| 1. | TJ Nečtiny |
|
|
|
|
| 2. | DIOSS Nýřany |
|
|
|
|
| 3. | Jiskra Křelovice |
|
|
|
|
| 4. | SK Všeruby |
|
|
|
|
| 5. | Sokol Mladotice |
|
|
|
|
| 6. | Baník Zbůch |
|
|
|
|
| 7. | Bohemia Kaznějov "B" |
|
|
|
|
| 8. | Sokol Dolní Bělá |
|
|
|
|
| 9. | SK Horní Bříza "B" |
|
|
|
|
| 10. | OLYMPIE KOŽLANY |
|
|
|
|
| 11. | Baník Líně |
|
|
|
|
| 12. | FK Ledce |
|
|
|
|
| 13. | Slovan Blatnice |
|
|
|
|
| 14. | Viktoria Úlice |
|
|
|
|
| OLYMPIE KOŽLANY - FK Ledce | 2:1 (1:0) | 1:4 (0:3) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Slovan Blatnice | 5:1 (1:1) | 4:1 (0:0) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Bohemia Kaznějov "B" | 4:1 (1:0) | 0:2 (0:0) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Sokol Dolní Bělá | 1:3 (0:1) | 1:3 (0:3) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Baník Líně | 2:1 (1:0) | 0:4 (0:1) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Jiskra Křelovice | 0:0 (0:0) - pen. 5:4 | 0:1 (0:1) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - TJ Nečtiny | 0:5 (0:4) | 1:4 (1:2) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - SK Horní Bříza "B" | 3:1 (2:1) | 0:0 (0:0) - pen. 2:4 | |
| OLYMPIE KOŽLANY - DIOSS Nýřany | 1:2 (1:0) | 3:2 (1:1) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Viktoria Úlice | 1:3 (1:2) | 0:3 (0:1) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Baník Zbůch | 3:7 (0:5) | 2:0 (1:0) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - SK Všeruby | 5:6 (2:5) | 0:4 (0:2) | |
| OLYMPIE KOŽLANY - Sokol Mladotice | 4:4 (2:1) - pen. 1:3 | 4:1 (2:0) | |
Olympie Kožlany - FK Ledce 2 : 1 (1 : 0)
J.Švamberg st. - Štrunc, Kříž, T.Hurt 86., Frank - Berbr, Čížek, V.Švamberg, O.Hurt (75. Vlček) - Hromada (87. J.Fiala), Šnajdr
15.
Opět po roce jsme dnes vstoupili do bojů v okresním přeboru a byli jsme zvědaví, jak se mužstvo popasuje s návratem o soutěž výše.
Úvodní minuty se nesly ve znamení vzájemného oťukávání. Oba týmy se prezentovaly kombinační hrou, akce však vesměs končily daleko od obou branek. Naše pokusy několikrát zastavil zdvižený praporek asistenta, ale v 15. minutě udeřilo. Po ledeckém rohu vyslal T.Kříž dlouhý pas na J.Šnajdra, rozhodčí tentokrát signalizovaný ofsajd neodpískal a náš střelec své sólo zakončil kličkou gólmanovi a střelou do prázdné branky. Vedení vneslo do našich řad klid, naopak hosté viditelně zvýšili své úsilí, vytvořili si mírnou optickou převahu a také šance k vyrovnání. V naší brance naštěstí stál J.Švamberg, který zlikvidoval dva nebezpečné nájezdy a společně s obránci vyřešil i další nepříjemné závary. V této fázi utkání naše barvy hrozily především z brejků J.Hromady, ale ten měl vychýlenou mušku. Stejný problém trápil soupeře, takže se do kabin šlo za našeho nejtěsnějšího vedení.
Ani po přestávce se obraz hry nezměnil a diváci nadále sledovali dramatické a zajímavé utkání. A v 55. minutě viděli další gól, tentokrát však v naší síti - po centru ze strany propadl míč na volného protihráče, který se prosmýkl až před našeho brankáře a po zemi ho prostřelil. Vzápětí mohl opět strhnout vedení na naši stranu A.Čížek, ale jeho pokus z voleje mířil těsně nad. Další nebezpečnou střelu vyslal šajtlí V.Švamberg, ale ani ta se mezi tyče nevešla. Na druhé straně měl J.Švamberg plno práce s nepříjemnou střelou z úhlu na bližší tyč a stejně jako v prvním dějství naše defenzíva s vypětím všech sil odvracela několik dalších závarů. Když už se zdálo, že zápas směřuje k penaltovému rozstřelu, přiklonilo se štěstíčko na naši stranu. V 85. minutě si za obranu znovu zaběhl J.Šnajdr, rozhodčí opět ignoroval mávajícího asistenta a nechal našeho útočníka akci dokončit. Ten sice po kličce gólmanovi ztroskotal na vracejícím se obránci, ale na rozhodčího se vzápětí zle obořil jeden ze soupeřových hráčů (který byl na hřišti pouhých 5 minut) a byl vyloučen. A hned o minutu později nacentroval J.Šnajdr míč z přímého kopu na vzdálenější tyč, kde důrazný T.Hurt dotlačil míč do sítě. Na toto K.O. už hosté reagovat nestačili a my jsme tak mohli oslavit úspěšný vstup do sezóny.
Slovan Blatnice - Olympie Kožlany 1 : 5 (1 : 1)
J.Švamberg st. - J.Fiala (46. J.Jícha), Kříž 47., T.Hurt, Frank - Berbr, Čížek, V.Švamberg, O.Hurt - Hromada
70.
85., Tupý
44.
63. (85. P.Fiala)
Na dlouhý výlet až na druhou stranu okresu jsme vyrazili s lehce pozměněnou sestavou a s odhodláním potvrdit dobrý vstup do sezóny. Blatnice v uplynulé sezóně až do posledního kola bojovala o udržení, takže nás čekala zajímavá konfrontace.
Od úvodního hvizdu jsme (možná trochu nečekaně) měli více ze hry, soupeře jsme prakticky nepouštěli na dostřel a sami jsme především po stranách hřiště předváděli zajímavé akce, bohužel chybělo lepší zakončení. V jasné tutovce selhal O.Berbr, který si naběhl na kolmici za obranu, ale tváří v tvář gólmanovi mířil vedle. Neobvykle často jsme se pokoušeli i o střelbu z větší vzdálenosti, ale míče létaly mimo tyče, jen pumelice V.Švamberga olízla břevno. Domácí dlouho nic moc nepředváděli, výjimkou byla snad jen rána z 20 metrů, kterou J.Švamberg vytěsnil na roh. Ovšem ve 34. minutě zčistajasna udeřili, když blatnický hráč příliš snadno obehrál oba naše stopery a nedal vybíhajícímu brankáři šanci. A mohlo být i hůř, ale další velkou šanci po rychlém brejku soupeře J.Švamberg zneškodnil. A tak přišlo ve 44. minutě ke slovu otřepané "nedáš-dostaneš", když tvrdou střelou pod břevno vyrovnal L.Tupý.
V kabině se pak paradoxně odehrála solidní bouřka, když A.Čížek nebyl spokojen (hodně mírně řečeno) s aktivitou a přístupem některých spoluhráčů a už byl dokonce vysvlečen, ale nakonec se podařilo emoce usměrnit a do druhé půle jsme vletěli skvěle. Už ve 47. minutě vyrazil na zteč T.Kříž, vyslal do křídla J.Hromadu, jehož první centr mu obrana vrátila zpátky na kopačku a pokus číslo 2 už našel na vápně právě T.Kříže, který parádním volejem nedal gólmanovi šanci. Rychlé otočení skóre nás uklidnilo a hru jsme dostali pod kontrolu. Opaření domácí dlouho nenacházeli recept na naši defenzívu, naopak naše kombinace vypadaly lehce a blatnická obrana se musel mít stále na pozoru. A v 63. minutě kapitulovala potřetí - naši útočníci pronikli mezi beky a po vzájemné výměně míče úspěšně střílel L.Tupý. A když o 7 minut později zužitkoval kolmý pas za obranu J.Hromada, zdálo se být rozhodnuto. Nicméně soupeř nesložil zbraně, vypracoval si několik standardek a nebyl daleko od druhého úspěchu. Největší jeho šance přišla po přímém kopu ze strany, kdy střílený centr usměrnil T.Kříž hlavou do břevna vlastní branky a následnou dorážku z malého vápna poslali domácí vysoko nad. Ale když J.Švamberg zlikvidoval i nebezpečnou střelu z dalšího přímého kopu z hranice vápna a následně v 85. minutě proměnil svůj brejk z poloviny hřiště J.Hromada, blatničtí rezignovali a museli skousnout překvapivě vysokou porážku.
Olympie Kožlany - Bohemia Kaznějov "B" 4 : 1 (1 : 0)
J.Švamberg st. - Frank, Kříž 88., T.Hurt, Vlček - O.Hurt, R.Vališ ml., V.Švamberg
17.
50. (67. J.Fiala), Berbr
78. - P.Jícha (87. P.Fiala), Tupý
Začátek utkání proti tradičně mladému celku z Kaznějova nebyl příliš pohledný. Soupeř vsadil na důraz, s nímž se především naši mladíci chvíli vyrovnávali, a rozhodčí navíc vsadil na trochu úzkostlivější pojetí, takže se hra dost kouskovala. Největší rozdíl mezi oběma mužstvy byl patrný v obranné řadě. Naše defenzíva působila jistě a hosty k ničemu nepustila, naopak kaznějovská obrana pod tlakem občas chybovala. V 17. minutě se po velké minele v její rozehrávce řítili tři naši hráči na jediného stopera a P.Jícha nabídl snadnou pozici pro V.Švamberga - 1:0. Hosté reagovali zvýšeným důrazem, ale na dostřel naší branky se dostali sporadicky, především po standardkách. Naše mužstvo se snažilo využívat strany hřiště a rovněž spoléhalo na svou mírnou výškovou převahu v útoku. P.Jícha toho mohl využít ke vstřelení druhé branky, když ho po nákopu od branky poslal vyhranou hlavičkou za obranu L.Tupý, ale náš střelec nechal vyniknout soupeřova gólmana. A protože se neujaly ani další naše pokusy, šli jsme do kabin s jednobrankovým náskokem.
Do druhé půle jsme vstoupili s tím, že si hlavně pohlídáme případný nápor soupeře, ale realita byla mnohem veselejší. Už v 50. minutě se od rohového praporku prokombinovali P.Jícha s O.Berbrem, druhý jmenovaný pak posadil přesný centr na hlavu V.Švamberga, který svým druhým gólem zvýšil naše vedení. Tato situace u kaznějovských probudila značné emoce, protože byli přesvědčeni, že měl sudí před centrem pískat ofsajd P.Jíchy, ten se však v tu chvíli nezapojoval do hry, takže bylo vše v pořádku. Nicméně pocit křivdy hosty vyprovokoval k vyšší aktivitě, v následujících minutách nás začali přehrávat a v 60. minutě se jim podařilo vsítit kontaktní branku, když při přetaženém centru zaváhal L.Frank a osamocený útočník pohotovým volejem z malého vápna nedal J.Švambergovi šanci. Naštěstí jsme se rychle vzpamatovali, vrátili jsme se ke své hře, přidali na důrazu a opět začali být nebezpečnější. O.Hurt ve velké šanci ještě minul levou tyč, pravou tyč zcela prázdné branky pak trefil L.Tupý, ale v 78. minutě se do míče opřel z 18 metrů O.Berbr a jeho tečovaná střela skončila mimo dosah kaznějovského brankáře. Ve zbývající čtvrthodině jsme si už vedení pohlídali, navíc v 88. minutě pečetil naše vítězství T.Kříž, který si naběhl na kolmici od střídajícího P.Fialy, obešel brankáře a skóroval z úhlu do prázdné branky.
Olympie Kožlany - Sokol Dolní Bělá 1 : 3 (1 : 2)
J.Švamberg st. - Frank, Kříž, T.Hurt, Štrunc - O.Hurt, R.Vališ ml., Čížek, Berbr 5. - P.Jícha (46. Šnajdr), Tupý
Lepší vstup do utkání jsme si nemohli přát - už v 5. minutě si zaběhl za obranu soupeře O.Berbr, využil zaváhání gólmana a poslal nás do vedení. Několik minut se zdálo, že zaskočení hosté nebudou klást větší odpor, ale ti se postupně oklepali, přidali na důrazu a aktivitě, lépe kombinovali a úplně nám vzali vítr z plachet. Při naší rozehrávce chyběla větší podpora spoluhráčů a adresát přihrávky byl většinou okamžitě napadán, takže jsme často ztratili míč dřív, než jsme se dostali k nějaké nebezpečnější akci. Naopak hráči Dolní Bělé vyráželi na zteč ve větším počtu a naše defenzíva měla plné ruce a nohy práce. J.Švamberg se v naší brance také nenudil, připsal si několik důležitých zákroků, ale když se naši obránci ve 34. minutě nechali přečíslit na hranici vápna, ani on nezabránil zcela volnému útočníkovi ve vyrovnání. Na druhé straně za zmínku snad jen pěkná střela L.Tupého, kterou hostující gólman vyškrábl ze šibenice. Když už to vypadalo, že obě mužstva zamíří do kabin za vyrovnaného stavu, nabídli jsme ve 43. minutě soupeři možnost zahrávat z nějakých 25 metrů přímý kop a hostující exekutor předvedl parádní tvrdou střelu, po které se náš brankář natahoval marně - 1:2.
Do druhé půle jsme vstoupili mnohem aktivněji, ale hned v 50. minutě nás zmrazil třetí gól v naší síti, když opět z přímého kopu, tentokrát z hranice vápna, završil hostující střelec další tvrdou ránou svůj hattrick. Nebylo na co čekat. Soupeře jsme přehrávali, neúnavně jsme se tlačili dopředu, ale těžko jsme se dostávali přes pevnou obrannou hráz, a když už se to podařilo, nebyli jsme přesní nebo důrazní v koncovce. Hosté spoléhali především na brejky do otevřenější obrany a na standardky, i oni si vypracovali několik nadějných šancí, ale branky se už diváci nedočkali. Naše mužstvo tak poprvé v sezóně narazilo a 3 body přenechalo svému soupeři.
Baník Líně - Olympie Kožlany 1 : 2 (0 : 1)
J.Švamberg st. - Frank, Kříž, T.Hurt, Beneš - O.Hurt, Čížek, Berbr 31., Štrunc - Šnajdr
55., Hromada
Do Líní jsme díky řadě absencí odcestovali v pouhých 11 hráčích. Pohled na lavičku domácích napovídal, že ani oni na tom nejsou o moc lépe (konkrétně +1 hráč), navíc jsme v jejich řadách marně hledali některé tahouny z let minulých. A hned úvodní minuty ukázaly, že to už zdaleka nejsou ty Líně, s nimiž jsme v minulosti sváděli často neúprosné bitvy. Pěší fotbal bez větší invence omezující se především na dlouhé nákopy na snad jediného rychlejšího hráče, které naše obrana bez větších potíží sbírala. Naše mužstvo využívalo širokého hřiště k postupné rozehrávce, obránci i záložníci měli většinou dost času vymyslet nějakou kombinaci a dost prostoru k náběhům především po stranách. A pokud jsme se nepřizpůsobili soupeřovu způsobu hry, měli jsme zápas pod kontrolou a bylo jen otázkou času, kdy se prosadíme i gólově. V první velké šanci se ocitl J.Šnajdr po přesném centru M.Beneše, míč po jeho hlavičce však skončil těsně nad. Další nadějnou střelu vyslal z vápna A.Čížek, brankář však byl u své levé tyče včas a poradil si i s dorážejícím J.Hromadou. J.Šnajdr nemířil přesně ani po následném průniku z křídla, ale ve 31. minutě našel jeho centr na penaltě O.Berbra, který se obtočil kolem svého strážce a poslal míč o tyč do sítě. Vedoucí branka nás povzbudila a dál jsme provětrávali obranu soupeře. Ten se k naší brance dostával výjimečně, za zmínku stojí snad jen pár standardek, žádná však větší nebezpečí nepřinesla.
Po přestávce se obraz hry nezměnil, a když v 55. minutě předvedl svou typickou akci J.Šnajdr, když přešel podél hranice velkého vápna přes několik obránců a střelou do protipohybu překonal bezmocného gólmana, vypadalo to, že nám v cestě za vítězstvím nehrozí žádná komplikace. Bohužel situace se brzy radikálně změnila. Hned v 57. minutě totiž J.Švamberg podcenil střelu z 20 metrů, po níž míč o tyč zapadl do sítě. A o chvíli později se v souboji s domácím obráncem zranil O.Hurt, musel opustit hřiště na nosítkách a nás čekala půlhodina v 10 hráčích. Soupeř samozřejmě zavětřil šanci ještě s výsledkem něco udělat, začal se tlačit dopředu a my jsme se čím dál více soustředili především na bránění hubeného vedení. Osamocený J.Hromada se sice snažil nenechat domácí obranu v klidu, byl na to však zoufale sám a síly docházely. Přesto jsme si šanci na pojišťovací gól připravili, ale J.Šnajdr ztroskotal na brankáři a ani dorážející L.Štrunc dopravit míč do branky nedokázal. S blížícím se závěrem se pak vše podstatné odehrávalo na naší polovině hřiště, ale soupeřova ofenzíva byla naštěstí hodně bezzubá a s naší obranou se nevěděla rady. A když chvíli před koncem skončila střela po přímém kopu z hranice vápna na naší zdi, mohli jsme si po závěrečném hvizdu oddechnout a zapsat další důležité vítězství.
Olympie Kožlany - Jiskra Křelovice 0 : 0 (0 : 0)
penalty 5 : 4
J.Švamberg st. - Frank, Kříž, T.Hurt, Štrunc - O.Hurt, Čížek, Tupý, Berbr - Šnajdr, Hromada (88. Beneš)
Začátek utkání patřil jednoznačně našemu soupeři. Především v záloze byl rychlejší a důraznější, trápil nás kolmicemi na nabíhající útočníky a nepříjemnými centry ze stran a během úvodní čtvrthodiny musel J.Švamberg likvidovat hned několik střeleckých pokusů. Naši hráči těžko překonávali důslednou křelovickou obranu, kombinace většinou končily ztrátou míče, individuální pokusy také k cíli nevedly, a když už jsme se přecejen dostali do blízkosti branky, chybělo zakončení. Obě mužstva se snažila rozehrávat konstruktivně od obrany, ale ve středu pole byl k vidění hlavně boj o každý míč a před brankami se až na výjimky nic dramatického nedělo. Postupem časem jsme hru alespoň opticky vyrovnali, ale za zmínku stojí snad jen pohotová střela L.Tupého, která těsně minula levou šibenici.
Po přestávce postupně přebíralo iniciativu naše mužstvo, ale pokračovalo těžké dobývání pevné křelovické defenzivy. Hosté už nebyli tolik aktivní směrem dopředu, takže naše útočné akce mohli více podporovat i obránci, a i díky tomu jsme se častěji dostávali do soupeřova pokutového území. Bohužel chyběla lepší finální přihrávka, a když už jsme se propracovali k zakončení, nemířili jsme přesně. K úspěchu nevedly ani standardní situace, při kterých se v pokutovém území často hodně jiskřilo. S blížícím se závěrem bylo jasné, že dnešní utkání bude o jednom gólu a nakonec mohla výsledek zvrátit na svou stranu obě mužstva. My jsme se nejprve po zákroku na J.Hromadu marně dožadovali penalty, abychom chvíli na to snad poprvé překonali křelovickou obranu kolmým pasem na nabíhajícího J.Šnajdra, ten si však bohužel vylámal zuby na soupeřově brankáři. A stejně si vedli o pár minut později i křelovičtí, když náš gólman zneškodnil hlavičku zcela volného hráče z malého vápna. A tak se dnes hrstka diváků branky nedočkala a po následném penaltovém rozstřelu, který dospěl až do sedmé série, zůstal dodatečný bod doma.
TJ Nečtiny - Olympie Kožlany 5 : 0 (4 : 0)
J.Švamberg st. - Frank, Kříž, T.Hurt, Štrunc - O.Hurt, Čížek, R.Vališ ml., Berbr - Šnajdr, Tupý (40. P.Fiala)
Malé hřiště vedoucího celku soutěže vypadalo na první pohled překvapivě hezky, ale zdání klamalo. Hned od úvodního hvizdu jsme měli obrovské problémy s tvrdým a hrbolatým podkladem, naše obvyklá snaha o rozehrávku odzadu nefungovala, míč nám odskakoval a díky důraznému napadání od soupeře jsme o něj často přicházeli už na vlastní polovině. K úspěchu nevedly ani nákopy na útočníky, kteří byli těsně bráněni a odražené míče rovněž sbírali domácí, kteří většinou okamžitě otáčeli hru směrem dopředu a naši obranu nenechali na chvíli vydechnout. Během první čtvrthodiny jsme čelili několika rohovým kopům, v dalších minutách přišly šance i ze hry a byly stále nebezpečnější - nejdřív se domácí jen zastřelovali, pak si proti střele z vápna připsal těžký zákrok J.Švamberg, o chvíli později trefil osamocený nečtinský hráč hlavou z malého vápna břevno a následná dorážka skončila na tyči. Tato varování nám nestačila, a tak se od 26. minuty protrhl gólový pytel. To pláchl naší obraně po pravé straně momentálně nejlepší střelec soutěže, dostal se až na malé vápno a chladnokrevným dloubákem překonal našeho gólmana poprvé. O 4 minuty později po naší ztrátě balónu před vápnem si stejný hráč akci zopakoval a ani tentokrát nedal J.Švambergovi šanci. Ve 32. minutě další naše chyba v rozehrávce, tentokrát už uvnitř pokutového území, domácí zakombinovali a skórovali potřetí. A o další 2 minuty později znovu přímočará akce zprava a znovu nechytatelná střela k tyči. Stačilo tak necelých 10 minut a bylo prakticky rozhodnuto. Až v závěru poločasu jsme si připsali střelu na branku i my, ale také bohužel přišlo zranění L.Tupého, který musel přepustit své místo jedinému náhradníkovi P.Fialovi.
Do druhé půle jsme šli s tím, abychom utkání dohráli se ctí a nepřipustili větší debakl. Nečtiny možná pod dojmem vysokého vedení polevily, možná jsme začali hrát víc v klidu, nicméně najednou jsme měli více ze hry, soupeře jsme ke své brance moc nepouštěli a sami jsme si vypracovali několik nadějných příležitostí. Střela A.Čížka však skončila těsně nad, při dalším pokusu T.Kříže vytáhl parádní robinzonádu domácí gólman, který zneškodnil i jedovatou střelu P.Fialy. Do ofenzívy se postupně zapojovali i naši krajní obránci, ale pevná a důrazná nečtinská obrana nám skórovat nedovolila. Naopak v 88. minutě zahrávali domácí po ojedinělém útoku přímý kop, tvrdou střelu po zemi J.Švamberg pouze vyrazil a souboj s důsledně dobíhajícím protivníkem prohrál - 5:0. V samotném závěru utkání jsme dostali jedinečnou příležitost vstřelit alespoň čestný gól po faulu soupeřova brankáře na T.Hurta, ale P.Fiala z nařízené penalty pouze vyprášil gólmanovy rukavice a podtrhl tak dnešní nepodařené odpoledne.
Olympie Kožlany - SK Horní Bříza "B" 3 : 1 (2 : 1)
J.Švamberg st. - Frank, Kříž 90.+5, T.Hurt, Beneš - O.Hurt
20. (90. P.Fiala), Čížek (23. R.Vališ ml.), Berbr, Štrunc (84. J.Jícha) - Šnajdr
29., Hromada
Stejně jako v předchozím domácím zápase patřila úvodní čtvrthodina pohyblivějšímu a důraznějšímu soupeři. V této fázi utkání jsme čelili několika nebezpečným situacím, naštěstí hosté mířili většinou mimo tyče. Přesto se J.Švamberg zapotil - vyrážel tvrdou střelu z vápna a především se blýskl reflexivním zákrokem nohou proti střele z bezprostřední blízkosti po nepříjemném závaru. Při další tutovce hostů se ho podrželo i štěstí, když míč skončil na levé tyči, a pak se začala karta pomalu obracet. Několik "zajímavých" momentů se událo v těsném sledu okolo 20. minuty. Nejprve se v důrazném souboji tělo na tělo s T.Křížem nepříjemně zranil jeden z hornobřízských hráčů (s podezřením na zlomeninu klíční kosti ho odvezla sanitka). Vzápětí počet hráčů na hřišti srovnal A.Čížek, který nepochopitelně na výměnu názorů se spoluhráči reagoval svévolným odchodem do kabin. A ještě než se do hry zapojili oba náhradníci, napřáhl z hranice vápna J.Šnajdr a brankářem vyražený míč uklidil do sítě dobíhající O.Hurt. Branka hosty nezlomila, dál zlobili, ale ve 29. minutě inkasovali druhý úder, paradoxně po vlastní velké šanci - přímý kop ze 17 metrů totiž poslali jen do zdi, náš následný obranný odkop poslední hornobřízský obránce ve středovém kruhu podskočil, a pak už mohl jen sledovat záda rozběhnutého J.Šnajdra, který po kličce gólmanovi dovedl míč až do sítě. V následujících minutách jsme dostali hru pod kontrolu, nikam jsme se nehnali a zdálo se, že bychom poločas mohli v klidu dohrát. Ve 42. minutě jsme však fatálně zaváhali při autovém vhazování, nechali jsme si soupeře zaběhnout za defenzivní linii, což řešil T.Hurt faulem a z nařízené penalty hosté snížili.
Po přestávce se dal očekávat lítý boj, ale brzy (skoro tradičně) převzalo iniciativu naše mužstvo a zajímavější věci se děly před hostující brankou. Několikrát už domácí diváci skoro zvedali ruce nad hlavu, ale gól ne a ne přijít. Pumelice z kopaček T.Kříže a T.Hurta efektně zlikvidoval gólman. J.Šnajdr z přímého kopu rozezvučel tyč a po chvíli po individuální akci připravil další velkou šanci pro T.Kříže, který z hranice vápna z voleje těsně minul levou tyč poloopuštěné branky. Do stejných míst pak náš útočník zamířil hlavou z malého vápna. Soupeř se musel soustředit především na defenzívu, takže směrem dopředu spoléhal hlavně na nepříjemné brejky. Šanci k vyrovnání si nakonec vypracoval jedinou, když po rohovém kopu a následné hlavičce z malého vápna prosvištěl míč těsně nad břevnem. Skóre tak bylo na vážkách až do samotného závěru, kdy to na sebe vzal náš kapitán T.Hurt. Po ubráněné akci vyrazil přes celé hřiště na zteč, dostal kolmici od J.Šnajdra do vápna, tam byl zastaven nedovoleně a nařízenou penaltu bezpečně proměnil T.Kříž. Vzápětí sudí naposledy pískl do píšťalky.
DIOSS Nýřany - Olympie Kožlany 2 : 1 (0 : 1)
J.Švamberg st. - Frank (67. P.Fiala), R.Vališ ml., T.Hurt, J.Fiala (56. J.Jícha) - O.Hurt, Kříž (90.), Berbr, Štrunc - Šnajdr 15., Špaček
Před soubojem třetího (my) s druhým (Nýřany) mužstvem tabulky jsme řešili obrovské problémy s kádrem. Ještě dopoledne v den zápasu to vypadalo, že když pojede všechno, co má nohy, bude nás přesně 11. Nakonec jsme na poslední chvíli zverbovali J.Fialu a "rakovnického" J.Špačka.
Kvůli pozměněné sestavě a faktu, že nýřanská ofenzíva byla aktuálně nejproduktivnější ze všech, jsme začali opatrně zezadu, nikam jsme se nehnali a čekali na příležitost. První čtvrthodinu nám taktika fungovala skvěle. Soupeř měl sice více ze hry, ale jeho akce narážely na náš obranný val, a pokud už přišlo zakončení, nebylo nebezpečné. A v 15. minutě jsme dokonce udeřili my. Po dobrém napadání našel J.Špaček na vápně volného T.Kříže, jeho pohotová střela ještě orazítkovala postupně obě tyče, ale pak byl na správném místě J.Šnajdr a zakončil do prázdné branky. Vedení nás povzbudilo, ale naši střední záložníci se občas nechávali zbytečně strhnout útočnou snahou, nestíhali pak pokrýt střed hřiště a nýřanští toho začali využívat k nepříjemným kontrům. Vyústily z toho dvě stoprocentní gólovky, ale J.Švamberg zlikvidoval jak dorážku osamoceného hráče z malého vápna, tak také s pomocí tyče vychytal nájezd dalšího domácího útočníka. I my jsme mohli přidat druhou branku, ale hlavičku L.Štrunce obrana zachytila na brankové čáře. Přesto bylo vedení hodně nadějné.
Po přestávce jsme pokračovali ve výkonu z první půle a domácí moc nevěděli, co s námi. Bohužel v 56. minutě si na kolmici za obranu naběhl rychlý útočník, vybíhající J.Švamberg u něj byl pozdě a skončilo to faulem a penaltou, z které soupeř vyrovnal. A pak se nám to začalo sypat. Ze hřiště musel zraněný J.Fiala a vzápětí zradil sval i L.Franka. V té době jsme se připsali poslední šanci ke skórování - O.Berbr se ve vápně nenechal připravit o míč a po jeho přistrčení střílel z nadějné pozice T.Kříž těsně nad. Pak už to byla čím dál víc hra na jednu branku, zvlášť když v 71. minutě musel rovněž kvůli nataženému svalu odstoupit J.Šnajdr a nás čekalo 20 minut v 10 lidech. S blížícím se závěrem tlak domácích sílil, my jsme se téměř nedostávali z vlastní poloviny, kolem naší branky létal jeden centr za druhým, Nýřany zkoušely i kolmice skrz naši obranu, ale ta s vypětím všech sil odolávala. A když náš gólman vytáhl další zázračný zákrok po střele soupeře z malého vápna, vypadalo to, že ikdyž už řada hráčů mlela z posledního, mohli bychom remízu udržet. Bohužel pouhou minutu před koncem jsme přecejen kapitulovali. Oblouček přes beky našel naběhnutého záložníka, který nedal bezmocnému J.Švambergovi šanci a rozhodl. V závěru ještě neunesl svou frustraci T.Kříž a po druhé žluté kartě musel do kabin, což už však na konečný výsledek nemělo vliv.
Olympie Kožlany - Viktoria Úlice 1 : 3 (1 : 2)
J.Švamberg st. - Vlček, T.Hurt (9. P.Fiala), J.Fiala, Beneš - Štrunc, Kříž 27., Berbr, O.Hurt (57. Špaček) - Hromada, V.Švamberg
Z torza, které dohrávalo poslední zápas, vypadli další dva hráči, navíc zdravotní problémy dopředu hlásil i T.Hurt, takže v dnešní sestavě (především v obraně) téměř nezůstal kámen na kameni. A na hřišti to bylo znát. Hosté od začátku působili kompaktně, zatlačili nás a brzy si vypracovali dvě gólové šance, naštěstí byl v obou případech na svém místě J.Švamberg. Nejprve zlikvidoval střelu ze skrumáže na malém vápně, přičemž následná dorážka skončila na tyči, a po chvíli pohotovou střelu z vápna vytěsnil konečky prstů znovu na tyč. To už jsme znovu přeskupovali sestavu, protože avizované zranění neumožňovalo pokračovat T.Hurtovi. Rychlí úličtí útočníci nově sestavenou obranu pěkně provětrávali, ale jejich střelba byla většinou nepřesná. Naše hra směrem dopředu se pak postupně zlepšovala, hlavou po přímém kopu zahrozil V.Švamberg a ve 27. minutě jsme šli dokonce do vedení, když neúnavný T.Kříž prošel středem snad přes tři hráče a svou typickou šajtlí obstřelil vybíhajícího gólmana. Bohužel jsme se neradovali dlouho - hned o minutu později podskočil M.Beneš pas na zabíhajícího útočníka, který následně odcentroval pod sebe a jeho volný spoluhráč z prostoru penalty pohotovým volejem vyrovnal. V následujících minutách se hra uklidnila a vypadalo to na remízovou přestávku. Ovšem ve 41. minutě nechali naši beci před vápnem trochu prostoru jednomu z útočníků a ten přesnou tvrdou střelou k tyči překvapil našeho brankáře.
Po pauze nám nezbývalo než ve snaze o vyrovnání vrhnout všechny síly do útoku. Podařilo se nám vytvořit si územní převahu, ale příliš nebezpeční jsme nebyli. Jediná větší příležitost přišla po rohovém kopu, ale nepříliš důrazná hlavička V.Švamberga skončila na břevně. To hosté využívali své rychlosti k nepříjemným brejkům a jen jejich nepřesná koncovka a několik těžkých zákroků J.Švamberga nás držely stále na dostřel. Ovšem v 82. minutě už byl náš gólman bez šance proti nepovedené(!) střele holení do protipohybu. Zdálo se být rozhodnuto, ale nakonec z toho ještě mohla být remíza! V závěru totiž narýsoval V.Švamberg parádní kolmici za obranu na O.Berbra, ten však bohužel nechal vyniknout úlického brankáře. A když už běželo nastavení, byl po centru z přímého kopu ve vápně stažen střídající J.Špaček, i nařízenou penaltu však T.Křížovi gólman chytil, takže nám dnes zbyly jen oči pro pláč.
Baník Zbůch - Olympie Kožlany 7 : 3 (5 : 0)
Kozler - Vlček, J.Fiala 65. (70. J.Jícha), R.Vališ ml. (84. P.Fiala), Beneš - Frank, V.Švamberg, Kříž
87., Berbr
81. - R.Vališ st., P.Jícha (46. Špaček)
Problémy se skládáním sestavy neustávají, spíše naopak. Pro bratry Hurtovy podzim skončil, navíc pro dnešní utkání vypadli L.Štrunc a J.Hromada. Musela tedy vypomoci stará garda, čímž ale v kádru nastal přetlak obránců, takže museli někteří nastoupit na netradičních postech. Na druhou stranu letos poprvé naskočil do branky uzdravený O.Kozler, kterému však premiéra pěkně zhořkla.
Nesehranost našich řad hned od úvodního hvizdu výrazně kontrastovala s tím, jak se prezentovali domácí. Jejich hra měla hlavu a patu, hráči o sobě věděli a díky rotaci záložníků a neúnavným náběhům rychlých útočníků si naše nově složená obrana občas musela připadat jako na kolotoči. Hned první útočnou akci soupeře jsme přežili jen se štěstím, ale už v 5. minutě jsme po rohu nepokryli hlavičkujícího obránce a bylo zle. V dalším průběhu Zbůch pokračoval v náporu, naši beci s vypětím všech sil naháněli útočníky a mohli jsme mluvit o velkém štěstí, že jsme dlouho ztráceli jen jeden gól. Směrem dopředu jsme příliš prostoru nedostávali, těsně bránění útočníci to většinou museli zkoušet individuálně, takže nám nezbývalo než zkoušet střelbu zdálky, při níž však chyběla větší přesnost. A když už to vypadalo, že jsme se trochu dostali do hry, ve 27. minutě zaváhala naše obrana při dlouhém autu, pustila volného hráče až před O.Kozlera a ten nedostal šanci - 2:0. V tu chvíli jsme přeskupili obranu, mladíky v jejím středu nahradili staří páni, jenže než jsme se zkonsolidovali, inkasovali jsme během dvou minut další dva slepené góly a bylo prakticky hotovo. Navíc ve 41. minutě přišel další hřebíček do naší rakve, když jsme nepohlídali zpětnou přihrávku na hranici vápna, kde měl střelec dost času zamířit k tyči.
O přestávce bylo jasné, že hlavním cílem do druhé půle bude zvednout hlavy a dohrát utkání se ctí. Domácí se už nikam hnát nepotřebovali, takže se nám celkem dařilo držet je na uzdě. Sice bylo stále patrné, že jsou fotbalově výš, ale i my jsme předvedli několik nadějných akcí a občas jsme jejich defenzívu vyvedli z klidu. Ovšem domácí akce byly nadále nebezpečnější, O.Kozler musel vytáhnout několik těžkých zákroků, ale v 57. minutě naše obrana nestačila pokrýt kombinaci ve vlastním vápně a osamocený hráč byl rychlejší než náš gólman. Nicméně o osm minut později jsme za snahu byli odměněni i my. T.Kříž se prosmýkl mezi domácími beky, jeho střelu ještě brankář stihl vyrazit, ale dorážka dobíhajícího J.Fialy už skončila v síti. Vstřelená branka nás povzbudila, začali jsme aktivněji napadat a několikrát jsme bohorovně působícího soupeře svými akcemi vystrašili. A v 81. minutě jsme se radovali podruhé, když dorážku další střely T.Kříže tentokrát obstaral O.Berbr. Zbůch na to reagoval zvýšenou aktivitou, několik střel těsně minulo naši svatyni, ale v 84. minutě si na kolmici mezi naše obránce naběhl jeden z útočníků a přidal sedmý gól. Poslední slovo jsme však měli přecejen my, konkrétně neúnavný T.Kříž, který v 87. minutě po rohovém kopu ze závaru nekompromisně dorazil míč do sítě.
Olympie Kožlany - SK Všeruby 5 : 6 (2 : 5)
J.Švamberg st. - Frank, R.Vališ st., Vlček, J.Fiala - Štrunc (86. P.Jícha), V.Švamberg 42., Šnajdr, Berbr - Hromada
50.
90.+4, Špaček
31.
Po třech porážkách už jsme chtěli konečně bodovat, vždyť Všeruby byly momentálně v tabulce až za námi, ale když půlhodinu před zápasem sedělo v kabině asi 8 hráčů (z toho jen 2 obránci!!!), moc optimisticky to nevypadalo. Nakonec na poslední chvíli dorazili tři beci, ale na rozcvičku jim moc času nezbylo a hosté (nejen) jejich nerozehranosti beze zbytku využili. Od úvodního hvizdu na nás vlétli, převyšovali nás po všech stránkách a hned ve 4. minutě šli do vedení, když jsme v závaru ve vlastním vápně nebyli schopni jednoduše odpálit míč do bezpečí a nechali hosty zakončit přesně k tyči. Dál jsme byli pod tlakem, marně jsme hledali zbraň na pasy na rychlé ofenzivní hráče, a když navíc v 11. minutě nepovedeným odkopem J.Švamberg nabídl soupeři druhý gól, situace nevypadala příliš nadějně. Podobnou minelu o chvíli později předvedl i jeho protějšek, ten však naši následnou pohotovou střelu vyškrábl na roh. A když jsme začali trochu zvedat hlavu, naše akcie srazily další dva góly v naší síti. Ve 24. minutě jsme nezachytili jeden z mnoha pasů za obranu a nabíhající hráč se z voleje trefil přesně k tyči. O 2 minuty později opět kolmice za obranu a další střela, po které se náš gólman mohl jen ohlédnout. Ve 31. minutě vykřesal jiskřičku naděje J.Špaček, když se trefil zblízka po centru J.Vlčka, ale ve 40. minutě to bylo opět o 4 góly, když tentokrát sice J.Švamberg proti nabíhajícímu střelci zasáhl, ale u vyraženého míče byli opět dřív hosté a poslali míč do prázdné branky. A stále to nebylo v první půli všechno - ve 42. minutě se dostal ve vápně ke střele z úhlu J.Špaček, míč směřující do branky vyrazil obránce rukou a byla z toho červená karta a penalta, kterou bezpečně proměnil V.Švamberg.
Po přestávce jsme neměli co ztratit. Proti oslabenému soupeři jsme se vrhli do útočení a obraz hry se zcela otočil. Najednou nás bylo plné hřiště, akce střídala akci a rychle jsme se dostali do kontaktu. Výborně hrající J.Špaček sice nejprve svůj lob přes gólmana poslal těsně nad, ale ve 49. minutě už byl v podobné situaci přesnější, trefil břevno a odražený míč si dobíhající obránce srazil do sítě. Hned o minutu později se po individuálním průniku prosadil J.Hromada a rázem to bylo jen o gól! Všerubští byli hodně pasivní, soustředili se především na bránění hubeného vedení a my jsme si vypracovali řadu dalších šancí k vyrovnání. Tísněný J.Šnajdr postupoval z úhlu sám na brankáře, střílel těsně mimo. Zabíhající J.Špaček zkoušel potřetí lobovat gólmana, i tentokrát však použil příliš síly. Bohužel v době našeho největšího tlaku přišel jako blesk z čistého nebe šestý gól v naší síti, když jsme při ojedinělém rohu neuhlídali hlavičkujícího protihráče a ten poslal míč přes celou branku přesně za tyč. Nezbývalo nám než se dál tlačit dopředu, hrálo se prakticky jen na všerubské polovině hřiště, ale naše střely končily často na tělech obětavých obránců a ani z několika závarů jsme se prosadit nedokázali. Soupeř občas podnikl do naší otevřené obrany nějaký ten brejk, ale v samotném závěru už téměř neopouštěl vlastní vápno, zablokoval i nadějné střely L.Franka nebo R.Vališe st., a když se přecejen nekompromisní dorážkou po rohu prosadil J.Hromada, běžela už poslední minuta nastavení a na vyrovnání po divokém průběhu nezbýval čas.
Sokol Mladotice - Olympie Kožlany 4 : 4 (1 : 2)
penalty 3 : 1
J.Švamberg st. - Frank, Kříž, R.Vališ ml., Beneš - Štrunc, V.Švamberg 36., Vlček (64. Tupý), Berbr
90.+3 - P.Jícha (90.), Šnajdr
10.
58.
Počasí k nám letos bylo dlouho přívětivé, ale tentokrát už teplota zamířila k nule a většina mladotického hřiště zůstala ve stínu a lehce namrzlá. V úvodních minutách se s těžkým terénem lépe popasovali domácí, měli více ze hry, ale své akce zakončovali hlavně z větší vzdálenosti, což neznamenalo větší nebezpečí. Výjimkou byla střela z vápna, která skončila na tyči. My jsme se snažili hrát jednoduše, na naše útočníky létaly dlouhé pasy a po jednom z nich v 10. minutě udeřilo, když se J.Šnajdr nijak nerozpakoval a tvrdou střelou z úhlu pod víko nedal gólmanovi šanci. Vedoucí branka nám dodala sebevědomí, hru jsme vyrovnali a občas jsme dostali mladotickou obranu do úzkých. Po půlhodině však soupeř znovu začal tlačit, jednu střelu zblízka ještě J.Švamberg zlikvidoval, ale na dorážku z několika metrů po centru z přímého kopu už ve 34. minutě zareagovat nestihl. Ovšem z vyrovnání se Mladotice neradovaly dlouho. Ve 36. minutě totiž z dálky napřáhl V.Švamberg a od domácího obránce se míč odrazil do brankářova protipohybu - 1:2. Do kabin jsme tak šli s těsným vedením.
Po přestávce jsme svou aktivitou dlouho drželi svého soupeře na distanc a v 58. minutě jsme dokonce zvýšili své vedení, když J.Šnajdr zachytil chybnou rozehrávku domácích, všem ukázal záda, svým typickým způsobem obešel brankáře a skóroval do prázdné branky. Situace vypadala nadějně, zvlášť když se v řadách soupeře začaly množit vzájemné hlasité výměny názorů, bohužel jsme si ale opět neodpustili několikaminutový kolaps! Naše obrana najednou začala propadat při dlouhých mladotických nákopech. Nějaké dvě šance ještě J.Švamberg zlikvidoval, ale v 63. minutě už byl bezmocný po průniku mladotického hráče ze strany a následné střele z 8 metrů k tyči. Kontaktní gól soupeře probudil a v 71. minutě vyrovnal, když jsme tak dlouho nedokázali odkopnout míč ze závaru na hranici vlastního vápna, až se odrazil k brance a osamocený hráč pohodlně skóroval. A aby toho nebylo málo, hned o dvě minuty později jsme prohráli dva souboje po dalším dlouhém nákopu a domácí hráč z vápna jednoduše obstřelil vybíhajícího J.Švamberga. Teď bylo zase na nás, abychom se sebrali a ve zbývajících 20 minutách s výsledkem ještě něco udělali. Vrhli jsme všechny síly do útoku, ale prosazovali jsme se ztěžka i proto, že jsme finální fázi řešili zbytečně složitě. Blízko k vyrovnání měl J.Šnajdr, jehož střelu z přímého kopu vytáhl domácí brankář ze šibenice. V závěru vyústila nervózní atmosféra na hřišti ve vyloučení P.Jíchy a jeho soupeře po vzájemné strkanici a vypadalo to, že to bude poslední zajímavý moment utkání. Ovšem v závěru tříminutového nastavení se z 20 metrů do míče levačkou opřel O.Berbr a jeho parádní rána skončila v šibenici! Po rozehrání jsme si ještě nepřesnou rozehrávkou trochu zavařili, ale skóre se již nezměnilo. Následný penaltový rozstřel jsme už bohužel nezvládli, ale aspoň jsme konečně přetrhli dlouhou sérii bez bodu.
FK Ledce - Olympie Kožlany 4 : 1 (3 : 0)
J.Švamberg st. - Frank, Kříž 74., R.Vališ ml. (72. Vlček), Beneš - O.Hurt, Tupý, Berbr, Štrunc - Hromada, Šnajdr (63.)
Start do jarní sezóny nám vůbec nevyšel. Na hřišti aktuálně předposledního celku se až příliš projevilo, že někteří naši hráči v zimě balón mockrát neviděli, zaostávali jsme v přesnosti i v důrazu, což se zákonitě projevilo na konečném výsledku.
Začátek utkání byl oboustranně dost neurovnaný, ale hned ve 3. minutě jsme nechali ledeckému střednímu záložníkovi dost času a prostoru, aby vymyslel přesnou kolmici za naši obrannou řadu a zabíhající útočník se nemýlil. Rychlá branka nás zmrazila, i díky suchému terénu jsme hodně kazili a v následujících minutách jsme soupeři nabídli další dvě tutovky, naštěstí tentokrát míč skončil na tyči, resp. těsně vedle. Postupně jsme se ale probrali, soupeře jsme přitlačili, ale nedokázali jsme se vyrovnat s jeho důrazem a ve finální fázi jsme byli bezzubí. Jediná šance přišla po rohovém kopu, kdy nadějná hlavička O.Berbra skončila těsně vedle. Naproti tomu Ledcům po půlhodině hry stačilo podniknout ojedinělý útok, kdy znovu překonali naši obrannou linii a po kombinaci ve vápně prostřelili J.Švamberga podruhé. I tentokrát nám po obdrženém gólu začaly míče odskakovat od nohy a ve 41. minutě toho domácí využili k dalšímu navýšení vedení, když M.Beneš podskočil dlouhý pas ze středu hřiště a volní útočníci se prokombinovali až k zakončení do prázdné branky.
Jestliže jsme chtěli po přestávce utkání zdramatizovat, srazila nás opět rychlá branka - ve 48. minutě jsme po rohovém kopu nezachytili náběh útočníka, který z prostoru penalty zkompletoval svůj hattrick. Při čtyřgólovém manku jsme už opravdu neměli co ztratit a vrhli se do útočení a šance přišly. J.Hromadu však vychytal gólman, dorážející L.Štrunc mířil těsně nad a střela O.Berbra prosvištěla o chvíli později těsně vedle vzdálenější tyče. A v 63. minutě přišla další komplikace, a to hlavně s výhledem do dalších zápasů - J.Šnajdr, který byl v přerušené hře sražen protihráčem k zemi, neudržel nervy na uzdě a za oplácení byl vyloučen i se svým sokem. V dalších minutách pak emoce utichly, hra se přelévala ze strany na stranu a v 74. minutě jsem se konečně i my dočkali čestného úspěchu - přímý kop z 20 metrů poslal T.Kříž přesně pod břevno ledecké svatyně. Další výraznější šance si pak už připisovali na své konto jen domácí, jejichž krajní hráči měli v naší otevřené obraně dost prostoru, ale J.Švamberg už míč za svá záda nepustil. Bohužel když si na něm při svém samostatném nájezdu v poslední minutě vylámal zuby i dnešní domácí střelec, svůj neúspěch neunesl a úplně zbytečně přejel odkopávajícímu O.Berbrovi kotník, takže náš mladík po závěrečném hvizdu opouštěl hřiště na nosítkách.
Olympie Kožlany - Slovan Blatnice 4 : 1 (0 : 0)
J.Švamberg st. - Frank, R.Vališ ml., T.Hurt, Štrunc - O.Hurt, Kříž, V.Švamberg 82., Berbr
51. - P.Jícha (71. Beneš), Hromada
63.
87.
Stejně jako vloni jsme první jarní domácí utkání odehráli na umělce v Žihli. Proti poslednímu celku tabulky jsme si chtěli spravit chuť po zaváhání z minulého týdne a to se nakonec i bez dvou ofenzivních opor podařilo.
V první půli hrstka diváků příliš pohledný fotbal neviděla. Sice jsme měli od začátku míč na svých kopačkách přecejen častěji než soupeř, ale směrem dopředu jsme nebyli schopni nic kloudného vymyslet, a když už jsme se dostali na dostřel blatnické branky, měli naši útočníci problém vůbec zpracovat a udržet míč, natož aby se dostali do zakončení. V největší šanci se ocitl T.Kříž, který ze středu hřiště prošel až do vápna, bohužel střela z 10 metrů mi nevyšla a skončila vedle. Po gólu volala také hlavička P.Jíchy po přetaženém centru ze strany, náš útočník však zamířil těsně nad. Hosté se do žádných nebezpečných šancí nedostávali, pokusili se jen o několik střel z dálky, ale přesní nebyli.
Branky tak začaly padat až po přestávce. Ve 48. minutě po krkolomné kombinaci ve středu pole zčistajasna blatnický útočník parádní patičkou vyřadil ze hry oba naše stopery, za které si do vápna zaběhl jeho spoluhráč a sám proti našemu gólmanovi nezaváhal. Naštěstí přišla naše odpověď už za 3 minuty. Na přímý kop ze strany si naskočil důrazný O.Berbr a s přispěním blatnického stopera dopravil míč do sítě. Rychlé vyrovnání nás povzbudilo, najednou jsme začali soupeře přehrávat a svůj tlak jsme korunovali v 63. minutě, kdy se před branku probil O.Berbr, jeho střelu gólman sice vyrazil, ale u dorážky byl nejdříve J.Hromada, který míč uklidil pohodlně do sítě. Hosté určitě nechtěli složit zbraně, jejich vzepětí však nemělo dlouhého trvání, znatelně jim ubývaly síly a s blížícím se závěrem jakoby rezignovali. Naopak nám dávalo vedení klid, šance přibývaly a v závěrečné desetiminutovce jsme pak své vítězství zvýraznili dalšími dvěma brankami. V 82. minutě se po spolupráci L.Franka a O.Hurta na levé straně dostal míč až na hranici vápna k volnému V.Švambergovi, který parádní střelou k tyči nedal brankáři šanci. Na poslední brance v 87. minutě pak měl velkou zásluhu T.Hurt, kterého jsme těsně před tím kvůli křečím poslali "překážet" do útoku. Hned při své první akci se probil až do zakončení, o odražený míč pak ještě na rohu malého vápna zabojoval s obráncem, až nakonec poslal zpětnou přihrávku na J.Hromadu, který pečetil naše vítězství.
Bohemia Kaznějov "B" - Olympie Kožlany 2 : 0 (0 : 0)
J.Švamberg st. - Štrunc, R.Vališ ml., T.Hurt, Beneš - O.Hurt, Kříž, V.Švamberg, Berbr - Hromada, Tupý
K třetímu zápasu v řadě proti mužstvu z chvostu tabulky jsme dorazili bez náhradníků, v pouhých 11 hráčích. Zároveň jsme ale věděli, že kaznějovští na tom nebudou díky souběžnému zápasu áčka o moc lépe, takže jsme věřili v dobrý výsledek.
Hned v úvodu nám zatrnulo, když se domácí pokusili téměř z poloviny hřiště přelobovat vysunutého J.Švamberga, míč naštěstí skončil těsně nad břevnem. Pak už jsme ale převzali taktovku ukání do svých rukou, procento držení balónu hovořilo v náš prospěch, bohužel veškeré naše akce narážely na důraz a rychlost soupeřovy obrany a na vlastní nepřesnosti. K ohrožení branky jsme se tak dostávali hlavně ze standardních situací, ale i tam nám chyběla větší přesnost - nejblíže úspěchu byl T.Kříž, za jehož střelou se brankář jen ohlédl, míč však těsně minul břevno. Domácí se snažili o přímočaré akce na rychlé útočníky, ale s výjimkou několika náznaků zakončení mohl být náš gólman v klidu.
Druhou půli jsme zahájili obrovskou šancí O.Berbra, který z úhlu prošel až před brankáře, který však tvrdou střelu vyrazil. Mohlo se zdát, že je jen otázkou času, kdy svou převahu vyjádříme brankově, bohužel v 52. minutě udeřilo na druhé straně. R.Vališ fauloval na hranici vápna a domácí exekutor zamířil z přímého kopu přesně k tyči - 1:0. Inkasovaná branka nás nesrazila, neúnavně jsme se tlačili dopředu, ale do šancí jsme se prodírali ztěžka. Přesto bylo vyrovnání blizoučko, když jsme při jednom ze závarů několikrát zakončovali do blokujících obránců, až se míč dostal k L.Tupému, jehož střela do brankářova protipohybu skončila na tyči! Soupeř se prakticky nedostával na naši polovinu hřiště, ale když už se tak stalo, byl z toho v 68. minutě další gól a opět z přímého kopu, tentokrát J.Švamberg nedosáhl na tvrdou střelu o tyč z dobrých 25 metrů. Za tohoto stavu nebylo na co čekat. Otevřeli jsme hru, především po křídlech se tlačili do útoku, před kaznějovskou branku létal jeden centr za druhým, stříleli jsme i z dálky, ale vše marné. Vrcholem zmaru byla další střela do tyče, tentokrát z kopačky O.Berbra, na kterou brankář vůbec nereagoval, ale míč se po odrazu odkutálel přes celou branku do bezpečí. Soupeř tu a tam sice vyrazil na zteč, ale především se soustředil na uhájení svého vedení, což se mu nakonec k našemu zklamání podařilo.
Sokol Dolní Bělá - Olympie Kožlany 3 : 1 (3 : 0)
J.Švamberg st. - Frank, R.Vališ ml. (74. P.Jícha), T.Hurt, Beneš - Štrunc (46. Špaček 55.), Kříž, V.Švamberg, O.Hurt - Tupý, Šnajdr (76.)
Další zápas o 6 bodů, další selhání. Do utkání v Dolní Bělé jsme vstoupili hodně rozpačitě, na hrbolatém terénu jsme vůbec nebyli schopni udržet míč, natož předvést souvislejší akci. Navíc jsme za domácími zaostávali i v rychlosti a důrazu, a tak netrvalo dlouho a byli jsme tvrdě potrestáni. Už v 11. minutě jsme nechali projít soupeře z levého křídla až hluboko do vápna, odkud našel přesnou přihrávkou napříč pokutovým územím zcela volného spoluhráče, který střílel do prázdné branky. Hned dvě minuty na to chtěl T.Kříž poslat velkou malou domů, jeho slabou přihrávku však zachytil střelec první branky a po samostatném nájezdu nedal J.Švambergovi šanci. A když v 19. minutě přišla pro změnu rychlá akce zprava, kterou domácí zakončili vyšachováním našich stoperů a další střelou do prázdné branky, museli jsme vypadat jako parta učedníků, kteří čekají na popravu. A to mohlo být ještě hůře, kdyby další střela z vápna neskončila na břevně naší svatyně. Dolnobělští hráči se v dalších minutách fotbalem bavili, kdežto na nás ležela těžká deka. Sice jsme se pomaloučku dostávali do hry, ovšem směrem dopředu jsme nebyli nebezpeční a domácí obrana nepřipustila větší komplikace. Proto jsme vzhlíželi k přestávce, abychom mohli zkonsolidovat síly a pokusit se něco změnit.
Po poločasové diskusi jsme do druhé půle vstoupili jako vyměnění. Přidali jsme na aktivitě, přitlačili jsme soupeře na vlastní polovinu a už v 55. minutě jsme se dočkali snížení, když závar po rohovém kopu zakončil pohotovou střelou střídající J.Špaček. Najednou jsme zjistili, že šance na zvrat žije! Dál jsme se hnali do útoku, bohužel v koncovce jsme se trápili. Řadu střeleckých pokusů zblokovali obětavě bránící domácí hráči, další míče míjely branku, a když už V.Švamberg překonal gólmana, zastavila jeho střelu tyč. Soupeřovy ojedinělé útočné akce jsme vesměs likvidovali ještě před zakončením nebo si s nimi v klidu poradil náš gólman, takže bylo jen otázkou, jestli se nám podaří ještě průběh utkání zdramatizovat nebo ne. Bohužel čtvrthodinu před koncem naši snahu neodpustitelným způsobem narušil J.Šnajdr (který naskočil po dvouzápasovém trestu), když se po dvou nesmyslných žlutých kartách za protesty nechal opět vyloučit. Nicméně i v oslabení jsme nepolevovali, vypracovali si několik šancí, ale když P.Jícha po pár minutách na hřišti mířil ve své šanci opět jen do tyče, kontaktní gól se nám vstřelit nepodařilo a museli jsme skousnout další porážku.
V kabině po zápase navíc ztrátu bodů a své vyloučení neunesl J.Šnajdr, jeho slovní výlev plný invektiv na adresu rozhodčího se objevil v zápise, takže našeho střelce čeká další několikazápasová absence.
Olympie Kožlany - Baník Líně 0 : 4 (0 : 1)
J.Švamberg st. - Vlček (75. Koura), R.Vališ ml., T.Hurt, Beneš - O.Hurt, Špaček, Kříž (60.), Štrunc - Hromada, Berbr
Ani v pátém jarním kole jsme nepřekročili svůj stín a krize se prohlubuje. Předposlední Líně měly být soupeřem, proti němuž jsme se chtěli chytit, ale když jsme před zápasem místo taktiky řešili nečekané absence a lepili sestavu, jak to jen šlo, naše akcie hodně klesaly.
Ani tentokrát jsme si bohužel nechali utéct začátek utkání. Během první desetiminutovky měli naši obránci problémy s přetaženými líňskými pasy a kolmicemi a horkotěžko pak hasili vzniklý požár. Přesto jsme čelili dvěma gólovkám, které se podobaly jako vejce vejci - pas za obranu, chyba našeho stopera, pohotový zákrok J.Švamberga proti osamocenému útočníkovi a následná dorážka. V prvním případě ještě skončil míč vedle, ale v 10. minutě se už vlnila síť. Inkasovaná branka nás probudila, převzali jsme iniciativu, ale nebyli jsme schopni překonat soupeřovu obranu. Individuálně to nešlo, centry z křídel svého adresáta většinou nenašly a střely z větší vzdálenosti nebyly dostatečně přesné. A tak největší nebezpečí znamenaly standardky. Ale když se neujala ani povedená střela T.Kříže z přímého kopu, kterou zlikvidoval gólman efektní robinzonádou, nemusel se hosté o své vedení obávat. Sice se dobrou půlhodinu prakticky nedostali na dostřel naší branky a prezentovali se jen zvýšenou agresivitou, ale to jim k poločasovému vedení stačilo.
Jestli jsme po přestávce chtěli utkání zdramatizovat a brzy vyrovnat, stal se bohužel pravý opak. Sice jsme pokračovali v platonické převaze, ale soupeři stačil jeden podařený protiútok, kdy útočník v souboji přetlačil R.Vališe a prudkou střelou na přední tyč překonal našeho brankáře podruhé. O pět minut později navíc neunesl vývoj utkání T.Kříž, po důrazném ataku na svou osobu nesmyslně oplácel a byl vyloučen. Rázem bylo jasné, že otáčet výsledek bude hodně složité. Zbraně jsme neskládali, ale osamocený J.Špaček ve středu zálohy to měl proti fyzicky vyspělejším protihráčům těžké a oba dnešní útočníci se prosazovat nedokázali. Líně mohly hrát v klidu, soustředit se na hlídání svého vedení a vyrážet do naší otevřené obrany. A že jejich protiútoky byly smrtící, to se potvrdilo v 81. a 85. minutě, kdy zakončující hráči nedali J.Švambergovi šanci a korunovali konečný výsledek. V závěru jsme mohli vsítit alespoň čestný úspěch, ale ani ta trocha štěstí při nás nestála, když se míč z hlavy J.Špačka odrazil od břevna těsně před brankovou čáru.
Jiskra Křelovice - Olympie Kožlany 1 : 0 (1 : 0)
J.Švamberg st. - Frank, Kříž, T.Hurt, Štrunc - O.Hurt, Koura, V.Švamberg, R.Vališ ml., Berbr - Hromada
Z lepení sestavy už se stává smutné pravidlo. Tentokrát se reálně schylovalo k opakování situace před 2 roky, kdy jsme právě v Křelovicích nastoupili pouze v 10 lidech. Nakonec mužstvo opět doplnil veterán J.Koura, na lavičce pak byli připraveni pro případ nouze rekonvalescent O.Kozler a dva kozojedští kamarádi.
Co se týče kvality hřiště, zázraky jsme nečekali, ale realita byla ještě horší. Tradičně hrbolatý terén totiž velmi nerovnoměrně pokrývala dlouho nesekaná tráva. Naše taktika tak (i vzhledem ke změně obvyklého rozestavení) spočívala v co nejjednodušším řešení obranných i útočných situací. Špatné hřiště však zjevně vadilo i domácím, takže obraz hry byl nakonec pro mnohé asi hodně překvapivý. Bohužel nám opět utekl začátek utkání. Hned při první akci Křelovic se zapotil náš brankář po nepodařeném centru z pravé strany, kdy míč nepříjemně mířil z výšky do branky. Ovšem následující šance domácích ve 4. minutě už skončila gólem, když dostal záložník příliš prostoru ve středu hřiště, vyhnul se křižujícím stoperům a z hranice vápna překonal J.Švamberga - nutno říct, že s velkou dávkou štěstí, protože míč se odrazil od břevna těsně před čáru, ale díky drnům a křivému povrchu zamířil od země zpět do sítě. V tuto chvíli by si na nás asi nevsadil ani ten největší optimista, ale paradoxně jsme záhy získali optickou převahu, všichni do jednoho makali, zhuštěná defenzíva hrála zodpovědně, po stranách se prosazovali mladíci a osamocený J.Hromada také nenechal soupeřovu obranu vydechnout. A právě on připravil největší naši šanci, když našel ve vápně zcela osamoceného V.Švamberga, který však zbrkle střílel vedle pravé tyče. Křelovičtí hráči si s naší aktivitou příliš nevěděli rady, směrem dopředu téměř nic nevyprodukovali a hrozili jedině z rohových kopů. Navíc si často pomáhali fauly, měli jsme tak k dispozici řadu standardních situací, bohužel bez efektu.
Ani po přestávce se obraz hry nezměnil. Náš gólman pouze sbíral přetažené pasy domácích, případně malé domů, ale jinak byl úplně bez práce. To na druhé straně to žilo, křelovická obrana se měla co ohánět a vůbec to nevypadalo, že hrají dvě mužstva z opačných pólů tabulky. Navíc se v 60. minutě jeden ze soupeřů vyfauloval a my jsme dostali k dispozici půlhodinovou přesilovku. V této fázi utkání se už křelovičtí soustředili pouze na hájení svého hubeného náskoku a nestyděli se neadresně odkopávat míče pryč od branky nebo do autu. My jsme v honu za vyrovnáním postupně vysouvali dopředu jednoho defenzivního hráče za druhým, bohužel kromě permanentní herní převahy jsme se žádného efektu nedočkali. Centry z křídel většinou posbíral brankář, ke střelbě jsme se moc nedostali, a když už, tak létaly míče mimo tyče. Po podezřelých zákrocích na J.Hromadu a T.Kříže jsme se také dožadovali odpískání penalty, rozhodčí byl bohužel v obou případech jiného názoru. A když se ani nejnadějnější střela O.Berbra nevešla mezi tyče a na druhé straně jedinou šanci soupeře zlikvidoval J.Švamberg, diváci se už další branky nedočkali a my jsme museli i přes diametrálně odlišný výkon než před týdnem opět skousnout další porážku.
Olympie Kožlany - TJ Nečtiny 1 : 4 (1 : 2)
J.Švamberg st. - Frank, Kříž (81.), T.Hurt, Štrunc - O.Hurt, V.Švamberg, Špaček 21.) (70. Vlček), R.Vališ ml., Berbr - Hromada
Za velmi chladného a deštivého počasí jsme doma přivítali druhé mužstvo tabulky z Nečtin, které přijely v roli favorita. Do utkání jsme však vstoupili nebojácně a dlouho byla naše sestava zkušenějšímu soupeři vyrovnaným protivníkem, a to nejen herně, ale i v důrazu. Hosté tím možná byly trochu zaskočeni, k ohrožení naší branky se příliš nedostávali, naopak se museli mít na pozoru před našimi útočnými akcemi. Z několika rohů jsme se prosadit nedokázali, nadějný pokus V.Švamberga pod břevno ještě gólman dokázal vytěsnit, ale ve 21. minutě už se jen ohlédl za přesnou střelou J.Špačka z hranice vápna. Poprvé na jaře jsme vstřelili první branku, ovšem místo aby nás tato situace uklidnila, začali jsme kazit, nebyli jsme schopni podržet míč a soupeř začal přebírat iniciativu. A ve 31. minutě přišlo bohužel i vyrovnání, pro Nečtiny typické, kdy po odvráceném přímém kopu přilétl do našeho vápna opakovaný centr, který našel za obranou volného záložníka, který z malého vápna neměl problém skórovat. Najednou jsme měli problém zachytávat křídelní akce soupeře a před naši branku létal jeden míč za druhým. Po jedné takové akci nás zachránila tyč, ale ve 45. minutě už byl ve stejné pozici nečtinský útočník přesnější - 1:2.
Naše plány do druhé půle vzaly za své už po 2 minutách, kdy jsme neubránili přetažený roh, zpětná hlavička našla volného hráče na malém vápně, jehož střela vymetla pavučinu v šibenici naší branky. To byla rána pro naši psychiku, soupeř se naopak dostal do pohody a trpělivě kontroloval zápas. Naše ojedinělé akce byly kostrbaté a narážely na připravenou nečtinskou defenzívu. Definitivně se zápas zlomil v 69. minutě. Hosté rozehrávali přímý kop a ještě než míč dolétl k brance, fauloval ve vápně protihráče V.Švamberg a sudí nařídil penaltu, kterou exekutor s přehledem proměnil. Emoce pak rozjitřila situace v 76. minutě, kdy byl možná trochu nezaviněně zraněn O.Hurt. Na hřiště se začal chystat P.Fiala, ale když ještě ze střídačky počastoval rozhodčího nevybíravým výrokem, uviděl červenou kartu, a protože jiný náhradník už k dispozici nebyl, museli jsme pokračovat v oslabení. Navíc o 5 minut později dopadl stejně po druhé žluté kartě i T.Kříž, a pak už šlo jen o to důstojně zápas dohrát. Nečtinští to naštěstí viděli stejně, takže závěrečná desetiminutovka se hrála jen z povinnosti a na výsledku se už nic nezměnilo.
SK Horní Bříza "B" - Olympie Kožlany 0 : 0 (0 : 0)
penalty 4 : 2
Kozler - Frank, Kříž, T.Hurt, Beneš - O.Hurt, Koura, V.Švamberg, Berbr (57. R.Vališ ml.), Štrunc - Hromada
Po dvou utkáních s předními celky tabulky jsme tentokrát cestovali na hřiště soupeře, proti kterému jsme cítili šanci prolomit jarní mizérii a konečně urvat nějaké body. Do branky se poprvé na jaře postavil (snad) uzdravený O.Kozler a hned se stal hrdinou zápasu.
Do utkání jsme vstoupili dobře. Sice jsme se museli vyrovnávat s hodně nerovným terénem a protivětrem, přesto jsme si udržovali mírnou převahu a drželi míč častěji na svých kopačkách. Soupeř se do blízkosti naší branky dostával zřídka, ale když už se tak stalo, měli jsme plné ruce a nohy práce. Především rohové kopy byly hodně nebezpečné a náš brankář se musel často hodně natahovat, aby zabránil nejhoršímu. Kombinačně jsme ale byli lepší my, ale opět jsme dopláceli na nedůraz a nepřesnosti v koncovce. V obrovské šanci se po přihrávce J.Hromady objevil V.Švamberg, bohužel sám proti brankáři zblízka minul. Těsně nad střílel z hranice vápna J.Koura a ani další naše střely se mezi tyče nevešly. Hodně emocí vzbudil hodně podezřelý zákrok domácího stopera na našeho veterána uvnitř vápna, ale píšťalka zůstala němá. Pomstít se J.Koura mohl ve 24. minutě při přímém kopu z 16 metrů, ale ani tentokrát nemířil přesně. S blížící se přestávkou se více bojovalo než kombinovalo, ale ve 43. minutě se po naší chybě v rozehrávce zčistajasna řítili dva hornobřízští hráči na samotného T.Hurta a jen díky pohotovému zákroku O.Kozlera zůstal stav bezbrankový.
Po přestávce jsme postupně přenechali taktovku zápasu domácím. Většinu času jsme strávili na vlastní polovině, a když už jsme se dostali k ofenzivní akci, ztroskotávali jsme na nepřesném nebo příliš komplikovaném řešení finální fáze. To Horní Bříza utahovala šrouby, množily se centry do vápna, rohové kopy i standardky, ale naše obrana dlouho odolávala. Kritické chvíle ovšem přišly 20 minut před koncem. V 69. minutě ztratil míč při svém výletu T.Kříž, domácí rychle otočili hru k naší brance, obranný skluz T.Hurta ve vápně vyhodnotil sudí jako faul a kopala se penalta. Naštěstí O.Kozler nedůraznou střelu zlikvidoval a udržel tak naše šance. Ovšem v 78. minutě přišla další pentle! O.Kozler nejprve vyrazil centrovaný míč do strany, chtěl si ho doběhnout, ale hornobřízský útočník byl rychlejší. Náš gólman se otočil k návratu do branky a přitom brnkl o nohu protihráče, který se se značným zpožděním teatrálně poroučel k zemi. Rozhodčímu to stačilo, ale také druhý domácí exekutor nechal vyniknout našeho brankáře! Tento moment nás povzbudil, v závěrečné desetiminutovce jsme byli aktivnější a nebezpečnější, ale skórovat se nám nepodařilo. Asi nejnadějněji se jevila střela L.Štrunce z úhlu, která jen těsně minula vzdálenější tyč. A protože ani domácí úspěšní nebyli, diváci se branky nedočkali a šlo se do penaltového rozstřelu. V něm si náš soupeř napravil reputaci, když na rozdíl od nás proměnil všechny své pokusy a bral tak bod navíc.
Olympie Kožlany - DIOSS Nýřany 3 : 2 (1 : 1)
Kozler - Frank, Kříž, T.Hurt, Štrunc - O.Hurt (72. Tupý 79.), Koura (53. Šnajdr
56.), V.Švamberg, R.Vališ ml., Berbr - Hromada
36. (85. Beneš)
I v dalším domácím zápase nás čekal soupeř z čela tabulky, tentokrát přímo její lídr z Nýřan. Dnes jsme poprvé na jaře měli zaplněnou lavičku, takže konečně přicházelo v úvahu více variant sestavy a možnost reagovat změnami na průběh utkání.
Pokud někdo očekával herní převahu vedoucího mužstva soutěže, musel být překvapen. Náš tým dobře zahušťoval střed hřiště a veškeré nýřanské akce narážely na zformovanou obrannou řadu a co prošlo, to bez problémů sbíral náš gólman. Na druhé straně nenechal soupeřovu obranu vydechnout aktivní J.Hromada a ani záložníci nezůstávali pozadu. Několik akcí vypadalo nadějně, bohužel jsme si opět koncovku někdy zbytečně komplikovali. Až do 28. minuty diváci žádnou větší šanci neviděli, ale pak nýřanští vystrčili růžky. Během několik vteřin si nejprve na kolmici za obranu naběhl jeden z útočníků, O.Kozler byl však z branky rychle venku a velkou šanci zlikvidoval. Vzápětí přilétl do našeho vápna nebezpečný centr a hlavičkující hráč jen těsně minul. S odpovědí přispěchal ve 30. minutě V.Švamberg s nadějnou střelou těsně nad, ale ve 35. minutě už gól přišel, bohužel do naší sítě. Po naší ztrátě míče před soupeřovou brankou totiž hosté předvedli rychlou akci po levé straně hřiště, rozběhlého útočníka naši beci naháněli marně a rychlou střelu z úhlu O.Kozler zkrotit nedokázal. Ovšem hned po rozehrání jsme se dostali na hranici nýřanského vápna, J.Hromada se prosmýkl za obránce a střelou do protipohybu brankáře rychle vyrovnal. Za stavu 1:1 pak také obě mužstva zamířila do kabin.
I po přestávce pokračoval vyrovnaný boj. Rozložení sil na hřišti jsme se pokusili změnit nasazením po trestu se vracejícího J.Šnajdra a tento tah se záhy vyplatil. V 56. minutě poslal T.Kříž ze středového kruhu pas do vápna, po práci T.Hurta se dostal ke střele R.Vališ a jeho pokus dorazil zblízka do sítě právě náš střelec. Bohužel ani nám vedení dlouho nevydrželo. Po 5 minutách přilétl centr i před naši branku, R.Vališ promáchl a volný hostující hráč neměl problém trefit ke vzdálenější tyči. Právě R.Vališ mohl svou chybu odčinit v 65. minutě, jeho střela z hranice vápna po nezištné přihrávce J.Hromady však skončila o centimetry nad. Pak nás ale Nýřany začaly přehrávat, z našich kopaček se vytratila přesnost, zbytečně jsme opouštěli své pozice a v 68. minutě jsme měli velké štěstí, že po kolmici za obranu soupeřův útočník tváří v tvář našemu gólmanovi mířil těsně vedle. Nebezpečně vypadalo i několik centrů před naši branku, takže i proto zamířil na hřiště uzdravený L.Tupý. A výsledek? V 79. minutě poslal centr od rohového praporku V.Švamberg a i druhý náš střídající hráč se uvedl gólem, když v krkolomné pozici poslal patičkou míč mimo dosah nýřanského brankáře. Vidina 3 bodů nás samozřejmě nakopla a všichni do jednoho vytáhli zbývající síly, protože jsme v závěrečných 10 minutách museli odolávat soupeřově snaze o vyrovnání. Taktickou a zodpovědnou hrou jsme to zvládli a mohli jsme slavit nečekané, ale moc důležité vítězství.
Viktoria Úlice - Olympie Kožlany 3 : 0 (1 : 0)
Kozler - Frank, Kříž (80.), T.Hurt, Beneš - O.Hurt, Koura (55. Tupý), Berbr, R.Vališ ml. (85. J.Švamberg st.), Štrunc - Šnajdr
Překvapivé, ale o to cennější vítězství z minulého týdne jsme chtěli potvrdit na hřišti předposledních a na jaře dosud nulových Úlic.
Bohužel jsme soupeře zřejmě podcenili, možná jsme si mysleli, že nám body spadnou do klína samy, každopádně realita byla taková, že jsme do utkání vstoupili bez bojovnosti, nechali jsme domácí hrát a ti se nenechali dvakrát pobízet. Kombinovali odzadu a následně využívali široké hřiště k akcím po stranách, které se nám nedařilo pokrývat. Navíc hned první taková akce skončila v 8. minutě gólem, když O.Kozler nedosáhl na centrovaný míč a útočník byl před odkrytou brankou důraznější než M.Beneš. Do našich řad se vloudila nervozita, na hrbolatém trávníku jsme často ztráceli míč, místo zjednodušení hry jsme vymýšleli zbytečně komplikovaná řešení a nebyli jsme tak schopni dostat se do větší šance. Totéž sice platilo i o soupeři, ale ten mohl s vedením v zádech hrát v klidu. Kromě ojedinělých pokusů z dálky se dlouho nic zajímavého nedělo, vzrušení přinesla až 40. minuta, kdy se zčistajasna objevil před brankářem L.Štrunc, jeho střela však jen vyprášila gólmanovy rukavice.
V kabině bylo rušno a několik minut po přestávce to vypadalo nadějně. Vypracovali jsme si hned několik dobrých příležitostí a vyrovnání viselo ve vzduchu, bohužel nás (jako už tolikrát) zrazovala koncovka. O.Hurt ve 49. minutě z 10 metrů nechal vyniknout úlického brankáře, J.Šnajdr mířil o 2 minuty později z dobré pozice vysoko nad. Několik dalších akcí jsme zazdili tím, že jsme si na hranici vápna dávali přednost nebo se snažili ještě vylepšit střeleckou pozici, až jsme o míč přišli. Po čtvrthodině se domácí z našeho tlaku vymanili a v 57. minutě jsme mohli děkovat jen pohotovému zákroku O.Kozlera proti soupeřovu útočníkovi, že jsme neinkasovali podruhé. Bohužel v 62. minutě se náš gólman vybral slabší chvilku, když pustil za svá záda nepříliš prudkou střelu z vápna a bylo zle. Nepomáhaly přesuny v sestavě, nepomáhalo burcování, naše hlavy byly dole a domácí byli na koni. O.Kozler sice napravil svou chybu dalším perfektním zákrokem proti zabíhajícímu soupeři, nicméně směrem dopředu to byla jedna velká marnost. A když si v 80. minutě vykoledoval T.Kříž naprosto zbytečně druhou žlutou kartu, bylo hotovo, protože když jsme se neprosadili v plném počtu, v oslabení to nešlo dvojnásob. Poslední hřebíček do naší rakve pak přidaly Úlice v 89. minutě, kdy rozebraly naši otevřenou obranu a daly tak výsledku konečnou podobu.
Olympie Kožlany - Baník Zbůch 2 : 0 (1 : 0)
Kozler - Frank, Kříž 12., T.Hurt (37. Berbr), Beneš (46. J.Švamberg st.) - O.Hurt, V.Švamberg, Tupý (90. Šnajdr), R.Vališ ml., Štrunc - Hromada
83.
Po potupné porážce z minulého týdne jsme dnes museli za každou cenu zabrat navzdory tomu, že právě ze Zbůchu jsme si na podzim přivezli největší příděl.
Sestava hostů se však výrazně lišila od té podzimní, kvůli řadě absencí se v jejich dresu objevilo na hřišti hned několik teenagerů. Přesto (nebo právě proto) vstoupil soupeř do utkání aktivně, hrál více s míčem a v 9. minutě si vypracoval první velkou šanci, když přízemní střelu z prostoru penalty po zpětné přihrávce vytěsnil O.Kozler konečky prstů vedle tyče. Tato výstraha na nás zafungovala a o 3 minuty později se vlnila síť na druhé straně - přímý kop ze strany V.Švamberg rozehrál překvapivě po zemi a nabíhající T.Kříž jemnou tečí poslal míč mimo dosah zbůšského brankáře. Hned o minutu později mohlo být ještě veseleji, když se zničehonic dostal míč na malé vápno k volnému R.Vališovi, ten se však své šance zalekl a nechal vyniknout gólmana. A zajímavá podívaná pokračovala. V 15. minutě na druhé straně pláchl naší obraně zabíhající útočník, ale O.Kozler byl naštěstí venku z branky včas a perfektně zasáhl. Dvě minuty na to nadějně střílel z hranice vápna R.Vališ, jeho pokus šel těsně vedle. Pak se hra konečně uklidnila. Obě mužstva se snažila kombinací držet míč, což se dařilo více Zbůchu, ale my jsme soustředěně bránili a soupeř neměl kudy se prokombinovat k naší brance. Zkoušel to tedy pasy přes obranu, ale chyběla mu větší přesnost. My jsme se nikam nehnali a trpělivě čekali na chybu hostů. Jediný vzruch tak přinesla 39. minuta, kdy nejprve přinutil V.Švamberg tvrdou střelou z přímého kopu gólmana k efektní robinsonádě, aby z následného rohu hlavičkoval M.Beneš těsně nad.
Do druhé půle jsme vyběhli hned se dvěma změnami v obranné řadě, což nebývá úplně obvyklé, o to více jsme se soustředili na to, abychom nepodcenili úvodní minuty. Pokračovali jsme v poctivém zahušťování prostoru na své polovině hřiště, čímž jsme soupeře nutili kombinovat do šířky nebo dozadu. Při jeho pokusech o dlouhé pasy jsme výrazněji propadli snad jednou, kdy se volný útočník po kolmici za obranu řítil ze strany na O.Kozlera, jeho střela však jen lehce lízla břevno. Větší nebezpečí hrozilo ze standardek v okolí velkého vápna, jejich exekutorům naštěstí chyběla přesnost. S přibývajícími minutami se ve zbůšské obraně začala objevovat okénka, která nám umožňovala podnikat rychlé protiútoky. Značné problémy dělal bekům neúnavně napadající J.Hromada, kterého nejčastěji doplňoval čerstvý O.Berbr. A právě on měl několik výborných příležitostí pojistit naše hubené vedení - jeho dvě střely z vápna však skončily těsně vedle, a když už po ideální přihrávce J.Hromady mířil přesně, vytáhl se soupeřův brankář. Ale v 83. minutě jsme se přecejen druhého gólu dočkali - J.Hromada na polovině hřiště obral o míč váhajícího obránce, ukázal mu záda a svůj samostatný brejk chladnokrevně proměnil. Tento moment vzal Zbůchu vítr z plachet, ve zbytku utkání jsme ho už k ničemu nepustili a vítězstvím trochu napravili selhání z minulého týdne. Zároveň jsme znovu zvýšili svoje šance na záchranu v soutěži.
SK Všeruby - Olympie Kožlany 4 : 0 (2 : 0)
Kozler - Frank, Kříž (41.), Šnajdr, Štrunc - O.Hurt, V.Švamberg, Tupý, Berbr, Žebrák (46. J.Švamberg st.) - Hromada (83. P.Fiala)
Na půdu jednoho z nejlépe střílejících mužstev jsme cestovali s vědomím, že případné vítězství nám dá definitivní jistotu setrvání v okresním přeboru. Bohužel nám pro dnešek vypadli hned 4 defenzivní hráči, takže jsme museli po delší době opět dost improvizovat.
Úvodní desetiminutovka patřila překvapivě našim barvám a nikdo by se nemohl divit, kdybychom po ní vedli 3:0. Využívali jsme prostoru, který nám bohorovně hrající soupeř nechával, bohužel jsme se tradičně trápili v koncovce. Už ve 3. minutě překonal ofsajdovou past náběhem za obranu V.Švamberg, jeho pokus o přehození vyběhnuvšího brankáře však skončil těsně vedle. O minutu později se po podobné akci prosmýkl před branku J.Hromada, gólmana však neprostřelil. V 9. minutě se pak náš útočník zkoušel prosadit střelou z 10 metrů, když se k němu odrazil míč po individuální akci O.Hurta, ale i tentokrát zasáhl všerubský brankář. Domácí se oklepali a hned ve 12. minutě nám ukázali, jak naložit s nabídnutou šancí. Po naší ztrátě míče na útočné polovině podnikli rychlou akci po straně a následný přízemní centr na malé vápno důrazný útočník dopravil do sítě. A najednou se obraz hry zcela změnil. Všerubští nás začali přehrávat, hlavně podhrotový hráč si dělal, co chtěl, a ve 21. minutě jsme měli štěstí, že po pasu přes obranu v gólové šanci přehodil s O.Kozlerem i naši branku. Naše ojedinělé útočné pokusy končily většinou ofsajdem nebo ztrátou míče, takže jsme se převážně bránili a náš gólman musel být ve střehu při řadě centrů a pokusů o kolmé přihrávky. Ve 32. minutě ještě vytáhl nebezpečnou střelu z vápna, ale ve 34. minutě už kapituloval, když po přetaženém centru klepl míč V.Švamberga do ruky a sudí nařídil penaltu, kterou domácí s přehledem proměnili. Další rána přišla ve 41. minutě - na pas za obranu si zaběhl nekrytý útočník, kterého před vápnem stáhl T.Kříž a následovala červená karta. Nařízený přímý kop sice poslali domácí mimo, ale nás čekal celý poločas v oslabení.
Do druhé půle jsme šli s tím, že se pokusíme bojovat a s trochou štěstí třeba ještě utkání zdramatizovat. Domácí však naše choutky zchladili hned ve 49. minutě, kdy jsme nezachytili kolmici za obranu a nabíhající útočník se štěstím prostřelil O.Kozlera i křižujícího J.Švamberga. A v tu chvíli bylo hotovo. Všeruby dál pohodlně kombinovaly a ani nemusely hrát naplno, aby měly utkání pod kontrolou. My jsme se snažili bránit aktuální stav a nenechat si dát další góly. Sice jsme soupeře do několika šancí pustili, ale až na výjimku v 60. minutě, kdy jsme po křídelní akci nezachytili přihrávku na hranici vápna, odkud volný hráč pohotově z první prostřelil vše, co mu stálo v cestě, už náš gólman nekapituloval. Postupem času především naší středové řadě rychle ubývaly síly, ale ani soupeř už se nikam nehnal. Dokonce nás pustil do několika brejků, bohužel čestný gól se nám vstřelit nepodařilo. Nejblíže úspěchu byl L.Štrunc, k němuž se dostal odražený míč na hranici velkého vápna, ale jeho střelu k tyči za překonaným gólmanem zneškodnil obětavým zákrokem dobíhající obránce. V závěrečné desetiminutovce se už jen čekalo na závěrečný hvizd, který ukončil naše trápení.
Olympie Kožlany - Sokol Mladotice 4 : 1 (2 : 0)
Kozler - Štrunc (63. T.Hurt), Frank, Kříž, Beneš - O.Hurt, Tupý (88. P.Fiala), V.Švamberg, Šnajdr 6. (12. R.Vališ ml., 78. Koura), Berbr
90. - Hromada
30.
67.
Jestliže jsme se v boji o udržení nechtěli ohlížet na ostatní výsledky, nezbývalo nám než poslední utkání sezóny zvládnout a udržet momentální 10. příčku.
A vstup do zápasu nám vyšel náramně. Už v 6. minutě vyrazil od půlící čáry vpřed J.Šnajdr, přes několik hráčů prošel až na vápno, odkud poslal míč o tyč do sítě. Bohužel se při zakončení zranil a po několika minutách musel ze hřiště. Mladotičtí se rychle oklepali a jejich mladá sestava nám brzy začala dělat potíže. Záložníci posílali nepříjemné pasy na nabíhajícího útočníka, který si věděl rady a několikrát se hosté dostali ke střelbě z nebezpečné vzdálenosti, naštěstí většinou mířili do blokujících obránců. My jsme se snažili oplácet stejnou mincí a například střela O.Berbra z 20 metrů jen o chlup minula tyč. Ve 20. minutě se při rozehrání přímého kopu pokusili V.Švamberg a T.Kříž o stejný signál, s kterým slavili úspěch před 14 dny, tentokrát však se štěstím zasáhl gólman. Nicméně ve 30. minutě už jsme se přecejen radovali podruhé. J.Hromada zablokoval odkop obránce, sám se dostal k odraženému míči a přes vybíhajícího brankáře nezadržitelně skóroval. Hned se nám logicky dýchalo lépe, utkání jsme kontrolovali a ve 38. minutě mohlo být ještě veseleji, když O.Hurt napodobil průnik J.Šnajdra z úvodu utkání, místo střely však ještě našel lépe postaveného V.Švamberga, který jen o těsně přestřelil. I přesto jsme šli do kabin se slibným vedením.
Po pěti klidných minutách druhé půle do toho obě mužstva šlápla a začaly se množit šance. V 50. minutě se po závaru protáhl před brankáře J.Hromada, z úhlu však mířil nad. Z protiútoku přišla kolmice za naši obranu, O.Kozler naštěstí včasným vyběhnutím gólovou střelu unikajícího soupeře zneškodnil. V 56. minutě se po dlouhém mladotickém nákopu nedomluvili L.Tupý s L.Štruncem, míč propadl na rozběhnutého hráče, který v souboji s naším gólmanem střílel vedle. Mladotice se vehementně dožadovaly penalty, píšťalka však zůstala němá. Od této chvíle se na hřišti začalo jiskřit, především na straně hostů přibývalo ostřejších zákroků, my jsme však odpověděli útočnou aktivitou a třetí gól visel ve vzduchu. V 65. minutě utekl po křídle J.Hromada a jeho přihrávku na malé vápno ještě O.Hurt poslal těsně vedle. O dvě minuty později už ale udeřilo. Střídající T.Hurt se překvapivě objevil na hrotu, svým napadáním vybojoval míč pro volného J.Hromadu, který chladnokrevně poslal míč k tyči - 3:0. A naši hráči zůstávali při chuti. V 70. minutě se hnal do šance O.Berbr, byl sražen ve vápně, ale ani tentokrát se penalta nepískala. V 73. minutě opět prolétl po straně O.Hurt až do vápna, jeho dva pokusy však obrana zblokovala. Vzápětí zachytil nepodařený odkop brankáře V.Švamberg, našel volného J.Hromadu, ten ale mířil nad. V 79. minutě se ihned po příchodu na hřiště ocitl v gólové šanci J.Koura, jeho volej gólman reflexivně vyrazil. A vzápětí přišla komplikace, když hosté podnikli brejk ze strany, který zakončili přesnou střelou na vzdálenější tyč. A když J.Koura zazdil i svou druhou tutovku, ucítili hosté šanci na zdramatizování zápasu. Trochu nás přitlačili, ale jejich centry naše defenzíva pokryla. Závěr jsme si pak už pohlídali, navíc v 90. minutě našel centr V.Švamberga volného O.Berbra, který střelou pod břevno pečetil naše vítězství a setrvání v okresním přeboru.
