneš, Koura, Vlček - Štrunc (Tupý ), Hora
, Kulhánek
, Denk - V.Švamberg, Kříž
Snad jsme pod dojmem podařeného výkonu z minulého týdne nováčka soutěže podcenili, snad jsme byli myšlenkami ještě v kabině, každopádně jsme do utkání vstoupili hrůzostrašně. Hned při první akci hosté rozebrali naši obranu a šli do vedení. V.Hora sice po individuální akci vzápětí vyrovnal, ale to bylo z naší strany vše. Soupeř byl na těžkém terénu rychlejší, důraznější, svým pohybem a napadáním nás přehrával a dostával se do šancí. Ikdyž O.Kozler vytáhl několik těžkých zákroků, přesto dvakrát kapituloval vždy zblízka proti volnému hráči.
Po přestávce jsme neměli co ztratit. Ve snaze o zdramatizování zápasu jsme Křelovice trochu přitlačili, ale stačil jeden protiútok, nedůrazně odvrácený centr a volný hráč se z vápna trefil parádně - 1:4. V tuto chvíli jsme byli na ručník, nicméně snažili jsme se hrát dál. Jiskřičku naděje vykřesal M.Kulhánek, když se prosadil hlavou po rohovém kopu, ale hosté utkání kontrolovali a naši obranu nenechávali v klidu. Zřejmě pod dojmem pohodlného vedení prostřídali sestavu (včetně brankáře), ale to se jim nakonec nevyplatilo. V závěrečné čtvrthodině se totiž nejprve opět hlavou po rohu prosadil L.Tupý a když už sudí pokukoval na hodinky, V.Hora pohotově uklidil míč propadlý za obranu přes vyběhnuvšího gólmana do křelovické sítě počtvrté. A tak došlo na penaltový rozstřel. V něm se možná projevilo rozpoložení obou týmů ze závěru utkání a my jsme tentokrát konečně uspěli!
Baník Zbůch - Olympie Kožlany 4 : 1 (1 : 0)
Kozler - Hurt - Beneš, J.Švamberg, Vlček - Koura, Hora , Tupý (Šimek), Denk (Štrunc) - Kulhánek, Kříž
Na hřišti loňského účastníka I.B třídy jsme nepředvedli špatný výkon, bohužel domácí rozhodli utkání hlavně svými zkušenostmi, větší fotbalovostí a pohotovostí v zakončení. Obě mužstva se od začátku prezentovala kombinační hrou s pasy za obranu. Naše akce většinou končily v ofsajdové pasti, soupeř byl mnohem nebezpečnější a brzy šel také do vedení, když útočník prošel přes T.Hurta a zblízka nedal O.Kozlerovi šanci. Zbůch byl několikrát blízko i druhému gólu, ale do přestávky už naše defenzíva odolala. I na druhé straně se občas zablýsklo, převážně po standardkách, ale hlavička T.Hurta skončila těsně nad a při jednom z nadějných průniků před brankáře volil M.Kulhánek místo střely nepřesnou přihrávku.
Po přestávce přišel na hřiště po dlouhé době Š.Šimek a hned domácí obránce zle proháněl. Několikrát byl v zakončení nepřesný, ale pak ideální kolmicí za obranu vyzval k vyrovnání V.Horu. Bohužel se soupeř brzy s velkým štěstím dostal opět do vedení - nepodařený prudký centr z úhlu skončil k překvapení všech pod břevnem naší branky. Snažili jsme se rychle oklepat, některé naše akce vypadaly slibně, ale větší šance nepřicházely. Naopak jak jsme postupně otevírali hru, dostával Zbůch příležitost k nebezpečným brejkům. Sice jsme jich řadu vyřešili, ale nakonec se přecejen jeden z útočníků dostal až do našeho vápna a chladnokrevně přidal pojišťovací branku. Pár minut před koncem navíc M.Beneš zahrál ve vápně nešťastně rukou a soupeř z penalty své vítězství zpečetil.
Olympie Kožlany - TJ Nečtiny 4 : 3 (3 : 3)
Kozler - Hurt - Beneš , J.Švamberg
(Koura), Vlček - Štrunc
(Šimek), Hora (Herynk), Tupý, Denk (Šnajdr) - V.Švamberg, Kříž
(Kazda)
I další domácí utkání přineslo pořádnou přestřelku. V úvodních minutách jsme měli více ze hry a brzy šli i do vedení, když penaltu za ruku ve vápně proměnil M.Beneš. Dál jsme pokračovali ve své kombinační hře, hostům jsme toho moc nedovolovali, přesto zničehonic přišlo vyrovnání, když O.Kozler nedokázal zkrotit tvrdou střelu z přímého kopu. Ani Nečtiny se ale neradovaly dlouho. Po pasu za jejich obranu si totiž tak dlouho dávali obránci s brankářem přednost, až byl u míče nejrychleji důsledný L.Štrunc a střelou z vápna nedal gólmanovi šanci. Soupeř okamžitě reagoval zvýšenou aktivitou a po několika minutách opět vyrovnal, když útočníci dostali příliš prostoru pro centr a dorážku do prázdné branky. Do třetice přehoupl skóre na naši stranu J.Švamberg proměněným trestným kopem z hranice vápna, ale do kabin se šlo přecejen za nerozhodného stavu - hosté proměnili i druhý přímý kop z podobné vzdálenosti jako při první brance.
Do druhé půle stejně jako minulý týden naskočil Š.Šimek a opět brzy zařídil gól - tentokrát jeho přihrávku zúročil T.Kříž. A další vyrovnání už jsme nepřipustili. Zpevnili jsme obranu, a přestože se hosté nevzdávali, do větších šancí se dlouho nedostávali. S blížícím se závěrem hodně otevřeli hru, čehož využívali naši čerství útočníci k brejkům, ale co dokázali spálit K.Kazda se Š.Šimkem, to se jen tak nevidí. Jejich nevyužité šance nás nakonec mohly mrzet, ale nebezpečný závar na našem malém vápně těsně před koncem jsme nakonec odvrátili a cenné vítězství uhájili.
Olympie Kožlany - TJ Trnová 3 : 0 (2 : 0)
Kozler - Hurt - Beneš, J.Švamberg, Vlček - Koura (Štrunc), Hora, Šnajdr (Tupý), Denk - Šimek
, Kříž
Protože měla Trnová za incident při svém posledním domácím zápase zavřené hřiště a měla v plánu se proti trestu odvolat, požádala nás o výměnu pořadatelství. Souhlasili jsme, ale to jsme netušili, že poslední dva dny před utkáním proprší! Náš trávník tak byl hodně podmáčený a místy připomínal houbu. Taktika tak byla jasná - hrát jednoduše, rychle a hodně střílet. Od úvodního hvizdu jsme nováčka soutěže téměř nepustili na vlastní polovinu a sami jsme měli řadu šancí. Během první desetiminutovky měl na noze 2 góly Š.Šimek, ale nejprve z malého vápna vysoko přestřelil prázdnou branku a pak po samostatném úniku těsně minul pravou tyč. Vyšlo to až do třetice - po pasu J.Koury nedal náš střelec gólmanovi šanci. Dál jsme měli převahu, ale i hosté občas vystrčili růžky, naštěstí byl O.Kozler bezchybný. Klid nám pak dodal chvíli před přestávkou J.Koura, když zakroutil přímý kop přesně k tyči.
V druhé půli jsme chtěli rychle přidat pojistku a v klidu zápas dohrát. Několik šancí zůstalo kvůli naši zbrklosti nebo nepřesnosti nevyužito, ale pak pečetil svůj podařený výkon J.Koura, když posadil přesný centr na hlavu nehlídaného T.Kříže - 3:0. Trnová už neměla co ztratit, otevřela hru a občas nám pořádně zatopila. Ale naštěstí nevyužila ani své dvě obrovské šance - nejprve O.Kozler parádní robinsonádou vyrazil přímý kop a dorážku soupeř poslal snad ze dvou metrů vedle a po několika minutách se dravý útočník probil přes naši obranu až na penaltu, ale zamířil také těsně mimo. V závěru mohl ještě skórovat T.Hurt, ale ani on z malého vápna nemířil hlavou přesně, takže se už skóre do konce nezměnilo.
Olympie Kožlany - Tatran Třemošná 4 : 1 (1 : 0)
J.Švamberg ml. - J.Švamberg st. - Koura, Tupý, Lehner - Štrunc (Frank), V.Švamberg, Hora , Denk (Beneš) - Šnajdr
, Kříž
(Herynk)
Na závěr domácího „trojboje” nás čekal dosud neporažený lídr soutěže. V naší sestavě došlo k několika změnám - ze základu vypadli hned čtyři hráči, na druhou stranu po delší absenci už byli k dispozici V.Lehner a L.Frank. Za nemocného O.Kozlera pak v brance naskočil ke své ostré premiéře teprve 15tiletý J.Švamberg ml. Naším cílem byla především zodpovědná a důsledná obrana s tím, že jsme chtěli využít každou příležitost k ohrožení soupeřovy branky. A ono to fungovalo! Ze hry se Třemošná do větší šance nedostala, hrozila snad jen z rohů. Útočníci nedostávali prostor, nákopy vesměs sbírali naši obránci a i střelecké pokusy končily na jejich tělech nebo mimo branku. A když důrazný V.Švamberg znechutil soupeřova středního záložníka tak, že odešel ze hřiště ještě v první půli, měli jsme najednou více ze hry a rušněji bylo před hostující brankou. Naši ofenzivní hráči motali obráncům hlavy a jejich aktivita nakonec vyústila ve vedoucí branku po střele V.Hory z hranice vápna.
Lepší nástup do druhého dějství jsme si nemohli přát. Hned při první naší akci obránci zapomněli na zcela volného T.Kříže, který mazácky využil kolmici do vápna. Takový vývoj hostům začal brnkat na nervy, a když si po chvíli J.Šnajdr na malém vápně stáhl centr ze strany, pohrál si s obránci a vsítil třetí branku, třemošenský kapitán situaci neunesl, na polovině hřiště se ohnal po našem střelci a musel do sprch. V oslabení soupeř paradoxně začal hrát lépe, my jsme se zatáhli a spíše kontrolovali zápas. Přesto přišla komplikace. Nejprve náš mladý gólman vytáhl nebezpečnou střelu na břevno, aby po chvíli přetažený centr přecejen dostali hosté do sítě. Ještě jednou nám zatrnulo po pohotových nůžkách z velkého vápna, kdy míč skončil těsně vedle, ale když několik minut před koncem zachytil ve vápně V.Hora střelu J.Šnajdra a vsítil čtvrtou branku, bylo o výsledku rozhodnuto.
Sokol Dolní Bělá - Olympie Kožlany 1 : 4 (1 : 2)
Kozler - Hurt - Koura, Tupý , Vlček (Beneš) - V.Švamberg, Šnajdr
(J.Švamberg), Hora (Frank), Štrunc (Denk) - Šimek, Kříž
V téměř kompletní sestavě jsme po měsíci vyrazili ven, tentokrát na sluncem zalité hřiště v Dolní Bělé. A úvod utkání nám vyšel skvěle - po několika minutách J.Šnajdr sice trefil z přímého kopu zeď, míč se mu však vrátil a opakovaná střela zapadla přesně k tyči. V dalším průběhu jsme ale byli pasivní a nepřesní, nechávali jsme domácím prostor ke kombinaci, tím jsme se dostali pod tlak a nakonec jsme po přímém kopu z uctivé vzdálenosti inkasovali. Navíc jsme mohli děkovat nepozornosti sudího, který nám po zákroku L.Tupého a po nastřelené ruce V.Hory zřejmě odpustil hned dvě penalty. Ale když jsme přežili několik nepříjemných závarů, zvedli jsme hlavu a v závěru poločasu jsme šli opět do vedení, když byl po rychlém ťukesu ve vápně sražen V.Hora a J.Šnajdr se z penalty nemýlil.
Po pauze jsme očekávali nápor tradičně běhavého soupeře, ale ten se nekonal. Naopak brzy se po chybě brankáře trefil potřetí J.Šnajdr a domácí asi pomalu rezignovali. Více vzruchu bylo před dolnobělskou brankou a logicky přišla naše gólová pojistka, když střelu L.Štrunce do tyče pohotově dorazil L.Tupý. Utkání se pak už jen dohrávalo, a protože dalekonosné střely V.Švamberga a Š.Šimka zastavila branková konstrukce, skóre se už do závěrečného hvizdu nezměnilo.
Olympie Kožlany - Slavia Vejprnice "B" 1 : 1 (1 : 0)
penalty 4 : 3
Kozler - Hurt - Vlček, J.Švamberg, Beneš - Koura (Štrunc), Tupý, Hora , Denk - V.Švamberg, Šimek
Protože naše hřiště nemělo šanci se po říjnové zátěži vzpamatovat, vzali jsme pro podzimní domácí derniéru zavděk umělkou v Žihli. Bylo jasné, že to bude nezvyk, na druhou stranu rychlý povrch měl svědčit rychlé kombinační hře. V první půli se oboje potvrdilo - ikdyž jsme vyrobili řadu nepřesností, byli jsme aktivnější a nebezpečnější. A zaslouženě jsme šli také do vedení, když Š.Šimek překvapil hostující obranu rychle vhozeným autem do vápna, kde si V.Hora věděl rady. Svůj náskok jsme mohli několikrát navýšit, ale v koncovce jsme hořeli, často jsme místo jednoduchého zakončení zbytečně vymýšleli, a když v největší šanci trefil po rohu T.Hurt břevno, šli jsme do kabin jen s nejtěsnějším vedením.
A jak se nám v posledních zápasech nástupy do druhé půle dařily, tak tentokrát jsme zaspali. Nechali jsme se přehrávat ve středu hřiště a záhy jsme lacino přišli i o vedení. Po našem faulu na půlce jsme všichni očekávali udělení žluté karty, ovšem soupeř rychle rozehrál kolmici za naši zkoprnělou obranu a útočník tváří v tvář udivenému O.Kozlerovi vyrovnal. V dalších minutách bylo jasné, že vejprnickým remíza stačí. Utkání bylo rozkouskované, naše útočné snahy se i díky nedostatečnému pohybu a množství nepřesností rozbíjely o zahuštěnou obranu a navíc jsme se museli mít stále na pozoru před občasnými nebezpečnými výpady soupeře. Nakonec vše dospělo k penaltovému rozstřelu, který jsme naštěstí i díky dvěma úspěšným zásahům našeho gólmana zvládli a ztratili tak jen jediný bod.
TJ Heřmanova Huť – Olympie Kožlany 1 : 0 (0 : 0)
Kozler - Hurt - Lehner, J.Švamberg, Vlček (Beneš) - Koura, Hora, Šnajdr (Štrunc), Denk (89') - Šimek, Kříž
Že si dnes fotbal moc nezahrajeme bylo jasné už před zápasem při pohledu na hrbolatou a rozměklou heřmanskou louku. A hned po výkopu jsme pochopili, že nám hru znechutí nejen důrazný soupeř, ale i nepřesný rozhodčí a místní pralesní „fandové“. První půle se nesla ve znamení optické převahy Heřmanky. Ta si nemusela na terén zvykat, hrála jednodušeji, ale do koncovky se i díky naší důsledné obraně moc nedostávala. Nejvíce tak hrozila ze standardek, kterých jsme jí nabídli dost a dost, ikdyž některé si doslova vyplakala. Všechny jsme ale nakonec přestáli i díky bezchybnému O.Kozlerovi, který vládl ve vzduchu a parádní robinzonádou zneškodnil i nejnebezpečnější přímý kop z hranice vápna. Naše mezihra se s přibývajícími minutami zlepšovala, a přestože terén znemožňoval souvislejší kombinaci, hlavně naši střední záložníci dělali v domácích řadách pěkný průvan. Soupeř reagoval zvýšenou tvrdostí, kterou však sudí příliš netrestal a paradoxně se více žlutilo na naší straně. Ani my jsme se ale do větší šance nedostali a do kabin se šlo za bezbrankového stavu.
Už při nástupu k druhému poločasu jsme se z domácího „kotle“, s nímž byl rozhodčí o pauze v družném rozhovoru, dozvěděli, že naše 11 (J.Šnajdr) a 13 (D.Denk) nedohrají. Utkání bylo s přibývajícími minutami stále více rozkouskované, ale přecejen bylo k vidění několik zajímavých situací před oběma brankami. Domácí totiž hru v honbě za vítězstvím trochu otevírali a my jsme najednou měli více prostoru ve středu pole. Jakýkoli pokus o kolmici za obranu sice končil zdviženým praporkem, přesto jsme si vypracovali dvě gólovky. Nejprve snad jedinkrát rozhodčí signalizaci ofsajdu ignoroval, V.Hora ale vyběhnutého brankáře nepřehodil. Podruhé tentýž hráč gólmana obstřelil, trefil tyč, ale T.Kříž při dorážce podklouzl a odražený míč do sítě dostat nedokázal. A tak nás soupeř 20 minut před koncem potrestal. Rozehrál nakrátko rohový kop a následný centr na přední tyč pohotovou hlavičkou přetavil ve vedoucí branku. Ve zbytku utkání jsme už bohužel nenašli odpověď, a když domácí agresivitu odnesli zraněním J.Vlček a J.Šnajdr a v závěru sudí druhou žlutou kartou pro D.Denka zkompletoval fanouškům poločasové přání, byli jsme rádi, že je konec ...
Sokol Manětín – Olympie Kožlany 2 : 4 (1 : 3)
Kozler - Hurt - Lehner, J.Švamberg, Beneš - Koura, Hora , Tupý, Štrunc - Šnajdr
(Denk), Kříž
Po nepříliš vydařených výsledcích v přípravě nás čekal ostrý start na hřišti beznadějně posledního Manětína. „Zaručené“ zprávy varovaly, jak soupeř během zimy rozšiřuje kádr, ale ve skutečnosti proti nám nastoupilo podobné mužstvo jako na podzim. Od úvodního hvizdu jsme potvrzovali roli favorita, i na nerovném terénu jsme se přesnou a rychlou kombinací dostávali celkem snadno před domácí branku a brzy přišel i vedoucí gól, když J.Šnajdr pohotově zamířil z 10 metrů k tyči. Manětín se pokoušel o dlouhé nákopy, které naše obrana zpočátku neřešila dostatečně důsledně a nakonec nechala soupeře lacino vyrovnat, když ani O.Kozler neměl při nepříliš tvrdé střele z vápna úplně čisté svědomí. Naštěstí jsme se vzadu postupně zlepšili a brzy nám po další pěkné kombinaci J.Šnajdr vrátil vedení. A když si T.Kříž s V.Horou pohráli na hranici vápna manětínskou obranou a druhý jmenovaný přidal třetí branku, definitivně jsme se uklidnili. A mohli jsme přidat další góly, gólman však skvěle zakročil jak proti tutovkám J.Koury a L.Štrunce, tak proti hlavičkám J.Šnajdra a T.Hurta.
Po přestávce se obraz hry nezměnil. Udržovali jsme si optickou převahu, ale když jsme neproměnili několik dalších tutovek (T.Kříž neuspěl dvakrát sám proti brankáři, J.Šnajdr minul míč před prázdnou brankou), domácí ucítili šanci. Především jejich standardky byly velmi nebezpečné, O.Kozler musel vytáhnout několik těžkých zákroků, nakonec jsme ale neodolali a po jednom z rohů jsme inkasovali podruhé. Ovšem drama se nekonalo, protože J.Šnajdr vzápětí dovršil svůj hattrick a v závěru jsme si už své vítězství v poklidu pohlídali.
Olympie Kožlany - Slovan Blatnice 2 : 1 (1 : 1)
Kozler - Hurt - Vlček, Tupý, Vacín - Koura (V.Švamberg), Hora, Šimek, Štrunc (Denk) - Šnajdr
(J.Švamberg), Kříž (Beneš)
Ani doma nás nečekalo ideální hřiště, zima si vybrala svou daň, a když se k tomu přidal rychlý a důrazný soupeř, měli jsme problémy. Hosté nás v úvodu přehrávali hlavně ve středu zálohy a naše nově složená obrana horkotěžko naháněla rychlé útočníky. A blatničtí byli nakonec po 10 minutách za svou aktivitu po zásluze odměněni, když se O.Kozler marně natahoval po pohotovém obloučku z vápna. Inkasovaná branka nás probudila, postupně jsme hru vyrovnali a dostávali se na dostřel soupeřovy branky, chybělo však přesnější zakončení. Po půlhodině hry ale překvapil Š.Šimek hostující obranu dlouhým pasem na J.Šnajdra, ten obešel vyběhnuvšího gólmana a vyrovnal. S poločasovou remízou jsme museli být spokojeni, protože několik velmi nebezpečných akcí předvedli i hosté, naštěstí bez efektu.
Do druhé půle jsme vstoupili aktivněji a důrazněji a šance se tak rodily spíše před blatnickou brankou. Ideální příležitost poslat nás do vedení měl L.Štrunc, k němuž propadl míč za obranu, náš záložník však tváří v tvář gólmanovi vystřelil z malého vápna vysoko nad. Hosté s přibývajícím časem spoléhali spíše na defenzívu a rychlé protiútoky, ale nám se nakonec jejich obranu prolomit podařilo. Š.Šimek rozehrál přímý kop na volného T.Vacína a ten hned ve svém prvním utkání v kožlanském dresu vsítil premiérový gól. Do konce utkání zbývalo ještě hodně času, ale my jsme si své vedení zodpovědně hlídali. S blížícím se závěrem byla hra dost rozkouskovaná, na hřišti to občas zajiskřilo, ale skóre se už nezměnilo a my jsme si připsali druhé jarní vítězství.
Sázavan Bezvěrov - Olympie Kožlany 1 : 2 (1 : 1)
Kozler - Hurt - Lehner, J.Švamberg, Vlček - Štrunc, Koura , Hora
, Vacín - Šnajdr (Beneš), Kříž (P.Fiala)
V Bezvěrově jsme se museli obejít bez dorostenců, kteří souběžně hráli svůj zápas, ovšem kam se náš věkový průměr hrabal na soupeře - dobrá polovina jeho sestavy měla čtyřicítku za sebou nebo těsně před sebou. I díky tomu jsme si rychle vypracovali optickou převahu, ale chyběla větší přesnost v rozehrávce. A na to jsme mohli šeredně doplatit - hned dvakrát se po naší chybě řítil domácí kapitán sám na O.Kozlera, ovšem ten v obou případech skvěle zasáhl. A tak udeřilo na druhé straně, když sražený centr J.Šnajdra doklepl do prázdné branky V.Hora. Několikrát jsme mohli vedení pojistit, ale nakonec jsme inkasovali my, když domácí hráč využil podklouznutí J.Švamberga ve vápně a parádní střelou srovnal.
Po přestávce se nehrál moc pohledný fotbal. Domácím výsledek evidentně vyhovoval, hru kouskovali, omezili se především na nebezpečné dlouhé nákopy a čekali na naše chyby. A ty přišli - po minele T.Hurta se bezvěrovský kapitán potřetí dostal do samostatného úniku, ale ani tentokrát proti O.Kozlerovi neuspěl. Velké šance se rodily i před domácí brankou, ale dlouho jsme nemohli protrhnout střeleckou smůlu. V.Hora trefil hlavou tyč, proti T.Křížovi se blýskl gólman, ale nakonec nás přecejen poslal po rohovém kopu do vedení J.Koura. V nervózním zbytku utkání jsme nejprve mohli své vedení potvrdit, T.Vacín však ztroskotal na brankáři a L.Štrunc z malého vápna (opět) vysoko přestřelil. V samotném závěru pak byli i domácí blízko vyrovnání, ale O.Kozler nám dalším skvělým zákrokem zachránil 3 body.
Sokol Mladotice - Olympie Kožlany 2 : 2 (1 : 1)
penalty 4 : 3
Kozler - Hurt - Lehner, J.Švamberg, Beneš (Šofranko) - Vlček, Koura, Hora , Vacín (Štrunc
) - V.Švamberg, Kříž
Opět se potvrdilo, že na Mladotice prostě neumíme. Ve středeční dohrávce odloženého utkání jsme v úvodu zaostávali v důrazu, neudrželi jsme míč a brzy přišel trest. Po zbytečné ztrátě na polovině hřiště pronikli domácí do naší rozhozené obrany a střelu volného hráče po přetaženém centru si do vlastní sítě srazil M.Beneš. Inkasovaný gól nás trochu probral, začali jsme zlobit i směrem dopředu, ale větší šance nepřicházely. Ale po půlhodině po nenápadném centru T.Kříže vyskočil na malém vápně nejvýše V.Hora a hlavou vyrovnal.
Po přestávce se hrálo hlavně ve středu hřiště, k vidění bylo hodně nepřesností a prodlev. A pak přišel zničehonic druhý gól v naší síti, když nepříliš prudká střela z vápna zapadla přes klubko hráčů přesně k tyči. Soupeř okamžitě přepnul na zdržovací taktiku, spoléhal na dlouhé nákopy a na standardky, kterých jsme mu nabízeli dost a dost. My jsme bojovali, ale dlouho jsme nemohli překonat domácí ofsajdovou past. Ale nakonec jsme se dočkali, když se míč po lobu J.Koury odrazil od tyče k volnému L.Štruncovi, který nekompromisně skóroval. Do konce zbývalo ještě 20 minut, chtěli jsme přidat další branku, ale mladotičtí nás drželi daleko od své branky a do žádné větší šance nás nepustili. A tak došlo na penalty, které jsme bohužel stejně jako na podzim prohráli ...
Olympie Kožlany - FK Ledce 1 : 4 (0 : 1)
Kozler - Hurt - Lehner (Beneš), J.Švamberg (Denk), Vlček - Štrunc, Koura (Šimek ), Hora, V.Švamberg - Šnajdr (Šofranko), Kříž
Třetí utkání v šesti dnech nám vůbec nevyšlo. Hosté byli od začátku živější a důraznější, navíc šli brzy do vedení, když rychlý kontr do rozhozené obrany zakončili přesnou střelou z 20 metrů. Po chvíli při nás navíc stálo štěstí, když náhodně odražený míč skončil na levé tyči! V dalších minutách jsme se trochu otřepali, ale do blízkosti ledecké branky jsme se dostávali těžko. Po půlhodině však mohlo být srovnáno, ovšem V.Švamberg z malého vápna střílel vysoko nad, střelu J.Švamberga z přímého kopu soupeřův gólman vyškrábl na roh, a pak odolal i proti dalším střelám v závěru poločasu.
Po přestávce jsme logicky chtěli co nejdříve minimálně vyrovnat, ale čáru přes rozpočet nám udělal opět rychle inkasovaný gól, když nepokrytý hráč zblízka nadvakrát překonal O.Kozlera. Naděje nám svitla po 10 minutách, když byl ve vápně faulován J.Šnajdr a penaltu bezpečně proměnil střídající Š.Šimek. Dál jsme bojovali, přidali jsme i na tvrdosti, takže na hřišti přibylo emocí, ale na výborně chytajícího ledeckého brankáře jsme nevyzráli. Naopak když jsme v honbě za vyrovnáním stáhli obranu na 3 hráče, hosté toho rychle využili k pojištění vedení. Dvakrát jsme totiž nezachytili výpad ze středu pole a po faulech Š.Šimka a V.Švamberga přišly dvě proměněné penalty, které utkání definitivně rozhodly.
Jiskra Křelovice - Olympie Kožlany 0 : 0 (0 : 0)
penalty 2 : 4
Kozler - Hurt - Lehner, J.Švamberg, Beneš - Denk, Koura, Vlček, Štrunc - Frank, Šnajdr
Na neoblíbené křelovické hřiště jsme dorazili pouze v 11 lidech, navíc J.Koura a poprvé na jaře i L.Frank nastoupili s nedoléčeným zraněním. Taktika tak byla jasná - zodpovědná obrana, žádné velké vymýšlení a brejky. Naštěstí nám hrál do karet zoufalý terén, který znemožňoval souvislejší kombinaci a diváci viděli plno nepřesností a prostojů. Domácí se trápili a zahrozili snad jen z několika standardek, naši útočníci pak využívali hlavně dlouhých výkopů O.Kozlera, s nimiž měla křelovická obrana hodně starostí. Bohužel velká komplikace přišla 6 minut před přestávkou, když padající M.Beneš nešťastně přišlápl krk ležícímu J.Vlčkovi, toho čekala cesta do nemocnice a nás 50 minut v deseti.
Obraz hry se v druhé půli nezměnil. Soupeř se snažil prolomit naši obranu, ale s přibývajícím časem rostla jeho frustrace z terénu, který opravdu nedovoloval předvést něco fotbalového. Celé naše mužstvo navíc obětavě bojovalo, ofenzivní hráči nevynechali jedinou příležitost vyrazit dopředu a nedopřávali křelovické defenzívě klid. Sice se nám za celý zápas nepodařilo trefit branku, ale domácí na tom byli podobně, a přestože nás v závěrečné desetiminutovce přecejen trochu přimáčkli, náš gólman za svá záda míč nepustil. V následném penaltovém rozstřelu jsme pak byli úspěšnější a odvezli si zlaté dva body.
Olympie Kožlany - Baník Zbůch 2 : 2 (0 : 1)
penalty 4 : 5
Kozler - Hurt - Koura, J.Švamberg, Beneš - Denk, V.Švamberg , Šnajdr
, Štrunc - Frank (Šofranko), Kříž
Naše série bez vítězství se nepříjemně protahuje. Zbůchu jsme měli co vracet, ale v úvodu to byl náš soupeř, kdo ovládl hru. Dlouho jsme se nemohli vymanit ze sevření, ale pak jsme zpřesnili hru dopředu, přidali na důrazu a najednou měla problémy soupeřova obrana. Povedenými kombinacemi jsme si vypracovali řadu šancí, ale ani ty největší brankou neskončily. J.Šnajdr trefil zblízka břevno, L.Franka před brankářem zradil terén, D.Denk a T.Kříž zakončovali nedůrazně. A tak přišel trest, když 10 minut před přestávkou po zpětném centru mířil hostující útočník z první přesně k tyči.
Brzy po přestávce nás zmrazila druhá inkasovaná branka, když si útočník na vápně pohrál s J.Kourou a nedal našemu gólmanovi šanci. Situace nebyla růžová, ale nevzdávali jsme se a rychlým snížením z kopačky V.Švamberga jsme se dostali zpátky do hry. Dál jsme se tlačili dopředu, zároveň jsme se museli mít na pozoru před nepříjemnými kontry Zbůchu. Ale čtvrt hodiny před koncem jsme se dočkali - gólman neudržel míč po přímém kopu J.Švamberga a J.Šnajdr z ostrého úhlu vyrovnal. Ani jedno z mužstev se nechtělo smířit s remízou, před brankami bylo rušno, ale když střela T.Kříže skončila na tyči, M.Šofranko mířil z malého vápna vysoko nad a na druhé straně volný útočník ze dvou metrů nedopravil míč do opuštěné branky, došlo na penalty. Při nich vládli brankáři a až 9. série rozhodla o vítězství soupeře.
TJ Nečtiny - Olympie Kožlany 1 : 4 (1 : 2)
Kozler - Hurt - Lehner, Koura, Beneš - Denk (88'), V.Švamberg , Hora
, Štrunc (Frank
) - Šnajdr (Hromada), Kříž (Šofranko)
Po čtyřech zápasech konečně vítězství! A naprosto zasloužené. Úvodní čtvrthodinu jsme sice nehráli dobře, soupeř naši obranu zle provětrával a nakonec šel také do vedení, když nejprve O.Kozler skvěle zasáhl proti osamocenému hráči, ten však o chvíli později v totožné pozici nezaváhal. Rychlý obrat zařídil V.Švamberg. Nejprve poslal míč po nedorozumění obránce s brankářem do prázdné branky a po pár minutách překvapil gólmana střelou z 20 metrů. Vedení nás uklidnilo, byli jsme lepší a mohli jsme skóre i navýšit, ale V.Hora po kličce brankáři nepochopitelně minul zívající branku a T.Kříž svůj únik zakončil nepřesnou střelou. Domácí spoléhali na nakopávané míče a dostali se také do jedné nebo dvou nebezpečných šancí, ale naše defenzíva odolala.
Druhý poločas začal stejně jako ten první - Nečtiny nás přimáčkly, vytvořily si několik nepříjemných závarů, ale O.Kozler chytal spolehlivě. Postupně jsme opět převzali otěže utkání, a když v 65. min. dostal soupeřův obránce za sražení unikajícího J.Šnajdra červenou kartu, bylo jen otázkou času, kdy své vedení pojistíme. Stalo se tak po 10 minutách, kdy obraně pláchl T.Kříž a nezištnou přihrávkou před prázdnou branku vyzval ke skórování L.Franka. Definitivní podobu pak dal výsledku hlavou V.Hora po ideálním centru J.Hromady. V závěru se ještě po dvou zbytečných žlutých kartách nechal vyloučit D.Denk, ale to už na našem vítězství nic změnit nemohlo.
TJ Trnová - Olympie Kožlany 2 : 1 (0 : 0)
Kozler - Hurt - Lehner, J.Švamberg, Beneš - Denk, Koura, Hora, Štrunc - Frank, Šnajdr
Suverénní vítězství z minulého týdne jsme chtěli potvrdit v Trnové. A nezačali jsme špatně. Ve 4. minutě pálil těsně vedle z přímého kopu J.Šnajdr, stejně dopadly i dvě další slibné standardky. Největší naše šance přišla po kolmici J.Švamberga na V.Horu, který se objevil sám před domácím brankářem, ten ale jeho pokus zneškodnil a následnou snadno vyhlížející dorážku poslal J.Šnajdr těsně vedle. Podle hesla "každý chvilku tahá pilku" se pak začali osmělovat i domácí. Jejich první vážnější šance skončila na břevně, dorážka pak na louce za bránou. Ani další pokusy se neujaly, takže se šlo do kabin za bezbrankového stavu.
Soupeř bohužel tahal pilku i po změně stran a byl nakonec odměněn vedoucí brankou po precizně zahraném přímém kopu (gólový moment po zápase barvitě popsal L.Frank slovy: "Kámo, to byl přímák jako bejk, já stál na půlce a ten míč šel takhle kolem zdi a o tyčku zapadl do brány", přičemž při vyprávění ukázal trajektorii podobnou legendárnímu přímému kopu R.Carlose z roku 1997). V následujících minutách byl naším nejvytíženějším hráčem brankář, který musel hasit čtyři gólovky domácích. Ovšem 15 minut před koncem udeřilo na druhé straně, když J.Švamberg našel z přímého kopu hlavu J.Šnajdra a jeho oblouček zapadl přesně k tyči. Ve zbytku utkání jsme se spíš soustředili na udržení výsledku, O.Kozler nás několikrát podržel, ale 6 minut před koncem jsme po rohovém kopu přecejen inkasovali. Na odpověď jsme už neměli ani čas, ani sílu, takže jsme z Trnové odjeli bez bodů.
Tatran Třemošná - Olympie Kožlany 2 : 0 (2 : 0)
Kozler - Hurt - Koura, J.Švamberg, Štrunc - Frank, Hora, V.Švamberg, Denk (Hromada) - Šnajdr (Šofranko), Kříž
K závěrečnému utkání venkovního "trojboje" jsme cestovali na hřiště lídra soutěže. Díky řadě absencí jsme museli improvizovat v obraně, proto jsme začali opatrně. Soupeř si vytvořil optickou převahu, držel míč na kopačkách, ale se stereotypními nákopy jsme si většinou poradili. A když se nám občas podařilo vyrazit do protiakce, domácí defenzíva měla najednou dost starostí. Bohužel jsme v koncovce na hrbolatém hřišti nebyli přesní. Po půlhodině hry se nakonec štěstí usmálo na domácí. Po odvráceném rohu přišel opakovaný centr, útočník se zády k brance opřel ze vzduchu naslepo do balónu a ten odrazem o vzdálenější tyč skončil v síti. A aby toho nebylo málo, po několika minutách předvedla Třemošná pěknou kombinaci do našeho vápna a nepříliš prudká střela těsně před rukou O.Kozlera nadskočila o drn - 2:0.
Po přestávce se obraz hry otočil. My jsme neměli co ztratit, najednou jsme byli aktivnější, zpřesnili jsme i střelbu, ale branka pro nás byla zakletá. Ke slibným pokusům se dostali oba naši útočníci, pilný byl i V.Švamberg, ale třemošenský gólman za svá záda míč nepustil. A když už byl po náběhu a pohotovém zakončení V.Hory překonán, zaskočil za něj na brankové čáře obránce. Domácí se s blížícím se závěrem omezili na bránění výsledku, který jim zajišťoval definitivu postupu, a byli úspěšní, takže jsme se po závěrečném hvizdu do kabin proplétali mezi křepčícími soupeři ...
Olympie Kožlany - Sokol Dolní Bělá 3 : 2 (2 : 0)
Kozler - Hurt (Vlček ) - Koura, J.Švamberg, Lehner (Štrunc) - Frank (Hromada), Koura, Tupý (Šofranko), Vacín - Šnajdr (Denk), Kříž
Po měsíci jsme se představili konečně zase doma. S Dolní Bělou to bývá tradičně pěkný kombinační fotbal a nejinak tomu bylo i tentokrát. V úvodu se hrála zcela vyrovnaná partie. Hosté hýřili pohybem, kterým několikrát dostali naši defenzívu do úzkých, my jsme se snažili o rychlou kombinaci a střelbu. A jako první slavila úspěch naše taktika. Po čtvrthodině hry jsme získali na půlce hřiště míč a přímočarou akci po ose J.Švamberg - L.Tupý - J.Šnajdr přetavil ve vedoucí branku pohotový T.Kříž. A když po dalších 10 minutách stejný hráč využil pasu J.Švamberga za obranu povedenou střelou o břevno, vypadalo to na celkem pohodový zápas, zvlášť když jsme si vypracovali řadu dalších nadějných šancí.
Ovšem brzy po přestávce jsme nezachytili kolmici mezi obránce na rozběhnutého útočníka a soupeř snížil. Inkasovaný gól nás trochu opařil, protože jinak hosté příliš šancí neměli. Postupně jsme se ale oklepali, i díky změnám v sestavě jsme opět přidali na pohybu, nicméně skóre bylo dlouho zrádné. Až 10 minut před koncem přišla pojistka, když se ve skrumáži před soupeřovou brankou nejlépe zorientoval J.Vlček a nekompromisně poslal míč pod břevno. Přesto jsme se pak ještě museli o vítězství obávat, protože v samotném závěru předvedli hosté pěkný individuální průnik přes tři hráče zakončený střelou mezi nohy O.Kozlera. Nakonec jsme ale vítězství uhájili a všechny body zůstaly doma.
Slavia Vejprnice "B" - Olympie Kožlany 0 : 2 (0 : 1)
Kozler - Hurt - Vlček (Beneš), J.Švamberg, Vacín - Koura (Frank), Hora (cca 75'), V.Švamberg, Denk (Štrunc) - Šnajdr (Tupý), Kříž (Šofranko)
Po většinu první půle jsme byli fotbalovější, drželi jsme míč a využívali široké hřiště k častému přenášení hry z jedné strany na druhou. Tím vznikaly mezery v soupeřově obranné linii, které se nabízely k průnikům do vápna. Tato taktika nám zhruba po čtvrthodině hry přinesla vedoucí branku, když si na kolmici T.Vacína naběhl J.Šnajdr, položil si brankáře a poslal míč k tyči. V dalších minutách jsme mohli své vedení několikrát navýšit, ale T.Kříž se ve svých dvou tutovkách ukvapil, V.Hora při svém nájezdu trefil gólmana a stejně dopadl v nadějné pozici i V.Švamberg. S blížící se přestávkou jsme trochu ubrali na pohybu, domácí hru vyrovnali, ale dostali se do jediné šance, kterou zlikvidoval O.Kozler.
Po pauze jsme se vrátili ke způsobu hry z úvodu utkání. Viditelně nervózní Vejprnice průběh zápasu nesly těžce, přibývalo tvrdších zákroků a emoci. Naštěstí přibližně v 70. minutě přišla naše pojistka. Pas J.Švamberga za obranu našel J.Šnajdra, ten přímo z voleje sice trefil hlavu nejbližšího obránce, od té se ale míč odrazil za záda překvapeného brankáře. Po chvíli se ovšem nechal zbytečně vyloučit V.Hora a domácí vycítili šanci. Vytvořili si optickou převahu, ale naše defenzíva fungovala spolehlivě a snad kromě jednoho nepříjemného závaru soupeři nic nedovolila. Naopak několik našich brejků do rozhozené obrany po brance přímo volalo, nicméně skóre se už do závěrečného hvizdu nezměnilo.
Olympie Kožlany - TJ Heřmanova Huť 5 : 0 (1 : 0)
J.Švamberg ml. - Hurt - Vlček, J.Švamberg st., Vacín - Frank
(Beneš), Koura
(Hromada), V.Švamberg
, Štrunc (Denk) - Šnajdr (Šofranko), Kříž
Poslední utkání sezóny se stalo přímým soubojem o konečné druhé místo. Větší motivace byla evidentně na naší straně. Soupeř přijel pouze v 11 lidech, a když se po pár minutách jeden z hráčů zranil, odehráli jsme prakticky celý zápas proti deseti. V první půli ještě hosté stačili, hra byla vyrovnaná, ale větší šance jsme si vypracovali my. Ovšem dlouho jsme si nemohli srovnat mířidla - V.Švamberg zblízka přestřelil odkrytou branku, J.Šnajdr po kličce brankáři trefil jen boční síť, volej osamoceného T.Kříže z 10 metrů skončil také těsně nad. Ale nakonec jsme šli po půlhodině přecejen zaslouženě do vedení, když kombinaci na malém vápně zužitkoval pohodlnou dorážkou V.Švamberg. Hosté se kromě několika pokusů zdálky k zakončení nedostali, až v samotném závěru poločasu přišla nebezpečná hlavička, kterou J.Švamberg ml. zneškodnil pohotovou robinzonádou.
Případné myšlenky Heřmanky na zdramatizování duelu jsme po přestávce rázně uťali. Hned první útok vyšperkoval T.Vacín přihrávkou na malé vápno, kde volný L.Frank rozjásal diváky podruhé. A když po chvíli T.Kříž posadil centr přesně na hlavu T.Hurta, bylo rozhodnuto. Zbytek utkání se proměnil v naší exhibici. M.Beneš sice hned po svém příchodu na hřiště neproměnil penaltu za faul na V.Švamberga, vzápětí však využil zmatků v hostující obraně přesnou střelou k tyči J.Koura a stejným způsobem pečetil naše vítězství čtvrthodinu před koncem V.Švamberg. A konečné skóre bylo pro hosty ještě milosrdné, protože řadu dalších šancí jsme nevyužili i proto, že už jsme zbytečně vymýšleli a finální fázi překombinovali. Nicméně diváci dali po závěrečném hvizdu najevo svou spokojenost a my jsme mohli na dokopné řádně oslavit druhé místo.
